Historie Orla

Druhá obnova Čs. Orla - 1945-1948

9. května 1945 skončila 2. světová válka. 26. dubna bylo osvobozeno Brno, sídlo ústředí Čs. Orla. V jakém stavu bylo ústředí Čs. Orla po čtyřletém zákazu a po skončení válečných operací.

Po zákazu Orla nacisty v září 1942 odvezli Němci z ústřední kanceláře spisový materiál, archiv, knihovnu, kancelářské zařízení, nábytek podle některých do Prahy. Tam se stopy ztrácejí.

Na konci války při bombardování Brna anglickými letci (listopad 1944) byla budova Šrámkových domů na Francouzské ulici, kde sídlilo ústředí Orla, úplně vybombardována. Reno­ vace ústředí nebyla možná. Náhradní místnost pro časté schůze předsednictva se našla v budově Občanské tiskárny na Šilingrově náměstí, v září 1945 byla zaměněna za větší v budově na Veveří č. 6.

Za předsednictví br. Leinera, náměstka starosty, byly konány každý týden schůze předsednictva, jež byly nabity návrhy, úkoly a naléhavými požadavky na jednoty a župy. Nejdůležitější bylo doplnit členy předsednictva: duchovním rádcem Orla byl předsednictvem zvolen P. Dr. A. Pelikán, TJ, z Brna, ústředním jednatelem Dr. Vla­ dimír Kučera z Brna, ústřed. pokladníkem Dr. František Šrámek z Brna, tělovýchovným referentem Fr. Novotný, škpt. zahraniční armády, generálním tajemníkem Dr. Josef Jurák z Prahy.

Jak byly postupně osvobozovány kraje, započala v nich současně obnova jednot a žup Čs. Orla. K masovému obnovení jednot přišlo po ukončení válečných operací. Podle pokynů ústředí Orla v Brně prováděno doplnění funkcionářů, nové soupisy členstva, revize jednot, převzetí majetku - budov, hřišť aj. movitého majetku, pokud se v obci zachoval.

Vzácnou příležitostí k prvnímu vystoupení jednot před veřejností byla oslava 75. narozenin starosty Orla, br. Dr. Jana Šrámka, které oslavil 11. srpna 1945. Oslavami prokazovalo Orelstvo velkou úctu a lásku svému starostovi, velkému hrdinovi národa, který v tak pozdním věku pracoval jako předseda exilové vlády za svobodu svého národa.

Již v prvních dnech po osvobození se objevily snahy o sjednocení tělovýchovných a sportovních spolků v jeden organizační celek s názvem Sokol. Byl utvořen Ústřední národní tělovýchovný výbor (ÚNTV), v jehož čele stál od počátku starosta Čs. obce sokolské, Dr. Antonín Hřebík.

S agitací bylo započato i v orelské organizaci. V té době byl úředně prohlášen neplatným dekret o opatřeních z doby protektorátu a tím se stal také neplatným dekret o zrušení Čs. Orla. Br. Leiner vydal prohlášení, že rozpuštění Orla pozbývá platnosti a Orel obnovuje samostatnou činnost. Prohlášení bylo uveřejněno v novinách 24. května 1945. Tím bylo dáno jasné stanovisko župám a jednotám, které odmítly vstup do ÚNTV. Započal trvdý boj o samostatnost Čs. Orla a boj za jednu z nejvyšších hodnot lidských - za svobodu člověka.
Na žádost br. Poláka, byla svoláno první zasedání ústřední rady na 6. června 1945 do Prahy. Z předsednictva se zúčastnili br. Leiner, Polák, P. Fanfrdla, Hanuš, Dr. Slavotínek, Hudečková, Dr. Kučera, a zástupcové žup Brynychovy, Pospíšilovy, Sušilovy, Sedlákovy, Metodějovy, Velehradské a Šrámkovy. V doprovodu P.F. Hály přišel i starosta Orla br. Dr. Šrámek, který při zahájení prohlásil: Byl jsem poměry donucen vzdáti se v r. 1939 funkce starosty Orla. Učinil jsem tak písemně krátce před svým odjezdem do zahraničí. Měl jsem o vás obavy, proto jsem též v dopise uvedl starší datum. Dnes se zase cítím starostou Orla a v této funkci zahajuji prvé historické zasedání ústřední rady.

Bylo usneseno svolat vzdělávací školy, aby funkcionáři jednot a žup byli informováni o organizačních změnách, o požadavcích ústředního vedení a o průběhu slučovací akce v tělovýchovných a sportovních organizacích. Slučovací akce v jednotné tělovýchovné a sportovní organizaci s názvem Sokol nebyla žádnou novinkou. Podobná akce proběhla i v letech 1938-1939. Jen důvody byly jiné. V r. 1939 byly zaměřeny na jednotnost po vzoru nacistických organizací (Hitlerjugend), po r. 1945 byla jednotná mládež přáním politické strany, která chtěla vychovávat mládež podle své ideologie komunistické, která byly nepřijatelná pro katolického Orla jak pro národního Sokola, který si to v té době, bohužel, nedovedl uvědomit.

V r. 1946 změnilo vedení Sokola svůj postoj ke slučovacím snahám a přistoupilo na federativní sjednocení, tj. pro sdružení ve společném ústředí, při čemž svéprávnost a samostatnost jednotlivých svazů zůstane zachována, nedotčena, to znamená, bylo uznáno za základ řešení stanovisko Čs. Orla a Českého fotbalového svazu, jejichž svazy zastávaly toto stanovisko od počátku slučovací akce v ÚNTV od května 1945.

Přispělo k tomu i jasně vyjádřené stanovisko prezidenta Dr. Eduarda Beneše, který při návštěvě tělovýchovných funkcionářů 17. července 1945 upozornil, že i kdyby se překonaly všechny technické obtíže sjednocení, zůstanou tu podstatná rozdělení, pokud jde o ideová zaměření. To se nejprve projevilo u zdrženlivého stanoviska orlů, u nichž je zdůrazňován spiritualististický a náboženský ráz jejich filozofie, který kontrastuje se svazy, u nichž je přijímána za filozofický základ výchova materialistická, marxistická. A právě tento protiklad materialismu a spiritualismu bude pravděpodobně Orel chtít uplatnit a tím si zachovat samostatnost po stránce své celkové, zejména náboženské výchovy.

Po rok a půl trvajícím jednání došlo 16. listopadu 1946 k ustavující valné hromadě Československého tělovýchovného svazu (ČsTS). Byly schváleny stanovy, podle nichž zakládá 40 organizací tělovýchovných, sportovních, turistických a junáckých dobrovolnou dohodou ČsTS, jehož konečným cílem má být co největší rozvoj a zdokonalení tělesné výchovy ve všech jejích odvětvích, aby bylo zlepšeno tělesné zdraví, zvýšena zdatnost duševní a ušlechtilost mravní co nejširších vrstev lidu a aby národ Čechů a Slováků se ctí obstál v mezinárodních utkáních a vystoupeních. Orel jako spoluzakladatel je podepsán na druhém místě za ČOS.

Čs. Orlu se dostalo velkého zastoupení v ústředních orgánech ČsTS: Br. F. Leiner se stal náměstkem předsedy, Dr. Josef Jurák jedním ze tří jednatelů, členem předsednictva univer. prof. Dr. Felix Mikula, ve 100 členném výboru již jmenovaní a bratři P. Fanfrdla, Dr. Slavotínek, L. Hudečková a Josef Pavlačka.

Tím skončen byl druhý boj Čs. Orla o jeho samostatnost, o jeho existenci. Tím cennější je jeho vítězství, poně­ vadž to byl boj proti teroru, proti totalitě. Jen náš boj otevřel oči druhým, naše hrdinství povzbudilo k boji ostatní. Orel se zasloužil o demokratizaci Čs. republiky.

Organizace však pracovala plným tempem v ústředí, župách i jednotách od zasedání ÚR 6. července 1945, kde byly dány jasné směrnice pro všechny složky Čs. Orla. Nejistota o výsledek sjednocovací akce však způsobila, že ministerstvo vnitra vzalo obnovení činnosti Čs. Orla na vědomí výměrem z 12. února 1946 a ministerstvo informací vydalo souhlas k vydávání čas. OREL až 9. dubna 1946. Místo časopisu byla vydávána „Orelská sdělení“ (1. číslo vyšlo 18. srpna 1945, 2. č. - 16. září 1945, 3. č. - 4. března 1946). Obsahovala zprávy o činnosti jednot a žup, výzvu k hostýnské pouti 1945, pokyny ke slučovací akci.

Ve 3. čísle bylo uveřejněno provolání „Katolickému lidu československému“, které bylo později vydáno jako plakát, kterým ústřední rada představuje ideál 2. obnovy Čs. Orla, kterého chce dosáhnout:

Katolicky a národně uvědomělý, mravně ucelený, vysoce vzdělaný, tělesně zdatný a pro dobro národního společenství pracující člověk - toť náš ideál. Práce pro dosažení tohoto ideálu u největšího počtu občanů - toť naše služba Bohu a národu. Pomalý postup obou ministerstev byl zaviněn tahanicemi o jednotnou tělovýchovnou organizaci, ale také nedostatkem papíru v republice. A tak 1. číslo XXVII. ročníku čas. OREL vyšlo až 24. června 1946. V r. 1946 vyšlo 10 čísel, redaktorem byl zvolen JUDr. Josef Jurák, člen předsednictva.

V 1. čísle je blahopřání Orelstva k 60. narozeninám br. Františku Leinerovi (narozen 7. května 1886 v Boskovicích - zemřel 23. září 1966 v Brně-Králově Poli). Členem předsednictva od r. 1922, v r. 1925 zvolen úřadujícím náměstkem starosty Orla mons. Jana Šrámka. Vrcholem jeho činnosti v této funkci je příprava SDO v Praze 1929, iniciativa v branné výchově, růst Orla v silné kulturně vzdělávací a tělovýchovné hnutí katolického lidu a jeho činnost ve funkci 1. viceprezidenta Mezinárodní katolické unie tělovýchovy v Paříži.

Velká péče byla věnována uspořádání ústředních škol pro výchovu ideových a organizačních pracovníků v jednotách a župách. Podle usnesení ÚR ze 6. června 1945 v Praze byly uspořádány organizační a osvětové školy v Brně - účast 210, v Hradci Králové - 320 a v Praze - 60 účastníků.

Na podzim 1946 absolvovalo podobné školy pro výchovu funkcionářů jednot 2.246 účastníků. Školy se konaly v Brně, ve Zlíně, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Opavě a v Praze. Školy splnily svůj úkol. V jednotách se objevily noví organizační a osvětoví funkcionáři, jejichž výchovný základ, získaný ve tří až čtyřdenních školách byl dále prohlubován písemným kurzem a plněním úkolů, které jim ukládalo ústřední vedení.

Kromě boje o samostatnost Orla ve slučovací akci, která se týkala hlavně činnosti tělovýchovné a sportovní, byly svedeny vítězně i další zápasy: Bylo podáno memorandum čsl. vládě v otázce sloučení kin a tlumočen požadavek pro ponechání kin v provozu Orla jako prostředku výchovného i hospodářského.

Také v otázce samostatného orelského divadelního ochotnictví byl sveden boj a docíleno, že jednoty mohou hrát divadla jako dříve. Orel se účastnil příprav pro vydání divadelního zákona a stal se členem volného divadelního sdružení Sokola, Orla, DTJ a Hasičstva.

Náš první slet - tak byla nazvána orelská pouť na Sv. Hostýně, konaná 25. a 26. 1945. 25.000 poutníků se znovu setkalo po 4 letech zákazu Čs. Orla. Již v sobotu dopoledne byla zaplněna svatyně při slavném rekviem za orelské hrdiny protinacistického odboje - za ústředního vzdělavatele P. Dr. Au­ gustina Schuberta, OSA, Praha, za náčelníka Čs. Orla MUDr. Vojtěcha Jílka, Brno-Bystrc a za všechny popravené a umučené bratry a sestry v boji za svobodu Církve a Vlasti, za svobodný život Čs. Orla.

Celebranty byli duchovní rádce Orla P. Dr. A. Pelikán, TJ Brno, P. K. Fanfrdla člen předsednictva Brno, P. Augustin Jurák, Zlín, závěrečnou adoraci měl doc. Dr. J. Hlouch, požehnání vzdělavatel Čs. Orla P. A. Kupka.

Po několika letech brutálního zákazu orelských poutí vytryskly na Sv. Hostýně všechny prameny orelské síly a odhodlání a slily se v mohutný proud proseb a motliteb k Panně Marii Svatohostýnské za úspěšnou druhou obnovu Čs. Orla.

Také v roce 1946 byla konána 24. a 25. srpna pouť na Sv. Hostýně pod heslem „Obrať k nám své milosrdné oči“, účast 20.000 poutníků. Pražské Orelstvo se shromáždilo ve stejné dny ve Staré Boleslavi, župa Brynychova putovala na čtyři poutní místa, největší účast v Králíkách.

V letních měsících byla veřejná cvičení. Počty okrskových veřejných cvičení v jednotlivých župách stouply do desítek. Potěšil zejména příklad Opavska severní Moravy, které se ozvaly mezi prvními, ačkoliv zde byl Orel zakázán po Mnichovu v r. 1938 a po přejití fronty zde byly škody největší. Také zájem veřejnosti byl veliký, což se projevilo počty diváků. Důležitou složkou bylo velké nadšení a obětavost cvičenců po mnohaleté, násilně přerušené činnosti. Velká byla i účast členů předsednictva a náčelnických rad na těchto vystoupeních ještě před ustavením Československého tělovýchovného svazu.

Příklady:

Den Orelstva v Nivnici 28. června 1946 - 841 cvičících, za účasti vedoucích funkcionářů župy Velehradské a ústředí. Ústřední jednatel Orla P. K. Fanfrdla ve své vlastenecky procítěné řeči nastínil novou cestu obnoveného Orla, po které se musí Orelstvo ubírat, aby došlo svého cíle a bylo znovu připraveno i k obraně vlasti, jak dokázali jejich bratři Ant. Hrubý, župní náčelník a parašutista Josef Bublík, rodák z Bánova.

Orelské slavnosti v Kroměříži 5. července, sobotní akademie, průvod 1400 okrojovaných orlů, účast delegace Sokola a Junáka. Cvičení všech složek (po půlroční přípravě) bylo výborné. S nadšením přijato vystoupení vojska. Vrcholným číslem bylo vystoupení jednoty Orla v Troubkách u Přerova, která předvedla národní tance v nádherných krojích.

Župní slet župy Stojanovy se konal 14. července v Zábřeze. Stal se manifestací katolické severní Moravy, která byla zabrána po Mnichovu. Vzpo­ menuto obětí orlů, kteří položili životy na oltář vlasti na bojištích, v koncentračních táborech a v partyzánských oddílech. Za ústředí Orla pozdravil cvičence župy Stojanovy br. Fr. Leiner, úřad. náměstek starosty Orla.

Orelský den ve Chvalíkovicích, ž. Křížkovského, konaný dne 1. září 1946, ukázal, jak mohou v obci svorně spolupracovat tělovýchovná sdružení. Jako nedávno se sokolské slavnosti ve Chvalíkovicích zúčastnila orelská delegace, tak na orelském dni kráčela v průvodu početná delegace sokolská, jejíž zástupce pronesl vstřícný projev. Rovněž zástupce Junáka Chvalíkovice se zúčastnil průvodu i vystoupení.

Slavnostní kroje, cvičební úbory, odznaky, to byl problém, který se objevoval při jednáních župních a ústředních orgánů, který ubíral na kráse orelských průvodů, při veřejných cvičeních, neboť jejich nedostatek nebyl řešen vždy s dostatečnou odpovědností. První jednání o odstranění velkého nedostatku krojů a odznaků bylo uskutečněno na zasedání ÚR 23. června 1946. Předsednictvo Čs. Orla na základě usnesení ÚR vypsalo veřejnou soutěž na nové odznaky pro členstvo a pro žactvo a veřejnou soutěž na slavnostní kroje a cvičební úbory pro všechny kategorie. Podmínky soutěží byly vypsány v listopadovém čísle Orla, soutěž byla ukončena dnem 28. února 1947. Příznivější situace se jevila v Čechách v župě Brynychově, která hlásila k 1. srpnu 1945 obnovu 109 jednot - 14.000 členů (před válkou 156 jednot a 18.000 členů). Orel v Čechách byl zakázán až v r. 1942 a území župy nebylo poškozeno válečnými událostmi. Již v r. 1945 byla konána veřejná cvičení, uspořádáno mistrovství odbíjené mužů i žen, župní závody v lehké atletice mužů a dorostu v Červeném Kostelci a pořádány kurzy pro cvičitele v jednotách. Slabší byla činnost župy Pospíšilovy, která utrpěla snahami o sjednocení tělovýchovy, v r. 1946 však už se zařadila k župám aktivním. Župy Jirsíkova a Kozinova vykazovaly obnovu v malém počtu.

Náčelnická rada mužů ztratila v protinacistickém odboji bratry Dr. V. Jílka a prof. St. Cveka. Proto bylo na schůzi předsednictva 4. září 1946 schváleno povolání nových pracovníků do náčelnické rady mužů: bratři Ing. Jan Němec, Josef Papež a Ladislav Pospíchal.

Náčelnické rady mužů a žen organizovaly dva velké čtrnáctidenní tělovýchovné kurzy, pořádané ministerstvem školství jen pro členy orla, a to v Padolí u Veřovic u Frenštátu p. R. pro muže a Koutech u Brandýsa nad Orlicí pro ženy. Kurzy začínaly 19. srpna 1946. Vedoucími instruktory byli členové náčelnických rad: Padolí - bratři Dědičík, Drkal a Papež, Kouty: - ses. Kubíčková, bratři Koukal, Pospíchal a Srovnal. Byly procvičeny nové postupy při cvičení žactva, zdůrazňována cvičení v přírodě, voda, slunce, vzduch. Oba kurzy skončily velkým úspěchem a byly v r. 1947 opakovány: Třebetov u Prahy pro muže a druhý pro ženy, Staré Hobzí u Jemnice, Jedovnice u rybníka Olšovce, muži, ženy.

První mistrovství Orla po obnově v r. 1946:

5. a 6. července 1946 bylo na hřišti jednoty Brno III. vybojováno XII. mistrovství Orla v lehké atletice. Výkony nebyly pokračováním úspěchů docílených na mistrovství r. 1941. Slabá byl účast atletů, mužů i dorostu, slabé byl i jejich výkony. 5 roků válkou vynucené přestávky byly velmi patrné.

Již po osmé se konaly Svatováclavské hry v Přerově. Účast 100 závodníků ze 17 orelských jednot.

Mistrovství Čs. Orla v obíjené mužů se konalo 7. a 8. září v Troubkách u Přerova za účasti 7 vítězných župních družstev. Řídil br. Ing. Jan Němec. Výsledky: 1. župa Brynychova, 2. ž. Sušilova, 3. ž. Urbanova.

Ústřední soutěž žen v pódiových vystoupeních konána 1. prosince za účasti 18 družstev z 10 žup. Účast i úroveň provedených skladeb předčila očekávání. Zvítězila skladba prof. Trnkové a s. Mlejnkové „Rytmicko-gymnastická čtyřka“, kterou zacvičily sestry z jednoty Líšeň, ž. Sedlákova.

Na schůzi předsednictva Čs. Orla dne 4. září schváleno ustavení loutkářského ústředí, jehož předsedou jmenován br. Ivan Tůma z Prahy a jednatelem br. Miroslav Kozlovský z Brna. Loutkáři vyvíjeli velkou aktivitu.

V roce 1946 byl po dlouhé době obsazen biskupský stolec, který osiřel po smrti biskupa Dr. Josefa Kupky, orlům známého celebranta a kazatele na svatohostýnských poutích. 25. června 1946 byl jmenován a vysvěcen za nového biskupa v Brně na Petrově Dr. Karel Skoupý, regent kněžského aluminátu v Brně. věnoval vždy vřelé sympatie orlu. Radil, psal, přednášel a zapaloval a zaséval lásku k Orlu do srdcí svěřených mu bohoslovců.

8. prosince 1946 byl nastolen pražský arcibiskup ThDr. Josef Beran, dlouholetý dachauský vězeň. Do katedrály sv. Víta Matyášovou branou ho doprovázela slavnostní orelská stráž. Pražské Orelstvo se zúčastnilo v hojném počtu ve slavnostních krojích.

V neděli dne 23. března 1947 přijal mons. Dr. Josef Beran, arcibiskup pražský, zástupce Čs. Orla (viz foto), kteří ho pozdravili a ujistili úctou, láskou a oddaností. Podali mu zprávu o působení a činnosti Orla, kterou pan arcibiskup vřele ocenil. Jeho ujištění, že se těší na časté návštěvy orelské, při nichž budou projednány a vytyčeny orelské úkoly, výmluvně svědčí, jak pan arcibiskup oceňuje orelskou činnost. Se zájmem vyslechl zprávu o ideovém pojetí a programovém řešení orelských slavností v r. 1949 v Pra­ ze. Ujistil delegáty, že bude orelskou práci bedlivě sledovat a účinně podporovat a vzkázal Orelstvu, že ho pozdravuje a že mu žehná.

Na počátku r. 1947 byl připraven nový zákon o branné výchově. Po projednání ve vládě a po schválení v Ústavodárné národním shromáždění vstoupil v platnost. Využíval zkušeností z branného zákona z r. 1937, všech aktivních, zdravých a konstruktivních sil státních orgánů, ale i činnosti dobrovolných tělovýchovných organizací, která bezplatně dávaly svou aktivitu do služeb vznešené myšlenky brannosti národa. ČsTS vydal slavnostní prohlášení.

Zákon byl přijat, ale jeho praktické provádění v Orlu nedosáhlo úrovně z let třicátých. Branné prvky se objevily v propagované tělesné výchově v přírodě, v tělovýchovných kurzech a v programech prázdninových táborů jednot a žup.

Zasedání ústřední rady Čs. Orla dne 12. ledna 1947 v Brně přineslo důležitá rozhodnutí:

• 1. ÚR doporučí VIII. valnému sjezdu Orla, aby se příští slet Orelstva konal v r. 1949 v Praze.
• 2. Předsednictvo Čs. obce sokolské požádalo Čs. Orla, aby přijal pozvání v čestném předsednictvu XI. všesokolského sletu. ÚR pozvání jednomyslně přijala a do čestného předsednictva jmenovala náčelníka Čs. Orla Dr. Slavotínka a náčelnici Ludmilu Hudečkovou.
• 3. Vzala na vědomí podnět NR a některých žup, aby se u příležitosti jubilejních oslav v Kroměříži konal krajový slet některých moravských žup. O rozsahu sletu rozhodnou náčelnické rady.
• 4. Podle rozhodnutí ÚR bude se konat v Praze konference českých žup, která připraví návrh na nové organizační rozdělení území Čech ve větší počet žup a určí společný plán na rozvětvení sítě orelských jednot.
• 5. Byly přijaty rozvrhy činnosti na r. 1947 osvětové rady a obou náčelnických rad. Jejich jednomyslné přijetí opravňuje k nejvyšším nadějím na jejich uskutečnění.

Předsednictvo Orla rozhodlo 2. dubna 1947 vyznamenat podle návrhů žup medailí in memoriam "Orel zásluze" sestry a bratry popravené, padlé v bojích a zahynulé v koncentračních táborech. Jejich seznamy, uveřejněny v časopise OREL. Pro žactvo bude vydáván časopis "ORLÍK", redaktorem jmenován br. Vítězslav Horyna z Prahy.

Svatovojtěšské jubileum

V r. 997 - před 950 lety - byl k smrti ubodán na břehu Baltu svatý Vojtěch, pražský biskup, ve věku asi 42 let. Byl to první Čech evropského významu, první biskup z české krve, světec a mučedník. Biskupové určili, aby rok 1947 byl slaven jako "Rok Svatovojtěšský". Hlavní částí oslav tvořila Apoštolská cesta sv. Vojtěcha republikou. Určeny zastávky, trasa, kudy po dobu čtyř měsíců budou ostatky sv. Vojtěcha projíždět.

Orelstvo se těchto slavností aktivně zúčastnilo duchovní obnovou a slavnostmi v místech určených. Svato­ vojtěšský rok byl pro Orelstvo rokem duchovní a mravní obrody. Na zastaveních stavěly orelské jednoty u ostatků sv. Vojtěcha čestnou stráž.

Svatovojtěšské jubileum začalo v Praze, 24. dubna na svátek sv. Vojtěcha celebroval v katedrále sv. Víta mši sv. Dr. Beran, arcibiskup pražský, odpoledne bylo první zastavení ve Vojtěchově rodišti v Libici u Poděbrad, odkud se jeho nejdražší část - lebka - vydala na slavnostní tak zvanou apoštolskou cestu sv. Vojtěcha republikovou. Do Prahy se vrátila 25. srpna 1947.

Župní sjezdy 1947

23. března byla zahájena v Uherském Hradišti ž. Velehradská a v Ho­ doníně, ž. Šilingrova, série sjezdů všech žup, které byly radostnou přehlídkou vykonané orelské práce od osvobození v r. 1945. Na všech sjezdech bylo zastoupeno ústředí Orla, někdy i několika delegáty, kteří přinášeli návrhy a úkoly k další aktivitě žup, a přinášeli ze sjezdů dobré zprávy o připravenosti žup po stránce osvětové i tělovýchovné činnosti.

Ve všech župách budou konány župní slety, probíhá nácvik cvičení prostných pro všechny kategorie. Osvětoví pracovníci referovali o účasti na slavnostech svatovojtěšských, o přípravě duchovní obrody jednotách, o svatohostýnské pouti, o intronizaci biskupů - Orlů.

Na všech sjezdech byly zástupcem ústředí Orla předány bronzové medaile in memoriam "Orel zásluze" rodinným příslušníků sester a bratří, kteří obětovali své životy ve 2. odboji. Zlaté medaile udělilo předsednictvo Orla br. Dr. A. Schubertovi, OSA, Praha, ústřednímu vzdělavateli a br. MUDr. V. Jílkovi, náčelníku Čs. Orla, které byly předány na sjezdu ž. Pospíšilovy v Praze 27. dubna a sjezdu ž. Sušilovy v Brně 1. června 1947.

Ústřední rada na svém zasedání 14. a 15. června 1947 stanovila datum konání VIII. valného sjezdu Čs. Orla na 31. července 1947 v Brně.

Zleva: Dr. Josef Jurák, redaktor ORLA, P. Josef Konvička, ústřední vzdělavatel, Dr. Josef Beran, pražský arcibiskup, Josef Polák, nám. starosty Orla, Ludmila Hudečková, náčelnice, Arnošt Ohnoutka, ústřední jednatel.

Velké tělovýchovné slavnosti, jako XI. Všesokolský slet, Olympijské hry, řada mezinárodních sportovních soutěží a utkání, přípravy na III. Orelský slet a IV. Dělnickou olympiádu jasně prokáží plný zdar těchto snah. Nový rozmach tělesné výchovy v dokonalém souladu s pokrokem v celém našem kulturním, hospodářském a sociálním životě je nejlepší cestou k zajištění šťastného rozvoje naší Československé republiky.

zpět na obsah | další kapitola | předchozí kapitola