Historie Orla
Svatováclavské dny Orelstva (SDO) v Praze 1929 - II. slet Orelstva
Hlavní sletové dny 4. - 6. července
1. července večer přijeli první zahraniční hosté: Dvěma zvláštními vlaky Chorvaté, dvěma rychlíky Belgičané, Francouzi a Němci. Přijelo 120 Čechů z Volyně i výprava anglická. Hosty uvítalo mnoho funkcionářů církevních i laických: pražský arcibiskup Dr. Kordač, biskupové Sedlák a Podlaha, ministr Šrámek aj. S Chorvaty přijel biskup Mileta ze Šibeníku, s anglickou výpravou kardinál Bourne, kterého přivítal Dr. Kordač a br. Leiner. 2. července přijely dva vlaky Slovinců, s nimi biskup Jeglič a 80 členný pěvecký sbor Ljubljana, který uspořádal koncert v Měst. divadle v Olomouci, kde část výpravy nocovala. Z Polska přiletěl kardinál Hlond, večer přijelo 900 Poláků. Rakouské turnery přivítal br. Žampach a Leiner.
Během 3. července přijelo 30 zvláštních vlaků a asi 30 vlaků mimořádných, které vypravila sama dráha. Večer přijel do Prahy jugoslávský ministr Dr. Ant. Korošec, arcibiskup záhřebský Dr. Bauer, lvovský arcibiskup Dr. Theodorovicz a pařížský biskup Dr. Chaptal.
Ve středu 3. července odpoledne uspořádal Národní výbor svatováclavský v zahradách Strahovského kláštera Garden Party na počest zahraničních hostů. Zábavný program sestával z čísel hudebních a národních tanců českých a moravských.
V předvečer prvního dne byla hrána v Národním divadle pro hosty Prodaná Nevěsta,v Obecním domě byla polská akademie, ve které kardinál Hlond sdělil pozdrav od sv. Otce, od něhož přicházel. Legionáři vykonali pouť ke hrobu sv. Václava, při níž arcibiskup Kordač posvětil nový prapor katolických legionářů.
1. den hlavních slavností
4. července v 1. den hlavních slavností byly zahájeny závody členstva. Konal se mezinárodní gymnastický devítiboj a orelské závody mužů a žen. Na hřišti SK Slávie se konal mezinárodní atletický pětiboj a všeobecný lehkoatletický závod jednotlivců. Celkem bylo organizováno 15 různých závodů, kterých se zúčastnilo 2.187 mužů a žen. Ředitelem mezinárodních závodů byl náčelník Čs. Orla br. M. Večeřa.
2. den - 5. července.
Na Náměstí krále Jiřího na Královských Vinohradech byla sloužena polní mše sv. Kolem oltáře stáli orli českoslovenští, polští, američtí, francouzští a belgičtí gymnasté, katoličtí skauti a 200 praporů. Špalír tvořili katol. legionáři, horníci s rozžatými kahany, Lužičané, hosté z Volyně, Jihoslované. Mši sv. celebroval pražský biskup Dr. Sedlák.
V 9 hod. vyšel průvod - z Vinohrad kolem Muzea a sochy sv. Václava na Václavské náměstí a dolů k Národní třídě: V čele za jízdní policií jel v autě náčelník Čs. Orla br. Metoděj Večeřa. Za ním 90 členů orelské jízdní čety, katoličtí legionáři, svazky cizích národů, nakonec český a slovenský Katolický Sokol americký. Za nimi v autě ministr Šrámek, starosta Orla a Felix van de Kerchove, prezident Unie. V čestné skupině šli ministři, poslanci a senátoři, následovali členové ústřední rady, přípravného výboru. Ve vídeňské skupině pochodovalo 241 mužů a žen s vlastní hudbou. Muži a ženy šli rozděleni podle žup a skupina 798 orlů ze Slovenska. U sochy sv. Václava a na tribuně na Masarykově nábřeží sledovali průvod významní sletoví hosté. Průvod šel přes Karlův most a na Malostranském náměstí se rozešel.
V čsl. části průvodu šlo v krojích 5.804 mužů, 4.860 žen, 450 národních krojů, celkem 11.114 osob, s dalšími skupinami 11.277 osob. Zklamala účast Slovenska a Podkarp. Rusi. Dále šly ženy ze Svazu katol. žen a dívek a „civilové“, takže páteční průvod čítal 21.870 účastníků a 50 kapel.
Účastníci průvodu pokračovali v cestě na stadion, pro diváky prodáno 75.000 vstupenek. Ve 14:30 hod. přijel na stadion prezident republiky
T. G. Masaryk v autě s ministerským předsedou Udržalem za doprovodu orelské jízdní čety. Byl uvítán br. Šrámkem a br. Leinerem, kteří ho uvedli do prezidentské lóže. V čestných lóžích zasedli církevní, diplomatičtí, vojenští a jiní významní představitelé, zvláště jmenujeme kardinály Bourna z Londýna a Hlonda z Poznaně a papežského nuncia Ciriaciho.
Na stadionu po Šetinových fanfárách nastoupili muži ke cvičení prostným. Cvičenců bylo 3.816 v 72 řadách. Vystoupení bylo velmi zdařilé. Před odchodem ze stadionu vystoupil br. Michálek, hlavní vedoucí cvičení mužů na dolní můstek a obrácen k lóži prezidentově provolal: „Panu prezidentu republiky československé zdar!“ Následovalo trojnásobné provolání cvičenců „Zdar!“, což bylo signálem k bouřlivým ovacím hlavě státu na všech tribunách.
Nástup žen ve třech dvanáctistupových proudech byl proveden přesně. Orlic bylo 4.104. Spolu s našimi ženami cvičilo 150 orlic slovinských a chorvatských, které se výrazně lišily krojem. Složité sestavy zacvičily členky výborně, měly větší úspěch než muži.
Po ženách nastoupilo vojsko. Předvedlo ukázky ranních půlhodinek a závod překážkový se střelbou. 432 vojáků předvedlo cvičení prostná s puškami, cvičilo se na povely bez hudby. Vojáky vystřídali lehcí atleti z mezinárodních závodů s ukázkami běhu na 3.000 m.
Z cizinců vystoupili Jugoslávci, 240 cvičenců. Současně v rozích stadionu předváděli svá vystoupení Belgičané a Francouzi.
Posledním číslem odpoledne 5. července bylo zvláštní vystoupení orelských českých žup „Rozmach Orla“. Sedmidílnou skladbu složil br. Josef Mencl, zemský náčelník Orla v Čechách, hudbu Dr. Šetina. Tělocvičnými sestavami je znázorněn počátek Orla, jeho rozmach, před první světovou válkou, úpadek za války, poválečná obnova a jeho nový rozmach po válce. Sestava končí průvodem praporů do středu stadionu a chorálem svatováclavským, k němuž se připojili i diváci na tribunách. Bylo to nádherné zakončení tohoto slavného dne.
Pan prezident T. G. Masaryk setrval ve své lóži až do konce programu. Když odcházel za doprovodu Dr. Šrámka a předsedy poslanecké sněmovny Malypetra, byl diváky nadšeně zdraven.
Večer se konala jihoslovanská akademie, v Národním divadle dávali „Plukovníka Švece“, v Tylově divadle „Jarní romanci“. V Obecním domě města Prahy dával primátor Dr. Baxa recepci pro význačné účastníky SDO, církevní hodnostáře, členy diplomatického sboru, ministry, zahraniční delegace, členy ústřední rady Orla, apod. V Německém domě na Příkopech se konal slavnostní večer na počest delegátů z Německa, Rakouska a německých turnerů z Čech.
Sobota 6. července
Byla zahájena slavnou mší sv. ve svatovítské katedrále. Po ní následovaly sjezdy a schůze různých organizací odborových a politických.
Odpoledne bylo druhé cvičení na Strahovském stadionu. Lóže a tribuny byly opět obsazeny vzácnými hosty, ale program cvičení byl pokažen bouří a lijákem. Slavnost byla opět zahájena Šetinovými fanfárami. Nastoupily vybrané skupiny moravských žup, aby předvedly zvláštní vystoupení nazvané „Tři doby země české“. Cvičí muži i ženy. Sestava symbolicky představuje příchod sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, naznačuje boj příchozího křesťanství s pohanstvím, dobu sv. Václava, vítězství kříže, další doba poroby a konec vyznívá ve vítězství lidu za první republiky. Šetinova hudba skvěle podporuje myšlenku.
Zatím se nad stadionem kupí hrozivé mraky. Za blesků a hromů nastoupila „stará garda“ k prostným. Odpadlo cvičení hostí, cvičení na nářadí a hry vzhledem ke špatnému počasí. Proto nastoupilo jen 280 cvičenců. Zmokli na kost. Vydrželi a zacvičili celou skladbu. Obecenstvo je odměnilo obrovským jásotem. Za deštivé přestávky předvedlo 88 slovinských orlic svá cvičení. Byly odměněny potleskem. V té době již mnozí diváci odcházejí.
Ženy nastoupily po půlhodině čekání také ve zmenšeném počtu 2.100 cvičenek. Při druhém oddíle se přihnaly mraky, vítr a déšť zesílil. Z můstku zazněl povel k přerušení a odchodu, ale ženy statečně docvičily až do konce.
Muži již neměli ke svému vystoupení nastupovat. Ale zpěvem „Vzhůru, Orle slovanský“ si vynutili nástup a za deště provedli nástup i celé cvičení. Obecenstvo nadšeně zdravilo vytrvalce, pozdravil je i starosta Orla a prezident Mezinárodní unie.
A skončil třetí den.
Večer 6. července pořádá starosta Dr. Šrámek velkou recepci na počest reprezentantů Orla a zahraničních delegací. Pražské jednoty pořádaly ve svých obvodech řadu zábavních podniků.
Národopisný den - neděle 7. července
Úvodem k němu byla mše sv. s adorací a společným sv. přijímáním orlů, členů eucharistických kroužků v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Průvod krojovaných skupin byl zahájen v 9 hodin z Vrchlického sadů. V čele jela orelská jízda se 138 jezdci podle krajů. Skupinu tvořila „Jízda králů“ z Vlčnova. Pěší průvod zahajovala chasa z Dambořic s „dožatú“. Následovaly skupiny v národních krojích chorvatských, slovinských, polských a z Lužice. Za nimi 100 členná skupina od Trenčína a Píšťan. Moravské krojové skupiny tvořily jádro a také nejkrásnější část průvodu. Především Slovácko, Hanácko, Valašsko, Lašsko, Moravské Záhoří, Brněnsko a Horácko. V české skupině vynikaly kroje z Přibyslavska, Ledečska, Boleslavska, Turnovska a Budějovicka. Kroje plzeňské a chodské tvořily rázovitou zvláštní skupinu. Byla to podívaná, zvláště pro Pražáky skvělá podívaná, kterou pro ně připravila orelská organizace.
Na 2.000 orlů a orlic v orelských krojích uzavíralo tuto nádhernou podívanou. Všech účastníků v průvodě včetně 20 kapel a 80 praporů bylo více než 5.000. Vystoupení na stadionu bylo zahájeno vystoupením slovenských žup nazvaných „Osvobození Slovenska“. Sestava vyjadřovala porobu Slovenska, maďarský útisk, boj za svobodu Slováků a tvoření samostatného státu s bratrskými Čechy. Sestava končí holdem státní vlajce a modlitbou za vlast. Vystoupení mělo velký úspěch.
Následovalo defilé závodníků a závodnic ze závodů Unie i závodů orelských, Americká delegace (česká a slovenská) předaly br. Dr. Šrámkovi a br. Leinerovi americké vlajky. Akt byl zakončen hymnami americkou a československou.
Na závěrečném večeru v Lucerně poděkoval br. starosta Dr. Šrámek všem, kteří se o SDO zasloužili včetně přítomnosti pana prezidenta republiky T. G. Masaryka, československé vládě, městu Praze a všem hostům z ciziny. Náčelník Čs. Orla br. Večeřa s br. Leinerem předali zahraničním závodníkům ceny vítězů ze závodů. Slavnostní večer končil státní hymnou a Svatováclavským chorálem.
V pondělí 8. července odpoledne dával prezident republiky na rozloučenou se zahraničními hosty v bývalé královské zahradě pražského hradu Garden Party. Byli přítomni orelští funkcionáři a část zahraničních hostů, většina hostů již odjela z Prahy. V zahradě koncertovala hudba 5. pěšího pluku Masarykova.
Pro domácí závodníky uspořádala ústřední rada Orla 21. září v Brně slavnostní večer. Všem orelským župám byly předány ceny, diplomy, věnce a medaile pro jejich vítěze ze sletových závodů. Dr. Šrámek pronesl děkovnou řeč, ve které vyzvedl úspěšný výsledek sletu po stránce tělovýchovné a duchovní a poděkoval všem, kteří se o tento úspěch zasloužili. „V celém našem životě musíme bojovat velký zápas, který bude trvat snad po celé generace, který my neskončíme a který předáme svým následovníkům“.
Finanční obrat SDO v Praze 1929 dosáhl částky 25 milionů Kčs. Členstvo splatilo na sletovém základu 812.000 Kčs. Od ministerstva nedostal Orel žádnou subvenci. Ostatní příjmy byly dary, vstupenky, odznaky, poplatky za ubytování. Největší výdajovou položkou byl pronájem stadionu - asi půl druhého milionu korun.
Napětí spojené s přípravou a účastí na SDO v Praze skončilo. Byl to oddych po těžké a dlouho trvající přípravě sletu. Nacvičené sestavy prostných jsou předváděny na veřejných cvičeních v jednotách, neboť před sletem nesměla být uspořádána. Jsou svěceny nové prapory jednot, do konce roku vysvěceno 13 nových orloven. Velká péče je věnována členstvu v oblasti duchovní - šíří se hnutí eucharistické, jsou četně navštěvovány orelské exercicie.
23. prosince 1929 umírá br. ThDr. Rudolf Šetina, skladatel hudby k prostným cvičením již od r. 1914 (pro neuskutečněný slet v Hradci Králové), ke všem sestavám cvičení prostných pro oba slety - r. 1922 v Brně a r. 1929 v Praze. Složil mnoho hudebních doprovodů k akademiím, divadelním hrám, baletu apod. Narodil se 11. dubna 1878 v Lohenicích u Humpolce, umřel ve věku 51 let.
V mnoha jednotách se promítá film o SDO v Praze 1929 za velké účasti členstva, které se slavnostního sletu účastnilo i těch, kteří třeba z finančních důvodů do Prahy se nedostali.
Napsalo se
Po 10 letech v časopise Orel číslo 13-14/1939, str. 144-148 vzpomíná redaktor Vladimír Kučera aj. slavných SDO v Praze 1929:
Vzpomínáme desátého výročí Svatováclavských dnů Orelstva v Praze. Vzpomínáme oněch slavných a velikých událostí, které proměnily ve dnech 28. června až 8. července L.P. 1929 naši Prahu v jedno mohutné národní hlediště, které bylo svědkem orelské síly, sebevědomí, tělocvičně-technické vyspělosti, vypětí orelské obětavosti, přesvědčujícím projevem pravé lásky k národu a církvi. Orelský slet brněnský v r. 1922 byl nádherným květem na rozrůstající se koruně mladého hnutí orelského. Orelský slet pražský v r. 1929 byl již neobyčejně významným mezníkem v historii našeho hnutí, tak důležitým, že pro další náš život jej můžeme směle stanovit jako začátek nového vývoje orelské práce organizační, kulturně-tělovýchovné. V neposlední řadě byla to přímo radikální změna názorů převážné většiny našeho národa na naše orelské hnutí. Pražským sletem definitivně skončilo ono údobí "temna", kdy byl Orel označován za něco méněcenného a bezvýznamného. Česká veřejnost i tisk začíná správně chápat a ctít náš program a naši práci. A to byl pro nás nejradostnější výsledek oněch velkých dnů, plných slávy a nadšení!