Tato verze stránek není udržována


Jak si hrt? - Ladislav Kotk

  1. Co je to hra?
  2. Na zatku chceme vymezit samotn pojem hra. Existuje mnoho definic her

    Hra je dobrovoln jednn nebo zamstnn, je se kon uvnit jistch, pevn stanovench hranic asu a prostoru podle dobrovoln pijatch pravidel, je m svj cl samo v sob a je je doprovzeno pocitem radosti a vdomm jinho byt ne je obyejn ivot. (J. Huyzing)

    1. Vznam hry:

    v souasn dob nahrazuje pasivita aktivitu. Stle vce se sleduje televize, kter pedstavuje pasivn zpsob trven volnho asu. Hra naopak je aktivnm zpsobem.

    rozvj schopnosti lovka podle druhu hry psychick, intelektuln nebo sportovn, zdokonaluje zdrav, pohyb

    dobr hra doke aktivizovat vechny sly, udret dlouho zjem

    je nejlep formou aktivnho odpoinku

    podporuje smysl pro fair-play

    pstuje odvahu, vytrvalost, smysl pro kolektiv a dal vlastnosti

    procviuje tyto strnky lidsk psychiky, ani by si to hri uvdomili

    Hra samozejm me mt i sv stinn strnky a vyvolvat patn vlastnosti. Od toho je zde vdy vedouc. Jeho kol je velice dleit. zen hra me sama o sob bt daleko innj ne hra spontnn. Vedouc vak mus dobe znt pravidla hry a techniku, ale tak i jejich vestrann vchovn vliv. Jeho slovo, gesto, osobn pklad mohou mt rozhodujc vliv, tlumit patn vlastnosti, posilovat dobr.

    Hra je jednou z nejlepch vchovnch metod. Sprvn vychovatel by ml tedy znt co nejvce her, mus je dokzat umt vybrat, hodnotit a vymlet hry nov. Opravdov vychovatel se neme spokojit s tm, e hru piprav a potom j d voln prbh. Vestrann hlubok vliv m jen hra, kter je zen, kterou vedouc sm pozorn sleduje nebo se j aktivn zastn.

     

  3. Jak hrt hry?
    1. Pprava hry
    2. Je teba znt sprvn zpsob, jak hrt hru. Nen to zase tak jednoduch. Plat, e spch bv podmnn pelivou a nronou ppravou. Pokud nemte dost zkuenost, me i dobr hra s dobrm myslem skonit patn. Ped tm ne zaneme hrt njakou hru, musme si zodpovdt nkolik otzek.

      Je tato hra opravdu dobr? Je dost napnav a zaujme moje chlapce nebo dvata? Pokud jsme hru sami nehrli, peteme si jej popis a pokusme si ji pedstavit. Pro zatenka to me bt tk, ale zkueny vedouc si u doke pedstavit, jakou atmosfru tato hra me navodit. Nkdy posta jen mal zmna pravidel, aby se hra stala zajmavj a napnavj. Kad popis hry je vlastn jen osnovou a my se musme snait ji co nejlpe uzpsobit naim podmnkm. Zkuen organiztor si s tm doke poradit. Je teba se tak vyvarovat hluchch mst, kter snadno zkaz i sebelep hru. Nkter problmy se daj odstranit u ve fzi ppravy promylenm asovm rozvrhem hry.

      Odpovd tato hra vku mch dt? To je opravdu zsadn otzka. Ne kad hra je vhodn pro kad vk. Pi vbru hry musme dbt na fyzick, ale hlavn i na mentln vk hr. Dleitm faktorem jsou i zkuenosti hr. skupina, kter se poprv spolen vydv na vlet, me tko hrt sloitou ternn hru. Musme vdy respektovat schopnosti skupiny. Nem smysl nutit dti k hlubokomyslnm vahm nad ivotem a naopak je bezpedmtn vysvtlovat dlouze horolezcm, jak se slauje.

      Je hra pimen tlesn zdatnosti a duevnmu rozhledu hr? Musme dbt na to, aby hra byla pimen tlesn zdatnosti hr. Tato podmnka se vztahuje pedevm na pohybov hry. Nesmme zapomnat na to, e dvata bvaj pomalej a mn vytrval ne chlapci a e jejich tlesn stavba jim nedovol vyvinout takovou tlesnou slu. Kdy hraj hru dvata mezi sebou, nevad to, protoe vechny hrky maj rovnocenn sly. Pokud vak hrajeme hru koedukovan, dvata do n nastupuj s pirozenm handicapem. Velkou roli hraj i mentln rozdly mezi obma pohlavmi. Chlapci miluj hry tvrd, bojovn, dobrodrun. Dvata dvaj odedvna pednost hrm, pi nich mohou uplatnit obratnost a smysl pro rytmick pohyb. Pes tyto pirozen nklonnosti, lze samozejm hrt bojovou hru i s dvaty a naopak. Nemli bychom pitom ale spojovat chlapce s dvaty.

      Vybral jsme pro hru sprvn msto a sprvnou dobu? Tato otzka se nejvce dotk her v ternu a v mstskch ulicch. Ptrac hru me pekazit mnoho lid v ulicch a napklad plen se tko hraje v lese, kde jsou jen vysok stromy. Dleit je i urit velikost hernho zem. Je teba tak vybrat sprvnou dobu. ada her se d hrt jen v uritm ronm obdob.

      Vysvtlil jsem hru sprvn? U vtch a sloitjch her by si ml vedouc napsat body na paprek, aby nezapomnl na nic dleitho. Psemn pprava hry je velice dleit. Nemlo by v n chybt: jmno hry, jej nmt, poppad libreto, pesn popis hranic, rozdlen hr do drustev, koly soupecch stran, oznaen a odlien bojujcch stran, zpsob boje, zahjen a ukonen hry, een spor, pravomoci rozhodho. (viz. kapitola realizace hry)

      Rozdlil jsme sprvn hre? Soupec strany by mly bt sestaveny, aby byly rovnocenn nejen potem, ale i zdatnost. Nemme na mysli nejen zdatnost fyzickou, ale i zkuenosti a rozumov schopnosti.

      Vybral jsme sprvn kapitny? U nkterch her je zapoteb, aby v ele drustva stl schopn hr, kter bude dcm mozkem skupiny. Rozhodovat mus vdy je opravdov schopnosti hr, nikdy osobn nklonnost vedoucho. (viz. kapitola realizace hry)

      Pipravil jsme hru opravdu nejlpe, jak jsem mohl? Nkter hry je poteba peliv pipravit dopedu. Je teba zhotovit pomcky, nakreslit plnky. Nen nutn , aby to vechno dlal sm vedouc. S ppravou mohou pomoci sami hri. Maj na to vce asu a je to pro n vlastn tak hra.

      Kadou hru by jsme mli po jejm skonen vyhodnotit. Nejdve s hri a potom sami pro sebe. Celkov hodnocen spojme s vyhlenm vtz. Pochvlme nejen vtze, ale vechny, kdo hrli s chut. To je velice dleit. Vytkneme i nkter nedostatky a zvlt drazn musm pipomenout proheky proti poctivosti. Je to jeden z vchovnch prostedk hry. Podrobnj analzu provedeme potom sami pro sebe. K tomu elu je nejlep si vst kartotku her. Kad hra m svou samostatnou kartiku a meme do n doplovat poznmky a zkuenosti.

      Pklad Katalogizanho lstku:

      Nzev: Devadestka devtka

      Charakteristika: nron pohybovka vychzejc z Devadest trojky; zvyuje proti pvodn he nroky na fyzickou vdr a dv vt prostor pro taktizovn drustva.

      Tern: asi 5 km dlouh okruh, asfaltov silnice

      Provozn materil: 1 jzdn kolo pro kad drustvo, 2 pily rmovky, 3 pneumatiky z nkladnho auta, deky, lkrnika, hork aj, kulatina na odezky

      as: asi 4 hodiny vetn vkladu pravidel

      Poet hr: asi 7 drustev po 4 lenech

      Pravidla: 1. kad drustvo ped startem zkontroluje stav kola a uvede ho do podku, 2. drustvo startuje na tra dlouhou celkem 99 km, co pi okruhu dlouhm 5km pedstavuje necelch 16 a pl okruhu, z toho jeden okruh Eliky Junkov, 3. kad astnk mus absolvovat minimln 3 okruhy, a to : bh prost, bh pozadu a okruh na kole, 4. drustvo me mt na trati souasn 3 leny, 5. lenov drustva se mohou vzjemn vypomhat (s vjimkou jzdy na kole), 6. po absolvovn kadho ze 3 povinnch okruh odzne hr kol z pipraven kulatiny a odevzd ho rozhodmu, teprve potom me startovat dal len drustva, 7. okruh Eliky Junkov pedstavuje koulen pneumatiky-me se astnit cel drustvo, 8. drustva si pedem rezervuj pneumatiky na urit as, rezervace plat jet pt minut po limitu. Pi poruen tohoto limitu mus drustvo provst novou rezervaci, ale mus pitom dt pednost ostatnm. 9. limit zvodu je 3:45 hod, 10. vtz drustvo, kter zvod absolvovalo v nejkratm ase a dodrelo vechna pravidla.

      Doporuen: zvod je vhodn zahjit brzy rno, za tchto podmnek je zvod velice nron a hod se pro vy vkov kategorie.

      Autoi: Gregor, Stihavka, Rosick

       

    3. Realizace hry
    4. Nyn je as vyburcovat hre k aktivit. Velice dleit je zde motivace. Tu nesm dn organiztor podcenit. Vznamn msto zde m hrsk aspirace, oekvn, co mi ta i ona hra pinese, dostanu-li pleitost projevit sv schopnosti, dovednosti a znalosti. Kad hr by ml nabt jistoty, e hra, kter te pijde, je jakoby it pmo jemu na tlo a na dui.

      Chyby, kter se obas pihod:

      1. Motivace
      2. Motivace hr je slab. Nastupuj do hry vlan a trv dlouho ne vznikne to sprvn napt. hre je proto teba vas stimulovat.Vytvet atmosfru oekvn jet pedtm, ne skupina pochop, co ji vlastn ek. Pravidla mus kad hr sledovat s velkm naptm. Je to vlastn jaksi peveden hr ze skutenosti do svta fantazie. Je to dost obtn pejt elegantn tak, aby hri ani nevdli, jak se v tto i fantazie vlastn ocitli. Monost je nkolik:

        legenda slou velice asto jako vod do hry. Je to vlastn nedlouh a srozumiteln vyprvn, kter doke zaujmout a odvst pozornost od skutenosti. Rozeznvme legendy ladn faktograficky (opraj se skuten fakta), recesisticky, dramaticky (obtn na pednes), bjeslovn i romanticky. V zvru by mla legenda evokovat nsledujc dj, prost st do situace, na kterou se d navzat hrou. Legenda je dleit vude tam, kde potebujeme hre nahavit. Je dobr zahajovat ten legendy u v boru, kter hru navozuje.

        scnka- krtk a dynamick, kter ns vrhne do dn. Jde o improvizaci na motivy stedn zpletky hry.

        nzev-pokud hra nem legendu ani vodn scnku je teba, aby zaujala alespo svm nzvem.

      3. Vklad pravidel
      4. Nsleduje dal dleit fze a to vklad pravidel. I zde hroz nebezpe, kter si mon organiztor ani neuvdomuje. V tto chvli lze hru snadno pokazit tm, e se utlum naden a odvaha hr. Pin me bt nkolik:

        hr se vylek nronosti a ztrat na odvaze

        Instruktor hre poplete a zmate pekotnm i nesrozumitelnm vkladem pravidel, je teba si uvdomit, e hri sly na rozdl od nj pravidla poprv

        hr umdlv vinou monotnnho vkladu, vypn pozornost a vzpt nebude vdt, jak se chovat

        Jak se tmto problmm brnit? Je teba pravidla vysvtlovat jednoznan a srozumiteln. Postupuje v logickm podku od obecnch princip k detailm. Dobe v, e opakovn je matka moudrosti, ale ani s tm to nepehn. Organiztor mluv hlasit a zajmav. Nesm se stt, e by organiztor umrtvil vkladem pravidel pvodn naden. Po vysvtlen pravidel nech hrm as na ppadn dotazy. To vak jen v ppad, bude-li zveejnn detail pro hru prospn. Osvduje se vyvsit pln trati i prostoru, nkdy m smysl vyvsit i samotn pravidla. Fze vkladu pravidel je nebezpen v tom, e si hri dky omezenm uvdom skuten rozdl mezi hrou a skutenost. Zle proto na organiztorovi, jak se s tm vypod.

      5. Bezprostedn pprava
      6. Nyn se dostavuje fze bezprostedn ppravy. Losuj se tmy, vybraj drustva, vldne ten sprvn zmatek. Te je poteba zahjit co nejrychlej pechod a nstup do hry. Je poteba udret rytmus.. U tch zvod, kde nen plnovna ppravn doba a kde hri ihned po vysvtlen hned vyrej na tra nebo do boje, je nutn, aby se vichni rychle a nleit ustrojili. Osvduje se dt prostor na pevlknut a poppad ppravu nebo vyhledn nleitch pomcek. Potebn as se mus blit co nejvce hranici lidskch monost, aby nedolo ke zbytenmu zdrovn. Nkter hry, obvykle ty mlo strukturovan, zahrnuj ppravu nutnou k realizaci vlastnho dje. Ve skupin nebo drustvu by ml bt vdy nkdo, kdo je schopen dit prbh tchto pprav, usmrovat tok npad. V tto fzi hry dochz asto ke zbytenm ztrtm asu. To pochopiteln negativn poznamenv konen vsledek celho snaen. Pomoci si meme tm, e do ela tm nominujeme schopn jednice, kte maj autoritu. Maj za kol hldat as a dit innost skupiny. Nam kolem potom je pravideln oznamovat blc se konec asovho limitu, co spolehliv vechny mobilizuje k vt aktivit.

      7. Zahjen
      8. Pichz fze vlastnho zahjen. Atmosfra startu by mla velice napjat, pln oekvn a anc. Kad m nyn monost pedvst svoje schopnosti a zmit je s tmi ostatnmi. vod nesm bt v dnm ppad rozpait. Tm me pijt cel akce vnive. inkujc jakoby se stydli za svou ptomnost. Instruktor mus stle dbt na to, aby v klovch chvlch zaujal pozornost vech ptomnch. Provokativn sdluje sv vahy o tom, jak je pomr sil, sz na hork favority, uvauje nahlas o monch rekordech. Pozor. Nezamujte ven se zbsilost i niivm jekotem.

      9. Prbh hry
      10. Prbh hry se mnohdy ned pedvdat do detail. Nicmn i tady plat urit zkonitosti:

        Dn mus gradovat, tj. hbit spt ke svmu vrcholu. Je teba neustle udrovat atmosfru.

        Prbh udlost by ml bt alespo sten rozvren. Organiztor hry mus as orientan hldat, zda hra neprobh pli rychle nebo naopak pli pomalu.

        Spolehlivm pomocnkem je humor a zdrav hecovn.

        Organiztor nesm ani na chvli zapomenout, e i on sm je soust hry. Nesm se stt pouhm divkem.

      11. Konec hry

    Nastv konec hry. Zbv vyhlsit vsledky, rekordy, sdlit dojmy. Zvren ceremonil by neml bt dlouh, ale za to efektivn. Mlo by nsledovat zhodnocen hry. Organiztor by si ml uvdomit chyby, kter se pi he staly a pemlet, jak to zlepit. Je mon se i s asovm odstupem zeptat na nzor hr samotnch.

     

  4. Vedouc
  5. Pi kad he je ptomen nkdo, kdo hru vede. Je to instruktor, inicitor, animtor apod. Nkter hry hraje lovk sm, ale zde je i on sm vlastn inicitorem. O osob vedoucho jsme u dost mluvili v pedchzejcch kapitolch, pojme si tedy ct nco ucelen.

    Kdo se ujm ve skupin tto funkce?

    Obyejn je to vd osobnost (to plat pro skupiny navenek nestrukturovan) nebo ten, komu je to dno jeho funkc (osoba poven vedenm mldee v jednot, vedouc tbora, instruktor przdninovch akc mldee nebo vedouc skautskho oddlu). Na prvn pohled je jasn, e organiztor her (instruktor) mus bt nkdo, kdo m ve skupin autoritu. Zvlt ve skupin mladch lid by ml bt hotovou a v psychologickm smyslu zralou a dosplou osobnost. Nesm bt lovkem nezralm a tak neznalm. To znamen, e mus dobe ovldat svoji odbornost (rzn aktivity tlovchovn, hern atd.) a zrove by vak soust jeho kvalifikace mly tvoit pirozen znalosti a zkuenosti z oblasti pedagogiky a psychologie. Umt jednat s lidmi, vyznat se v nich, rozumt jejich skutkm, pohnutkm a pnm to jsou zkladn pile nutn pro innost kadho instruktora a to samozejm nejen v oblasti her, na kterou se nyn zamujeme. Instruktorsk innost je v podstat svbytnm druhem dc prce. Psychologie tak zkoum, kdy je vedouc skutenm vedoucm ve skupin. Existuj zde nkter zkladn znaky:

    1.Vedouc se mus ztotoovat s cli skupiny. Ukazuje se, e ten, kdo d, je skupinou akceptovn jako autorita, pokud mu jde o tyt cle, o n skupina usiluje, a pokud mu na nich zle vc ne komukoli jinmu.

    2. Pevaha zralosti. Na skupinu psob negativn, vykazuje-li vedouc znaky nedozrl osobnosti. Doshne-li naopak urit zralosti, je schopen lpe a s vtm nadhledem eit problmy.

    3. Vylouen frustrace zkladnch poteb. Vedouc by neml bt motivovn uspokojovnm primrnch nebo relativn nich poteb. Neml by pracovat s vidinou vdlku nebo kvli snaze se sm prosadit. I role vedoucho je v podstat slubou ostatnm sven skupin.

    Jak jsme ji o tom mluvili, je dleit, aby se instruktor nebo inicitor hry sm aktivn do hry zapojil. Neme zaplit nkdo, kdo sm neho. To plat i v tto oblasti. Dti si zvlt rdi hraj, je-li mezi nimi nkdo dospl, kter hraje s nimi, povzbuzuje a prov celou hru. Pkladem toho byl i tbor FICEP v roce 1998 v Nmecku. Tradin si tm kad veer pipravuj program astnci pro ostatn. Zde byl ale jeden den vyhrazen i pro vedouc, kte mli za kol nco pedvst svm svencm. Zapojili se tak do tto hry. Ukzali mladm, e zde nejsou kvli karirismu nebo na pknm vlet, ale e dokou omldnout a nabdnout nco ostatnm. Zde je vdy dleit, aby dti vyctily, e je m vedouc rd a e je tady kvli nim. To je pedpokladem vzjemn dvry ve skupin.

    Pi he samotn hraje inicitor velkou a vznamnou roli. To plyne u z toho, e je v podstat jedinm , kter hra pravidla a finesy hry. Mus se stle starat o udrovn atmosfry, povzbuzovn. Na nm je, jak jsem se u zmnili, aby posoudil, kter hra je vhodn a jakm zpsobem ji provst. Kad hra m mnoho variant a obmn a proto je k tomuto kolu poteba pistupovat velmi tvoiv. Nesm se bt si hru upravit podle vlastnch poteb.

    Mon se ptte, pro mluvme tak podrobn o vedoucm hry? Jist vs napad otzka. Co z toho jako vedouc skupiny mm? Mysl-li nkdo na finann nebo hmotn vhody, tak bude jist zklamn. Tomu, kdo se zabv hrami s dtskm kolektivem, se nasktaj mimodn pzniv podmnky k vchov charakteru. Zajmav a spn hry vdy doki skupinu stmelit a zvyuj i zjem o ostatn innosti. Na zvr citujme slova velkho pedagoga lsky Jana Boska (1815-1888): Chce-li zasvtit ivot nemu dobrmu a velice ulechtilmu, nemu svatmu, ba pmo boskmu, pak vychovvej mlde

     

  6. Spolupracovnci, tm
  7. Nkter hry jsou velice sloit, jak na ppravu tak na samotnou realizaci. Vyaduj proto nasazen celho fungujcho tmu lid. Velice dleitm pedpokladem spnosti kad akce a to nejen hry, je dobr fungovn tmu. Je to vc, kter se velice asto podceuje. Pokud se m veker dn sprvn vyvjet, mus dochzet mezi leny tmu k vzjemn souinnosti. Mus zde bt nkdo, kdo m lidov eeno vechno pod palcem. Je nutn, aby v kad skupin byly jasn vymezen kompetence. Mus bt jasn, kdo je hlavnm vedoucm a ten mus umt rozdlit koly. Dobr vedouc doke svit nkter vci svm spolupracovnkm a nkter ppravn innosti zvldnou s pehledem i lenov.

  8. Hri
  9. Dobr vedouc si asem pod i zvltn denk, v kterm vnuje kadmu lenu sv skupinky jeden list. Do nj pak zapisuje, jak se kdo pi hrch chov projevuje. Hra toti odhaluje lidsk charakter lpe ne kterkoli jin innost. Vedouc asem zjist, e individuln pstup ke he se asto velice li. To mu me pomoci i v dal prci s dtmi.

    Hre lze rozdlit do tchto skupin:

    Hri aktivn poutj se od vech her s velkm zaujetm, dovedou svm pkladem strhnout i ostatn. m vce tchto dt ve skupin mme, tm ivj a psobivj budou hry. Je teba dvat pozor, aby toto zaujet nevyboovalo z mez pravidel.

    Hri kolsav takovchto hr je nejvce, jsou zvislej na nlad. Dobrou hrou zskme jejich zjem.

    Hri pasivn stran se ostatnch i pi he. S tmto typem se nesetkvme tak asto, ale vyskytuj se v kad skupin. Vedouc by jim prvem ml vnovat zvenou pozornost. Jejich plachost a nezjem mv hlub koeny. Vtinou jsou zpsobeny psychickmi zbranami. Dt se me stydt za svou neobratnost, nezkuenost, je deprimovno astou prohrou. Je na ns, abychom tyto zbrany odhalili a pokusili se je vhodnm zpsobem odstranit. Nejvt chybou by bylo tyto dti krat nebo je dokonce zesmovat ped ostatnmi. Vyhledvme pro n takov hry a lohy, pi kterch mohou bt spn.

    Pi vech hrch, jak jsme ji uvedli, se mohou projevit i negativn vlivy. Velkm problmem je pomr vtz a poraench. Dti mvaj radost ze hry, ale v umle vytvoenm prosted pehnan soutivosti se jejich zjem zan pesouvat od prbhu hry k jejmu selnmu vsledku. Mli bychom dtem vtpovat takov pojet hry, podle nho je prav vtz ten, kdo hrl poctiv a podle svch nejlepch sil. Plin vyzvedn vtz pin dvoj nebezpe. Vtz me zat pohrdat poraenmi a stoupat do nezdravch poloh. Zane mt sklon k peceovn vlastnch schopnost .

    Skuten vedouc by ml mt alespo minimln znalosti z oblasti pedagogiky a psychologie, aby dokzal pochopit ostatn a dokzal s nimi komunikovat a eit problmy, jak jsme na to ji upozornili v sti vnovan vedoucm.

    1. Pedagogika a psychologie
    2. Nabzme vm nyn strun vtah znalost z pedagogiky a psychologie, kter lze vyut pi prci s mlde, nejen pi organizovn her:

      1. Vznam znalost
      2. Kad, kdo pedstupuje ped skupinu mladch, by ml mt urit znalosti z tchto obor. Jedn se o pedmty, kter se neu na zkladnch kolch. Jsou ovem zaazeny do programu pedagogickch kol a fakult. Znalosti vak meme naerpat i jinde. To minimum vm nabdneme v tomto lnku, ale krom toho existuje spousta knih, kter se tmto tmatem zajmaj. J jsem pi psan tto kapitoly nejvce erpal z vodn kapitoly knihy Przdniny se lehakou, kterou napsal znm psycholog Jaro Kivohlav.

        Daj se ovem zskat tyto znalosti jen etbou a studiem knih? Urit ne. Velice dleit je soustavn pozorovn a vmn si lid kolem ns a jejich chovn. lovk se dozv tak mnoho, sousted-li pohled sm na sebe, do svho nitra a odpov si na nkter zsadn otzky.

      3. Psychologie osobnosti
      4. V bnm ivot a mluv se slovem osobnost oznauje nkdo, kdo nco dokzal, kdo je nm slavn nebo znm. Pro psychologii je osobnost kad lovk. Psychologie se sna najt pravou podstatu lovka v jeho celku. Aby byl do vc vloen urit d, zkoum psychologie lovka ve tech dimenzch:

        1. z hlediska struktury osobnosti
        2. Svoji strukturu m vechno a tedy i lidsk osobnost. Psychologie rozliuje sedm tzv. psychickch orgn:

          1. tlesn konstituce lovka
          2. Za dobu existence psychologie vznikla cel ada pokus o vymezen vztahu mezi tlesnou konstituc lovka a psychickmi projevy. Jednou z nejznmjch je tzv. konstitun typologie nmeckho psychiatra E. Kretschmera. Ten rozeznv nkolik typ:

            Pyknik lovk velkch polomr a zaoblench tvar. Stedn vka tla, kulat hlava, mk svalstvo. Lid tto skupiny bvaj rdi a asto vesel, pat k prima spolenkm. Je nutn dodat, e nejde v dnm ppad o elezn pravidlo, kter plat stoprocentn. To plat i pro ostatn typy. Pyknici mvaj tak tk chvle skleslosti i deprese. Tito lid asto zanaj nkter aktivity, ale mlo kdy je dokon. Obvykle tak mvaj problmy s podkem a to jak v prostoru, tak i v ase.

            Leptosom jeho tlesn schrnka me bt charakterizovna dlouhmi rami, poppad prothlmi elipsami. Bv thl, dlouh, huben, m prothl prsty, prothl obliej. Je spe ti, nenpadn a pokojn. Je spe zadumanj, pemliv a hlub.

            Atlet nen poteba ho popisovat. M sportovn zjev, vyvinut svalstvo, irok ramena a hrudnk. M hodn vitality, energie a vytrvalosti. Rd se vyv v souten s ostatnmi.

          3. Temeprament
          4. Existuje mnoho definic temperamentu. Temperament poukazuje na charakteristick jevy emocionln povahy jedince, zahrnuje jeho vnmavost k emocionlnm podntm, jeho obvyklou slu a rychlost odpovdi, kvalitu jeho pevldajc nlady.

            U od nejstarch dob se lid pokoueli provst dlen podle temperamentu. Ta nejstar klasifikace na tyi zkladn typy bv pipisovna nkdy Hippokratovi, jindy Galnovi. Tato teorie je dodnes iv a akoli jsme ji dvno odmtli teorii, e temperament zvis na obsahu tekutin v tle, toto dlen se stle pouv. Podle tohoto klasickho dlen existuj tyto typy:

            Sangvinik lovk pvtiv, vesel povahy, spoleensk. Je il a iv reaguje, optimista.

            Flegmatik je klidn, vyrovnan, nepodlh pli nladm ani vnm, je lhostejn nkdy a tm neten

            Cholerik je prudk, unhlen, asto vztekliv. Doke jt za svm clem.

            Melancholik je rozen pesimista, je pomalej a tko se pizpsobuje.

            Je teba ct, e toto dlen je velice jednoduch a zdaleka pesn neodr realitu. Vedouc mus vdy pochopit, e temperament ovlivuje chovn dt. Sprvn vedouc mus chpat, e kad typ m sv kladn i negativn strnky.

            Krom tohoto klasickho a znmho dlen existuj dal klasifikace:

            o jakousi syntzu se pokusil Nmec ijc v Londn Eysenck. Zkladn je rozlien na pmce extrovert-introvert:

            typick extrovert je drun, m mnoho ptel, rd se veho astn, net ho bt sm, studovat o samot. asto jedn impulsivn, sv city ne vdy dobe zvld.

            typick introvert je klidn, zdrenliv, ct se lpe mezi knihami ne mezi lidmi. Pojm vechno vn a preferuje spodan zpsob ivota. Sv jednn vtinou pedem plnuje, kontroluje sv city, je spolehliv, neagresivn.

            Mlokdo pesn odpovd pesn jednomu z tchto typ. Spe lze mluvit o pevldn t i on strnky. Kad me bt tedy umstn na pomysln pmce v njakm bod.

            Dal pmku tvo osa stabilita-labilita

            labilita- patn schopnost integrace, nestlost, neklid, zkost a zbyten starosti, pecitlivlost a podrdnost, nedostatek sebedvry, pocit mncennosti.

            stabilita dobr integrace osobnostnch funkc, citov stlost

            Kombinac extorverze, introverze, stability a lability vznikaj tyi kombinace, kter piazuje u nm znmm 4 typm. Zrove piazuje vlastnosti.

            OBRAZEK

          5. schopnosti
          6. Kad lovk m pomrn pestrou vbavu rznch vlastnost. Nkdo m hudebn sluch, jin dobr zrak , dal m vbornou pam. I Pn Je mluv ve svm podobenstv o hivnch, kter lid dostvaj. Kad v jin me, ale kad tak, aby je mohl i nadle rozmnoovat. Nejhor je tyto schopnosti (hivny) zakopat a dle nerozvjet. Zde narme na odlien dvou pojm vlohy pedpoklady rzn hodnotnm vkonm a dovednosti prax nabyt schopnosti, kter jsou na vlohch zaloen.

            Vloha je jakmsi biologickm zkladem pro uritou innost, nadn je souhrnem vloh a talnet oznauje vysokou rove njak schopnosti. Tato oblast psychologie je velice sloit. Je ovem jasn, e jsou velik rozdly v psychice lid prv dky velkmu mnostv kombinac vloh a dovednost. Dobr vedouc by ml bt schopen si vmat toho, kdo m jak schopnosti, pomhat v jejich rozvjen a zohlednit to i pi pprav a provdn her.

          7. Psychick vlastnosti

    Existuje velk mnostv vlastnost. O tom svd ji velk mnostv pdavnch jmen, kter tyto vlastnosti popisuj, ve vech jazycch. o nejjednodum rozdlen na introverty a extroverty jsme ji mluvili v kapitole o temperamentu.

     

     

  10. Tdn her
  11. Je to velk problm, njakm zpsobem provst klasifikaci her. U her toti dosud nebyla a zejm ani nebude vypracovna univerzln klasifikace. Kad autor pouv jin kritria, podle kterch lze hry rozliit. Nkdo se d druhem a kvalitou pohybu, jin potem hr atd. Znm autor hernch encyklopedi Milo Zapletal dl ve svch knihch hry podle prosted:

      1. Hry v tlocvin hry, kter lze hrt na omezen ploe a je vyaduj zvltn vybaven
      2. Hry na hiti tyto hry lze velmi asto hrt i na louce
      3. Hry na louce hry, kter bezpodmnen vyaduj mkk trvnk, jedn se velmi asto o hry bojov
      4. Hry na chodnku asto velmi star lidov hry.
      5. Hry v mstskch ulicch hry, kter se rozvj v posledn dob.
      6. Hry v ternu hry, kter vyaduj lesnatou a nepehlednou krajinu. Zvltn soust tto skupiny tvo hry non, na pochodu, na vod, na plavidlech a hry zimn.
      7. Hry v klubovn

      Jak sm autor uvd ani toto tdn nen ideln, protoe nkter hry lze hrt ve vce prostedch. Zvltn skupinu potom tvo sportovn disciplny, kter lze samozejm tak povaovat za hry (fotbal, volejbal, hzen atd.)

      Autoi vborn knihy Przdniny se lehakou pouvaj jinou klasifikaci:

      1. Pohybov hry
      2. jsou to typick hry s pravidly, vnitn strukturovan, maj nkolik podtyp

        1. hry na vdr a orvvaky
        2. hry, kter vyaduj velk mnostv sil a energie, pat sem napklad Hoganv zvod (tra vede lenitm okruhem, kter je dlouh asi 6 km. Vylosuj se smen dvojice, kter maj za kol probhnout tra bhem pozptku, piem se mus neustle dret za ruce. Nen dovoleno obracet se i zastavovat.

          tanen maratn sout 15 a vce pr. Vdy po 15 minutch tance vybhaj pry z parketu na 60-100m dlouh venkovn okruh, vyten asi ve vzdlenosti 50m od tanen mstnosti. Bh na okruhu trv pt minut a v prbhu pravideln se opakuje. V prbhu posledn minuty je vyhleno posledn kolo na okruhu. kolem pr je absolvovat posledn kolo co nejrychleji, nebt posledn a dostat se zpt na parket, kde zvod pokrauje dalm tanenm sekem. Posledn dva pry, kter zstaly ped mstnost vypadvaj.

          Tyto hry jsou asto velice tvrd a proto by mla bt dan monost tm, kte se hry zastnit nechtj, aby odstoupili i v posledn chvli. Mli by tak uinit bez pocitu zahanben, ovem na zklad njakho pdnho nebo alespo rozumnho dvodu. Na start nesm bt piputni ti, kte maj njak zdravotn pote. I nehrajc vthneme do hry tm, e jim svme njak pomocn funkce. Rozhodn je poteba vci zadit tak, aby nebyli ptomni pasivn divci. Ti zpravidla nabourvaj atmosfru hry nemstnmi komenti. K zvodu je poteba od doby jeho vyhlen s naprostou vnost a zodpovdnost. Organiztoi nesm v dnm ppad situaci zlehovat, aby si hri nepipadali, e jsou jen obmi akrny.

        3. hry dobrodrun
        4. maj vtinou atraktivn legendu, kter ene hre do dobrodrustv. Vsledek je podmnn rychlost, silou a vytrvalost, ale tak smyslem pro rychl rozhodovn, pamt a obratnost.

          nap. finsk stezka svin zvod, kter testuje odvahu i obratnost. Tra by nemla bt dlouh, ale mla by sktat rzn pekky.

          I tady plat, e nikdo nesm bt ke he nucen. Nejvtm silm tchto her asi zstane nleit vysvtlen pravidel. Tyto hry toti asto oplvaj velkm mnostvm zpletek, kter nejsou na prvn pohled vdy srozumiteln. Kad zanedbn nkterho z pravidle me u soutcch vyvolat pocit kivdy a nespravedlnosti.

           

        5. hry recesn
        6. odhaluj vem jejich smysl pro humor a spontnnost v neobvyklch situacch

           

        7. drobn hry

        krtk hry, kter slou vtinou k oiven atmosfry a protaen tla

      3. Hry mlo strukturovan
      4. hry, ve kterch je vyazen ze hry obyejn ivot, pravidla tu takka neexisuj a hry nemaj pevnou vnitn strukturu. Vchoz inspirac je legenda. Kad m volnost a me pout svoji fantazii.

        p. Masters v malm msteku se kon finle baseballovho turnaje. Pro mstn obany je to udlost roku. Vichni se proto sna na turnaji co nejvce vydlat. Monost je nepebern. Organiztoi nakupuj hre, chystaj zahjen turnaje.Po odehrn pokrauje ve mst pou a veer je na programu plese. Tomu dominuj rzn soute, volba Miss Masters apod. Vekermu dn vnuk d starosta msta, kter m po ruce organiztory, ednky, policii atd. Starosta tak rozhoduje o financch, o cench atrakc a o platech.

        Nejvtm problmem tchto her tkv ve volnosti, kterou nabzej. U tchto her se jen tko odhaduje prbh. Hri jsou spojeni je stednm mottem. Pro nezkuen hre me bt urit obt v tom, e si nev rady s touto volnost. Nejnebezpenj jsou zde takzvan hluch msta, kde se dj zadrhne. Zkuen organiztor proto hld piblin asov pln a postrkuje vvoj udlost. Vlastn prbh hry by neml pekroit asovou hranici 5 hodin.

      5. Modern spoleensk hry
      6. hry, kter nejsou samy sob clem, ale pispvaj k lepmu sebepoznn. Odkrvaj nkter nae povahov rysy, o kterch jsme nevdli. Inscenovn tchto her je pomrn nron. Vyaduje znan zkuenosti, znalosti a schopnost citliv reagovat na chovn a jednn hr. Zejmna uvdn her komunikativnch vyaduje z obou stran mnoho pedpoklad: umt resumovat, formulovat, zobecovat, vst polemiku.

        1. Hry sebepoznvac
        2. pomhaj nm odhalit sami sebe, vyjev nm nkter nae povahov vlastnosti a vymez na roli a pozici v kolektivu

        3. Hry komunikativn
        4. jejich smyslem je dospt ve skupin k jaksi souhlasn harmonii, k vzjemnmu porozumn. Pokou se o tben nzor a jasnou formulaci argument

        5. Hry didaktick
        6. Jejich clem je navodit soutivou atmosfru a dt hrm monost, aby ukzali sv znalosti. Zrove se vichni zbavnm zpsobem pouuj a erpaj informace z urit oblasti.

        7. Hry seznamovac
        8. Jsou ureny skupinm, jejich lenov se zatm pli moc neznaj. Umouj rychle a vtipn navzat kontakt s jedincem i skupinou.

        9. Hry psychologick
        10. jsou velice populrn. Vyaduj od kadho hre schopnost vyhodnocovat chovn a jednn druhch. Smyslem je naerpat co nejvce informac o druhch a o sob.

        11. Hry pevlkac
        12. kol je jednoduch: vytvoit a sehrt divadeln pedstaven na njak dan nmt nap. lidov pse, pohdka, film apod.

        13. hry na vdycky a na kdykoli

        jednoduch hry, kter nekladou velk nrok na pomcky a realizaci

      7. Solitry
      8. vznikly, aby pomohly pekonvat dlouhou chvli osamlm. Jsou ureny pro jednoho hre. Pat sem rzn testy apod.

      9. Hry i nehry

    ty, kter nikam jinam nepat

     

  12. A co dospl?

Hran her nen jen domnou dt. Vchova lovka trv vlastn cel ivot. Nejedn se mon u o tebe-vchovu, ale zcela urit jde o sebevchovu. U podle antickch filozof je nutn poznn sebe sama. Podle Miloe Zapletala neexistuje u her dn horn hranice. Patme sice bohuel k nrodm, kter si nedok pli hrt. Slovo hra m spe zlehujc charakter. asto se k: Nech toho hran. Nehraj si u. Ale i dospl by si mli hrt. Hra toti nemus bt jen zbytenou ztrtou asu. Dnen spolenost urit potebuje prohloubit vztahy mezi lidmi. To ale neudl kadodenn vysedvn ped televizn obrazovkou. Prv v tchto chvlch jsou ideln hry. Existuje mnoho knih, kter obsahuj hry pro dospl. Jednou z nich je kniha Eduarda Bakale nazvan I dospl si mohou hrt. lovk si vlastn hraje od narozen, ale najednou pichz obdob, kdy je pekvapen svou dosplost a stv se z hre divkem. Spoluprov hru ostatnch a jen obas zatou sm touhu njakou hru alespo zrealizovat a zavlci do n druh. Bvaly dokonce doby, kdy hra byla povaovna za nco nepstojnho a naprosto nedstojnho pro dosplho lovka.

Hra dosplho lovka m sv specifika. Trysk z nastdanch zsob energie a je vlastn jakmsi pepychem, rozko navc. Ve he si lovk buduje nov svt. Hra zm jeho ctidost, dvtip a fantazii.