Historie Orla

2. obnova Orla 1945-1948: Vrchol příprav na slavnosti r. 1948 a 1949

Po dvouletém zdařilém úsilí o odstranění všech škod z doby okupace a o všestranný růst orelského hnutí po 2. obnově byla svolána ústřední rada Čs. Orla na 14. a 15. června 1947 v Brně. Bylo to jedno z nejdůležitějších jejích zasedání, neboť rozhodovala o řadě významných akcí. Přítomni byli všichni členové předsednictva a zastoupeny byly všechny župy. Řídil br. Leiner, úřadující nám. starosty.

1. P. Fanfrdla, ústřední jednatel, referoval o soutěži na nové odznaky. Po rozpravě byl přijat návrh pro žactvo, jehož dominantou je orel, chránící svými křídly postavu dítěte. Pro členstvo byl vybrán návrh, jehož dominantou je cyrilometodějský kříž, z jehož tvaru vystupuje postava orla, třímajícího lipovou ratolest a meč. Oba návrhy, jejichž autorem je akad. sochař J. Marek, budou předloženy VIII. sjezdu ke schválení.

2. S výsledky soutěže na cvičební úbory a slavnostní kroje seznámili delegáty br. Dr. Slavotínek a s. L. Hudečková: Modrá barva jako symbol Orla zůstává vedoucí barvou u všech kategorií. Toliko členstvo bude mít slavnostní kroje a cvičební úbory, žactvo a dorost jen cvičební úbory. Žáci a dorostenci mají jako doplněk sportovní bundy z téhož materiálu jako kalhoty. Autory návrhů jsou akad. grafik Václav Hůlka, náčelník ž. Pospíšilovy a s. Hallerová, oba z Pra hy. Přijaté návrhy budou předloženy sjezdu ke schválení. Do sletu 1949 budou všechny kategorie okrojovány.

3. Br. F. Leiner referoval o svolání VIII. sjezdu Orla, který se bude konat po 9 letech, jako historický mezník v životě Čs. Orla. Se zřetelem na úkoly, které před nás VIII. sjezd staví, bude jistě patřit ke sjezdům nejvýznamnějším. Schválen pořad a termín 31. července 1947 - čtvrtek, všední den, a to v souladu s usnesením VII. sjezdu 1938, aby se sjezdu mohli zúčastnit i kněží.

4. Před sjezdem budou svolány konference českých a moravských žup, které rozhodnou o novém rozhraničení žup a vytvoření nových žup. Čas konání sjezdu se rychle blížil. K ukončení příprav byla svolána dvě zasedání předsednictva a 19. a 20. července zasedala v Brně ÚR. Projednala tvoření nových žup a výsledek jednání bude předložen sjezdu ke schválení. Byla zvolena mandátová komise, která sestavila kandidátní listiny předsednictva a odborných rad pro sjezd. Jednání bylo plné nadšení, ideové a organizační vyspělosti členstva před závažnými úkoly, které na ně v budoucnu čekají.

VIII. řádný valný sjezd Československého Orla

VIII. sjezd byl uspořádán 31. července 1947 v Brně, v budově Ob chodní a živnostenské komory. Od posledního VII. sjezdu Čs. Orla, který se konal 10. dubna 1938, uplynulo 9 roků.

V 10 hodin zahájil jednání br. F. Leiner, úřadující nám. starosty Čs. Orla, modlitbou. Přečetl telegram starosty Orla Dr. Jana Šrámka, který omluvil svou nepřítomnost ze zdravotních důvodů:

Velice lituji, že zdravotní stav mi nedovoluje přijet na sjezd srdečně poděkovat za tolik rozsáhlé práce ústředí i nesčetných spolupracovníků a spolupracovnic v posledním tak významném údobí Čs. Orla. Zdravím co nejsrdečněji všecek valný sjezd. Nechť z něho vzejde další zvýšení i prohloubení činnosti orelské v národě, aby byly zahlazeny všechny stopy násilného přerušení činnosti před 5 lety nacismem. Úkoly Orelstva v národě jsou dnes ještě větší než kdy jindy, ale věřím, že jako v minulosti nezklamal, ani v budoucnu Československý Orel nezklame.
Váš Monsignor Dr. Šrámek

Sotva dozněla poslední věta o poslání Orla a důvěře v něj, sál potleskem projevil plné pochopení, vděk, lásku a slib věrnosti.

Br. Leiner zhodnotil uplynulých 9 let. Zvláštní slova obdivu a vděku patřila těm, kdo přinesli největší oběti a svobody se nedočkali. Shromáždění povstalo a vzpomínalo na řady a zástupy statečných orlů a orlic, v čele s PhDr. Augustinem Schubertem, OSA, a MUDr. Vojtěchem Jílkem. Po velkých mrtvých vzpomněl dvou velikánů českého národa, kteří bojovali za svobodu naší vlasti, prezidenta ČSR, Dr. Eduarda Beneše a předsedy exilové vlády v Londýně, Dr. Jana Šrámka. U prezidenta zvlášť zdůraznil jeho stanovisko při jednání o slučování v oblasti tělovýchovné a prohlásil, jak závažná byla jeho slova a jak velký měla vliv při konečném řešení sjednocovací akce. Orel chce prokázat svou vděčnost. Delegáti sjezdu s nadšením souhlasili a přijali návrh ÚR, aby valný sjezd udělil panu prezidentu Dr. Ed. Benešovi nejvyšší orelské vyznamenání, zlatou medaili "Orel zásluze".

Stejná pocta byla odsouhlasena starostovi Orla, br. Dr. Janu Šrámkovi za jeho působení v zahraničním odboji za 2. světové války. Udělení zlaté medaile "Orel zásluze" bylo přijato opět bouřlivým nadšeným souhlasem.

Pozdravné telegramy byly zaslány Sv. otci Piu XII., prezidentu Dr. E. Benešovi, mons. Dr. Josefu Beranovi, pražskému arcibiskupovi, mons. Dr. Josefu Skoupému, biskupu brněnskému a starostovi Čs. Orla, mons. Dr. Janu Šrámkovi.

Po slavnostním úvodu pracoval sjezd bez přestávky plných 6 hodin. Jednání sjezdu si zasluhuje vysoké uznání a hodnocení. Diskuse a debaty byly věcné, otevřené. Zprávy funkcionářů byly vydány tiskem, delegátům zaslány předem, nebyly čteny, vyvolaly však živé debaty.

Výsledky sjezdu: byly schváleny návrhy, jež byly přijaty na zasedáních ústřední rady:

Schváleny nové odznaky pro žactvo a pro členstvo a dorost Orla.
Schváleny nové slavnostní kroje pro členstvo a cvičební úbory pro všechny kategorie.
Schválen návrh o uspořádání orelských slavností v Praze 1949. Návrh P. Karla Fanfrdly, jednatele Čs. Orla, aby slavnosti byly uspořádány, zanikl v bouři potlesku, z něhož bez povelu vyrazil zpěv písně "Vzhůru Orle slovanský". (Tak jsem ji ještě neslyšel zpívat - píše autor článku J.J. v čas. OREL - asi Josef Jurák).
Br. Dr. R. Slavotínek, náčelník Čs. Orla, referoval o připravenosti náčelnických rad na slavnosti Praha 1949. Sjezd přijal s potěšením a vědomím velkého závazku ujištění, že Praha 1949 může a také musí počtem cvičenců vysoko předčít slety Brno 1922 a SDO Praha 1929.
Schváleno rozdělení západomoravské župy, která se dělí na dvě části: Název Kosmákova si ponechala jižní část se sídlem ve Znojmě, severní část se sídlem v Třebíči byla později přejmenována na župu Kubi šovu.
Příští vedení Čs. Orla: Volby nových funkcionářů Orla, t.j. sboru, který stojí v čele Čs. Orla a volby odborných rad, t.j. sborů, na jejichž iniciativě a práci v mnohém závisí budoucnost orelství, byly posledním bodem VIII. sjezdu.
Do předsednictva byli zvoleni:Starostou Čs. Orla mons. Dr. Jan Šrámek, úřadujícím náměstkem Fran tišek Leiner, dalšími náměstky Josef Polák a P. Karel Fanfrdla, vzdělavatelem P. Josef Konvička, náčelníkem Čs. Orla Dr. Rostislav Slavotínek, jednateli Arnošt Ohnoutka, František Morávek a Judr. J. Pišťělák, náčelníkem orlů Bohuslav Koukal, náčel nice orlic zvolena později - Marie Kubíčková, pokladníkem zvolen Dr. F. Šrámek.
Volba členů odborných rad:
Osvětová rada: P. Král - Zdounky, P. Kosina - Tvarožná, Kachlík - Vyškov, prof. Stejskal - Ivančice, P. Jan - Zlín, P. Maňák - Slavičín , Dr. Levíček - Brno, P. Válka - Hustopeče, Vítězslav Horyna - Praha, Dr. J. Jurák - Praha, B. Valušek - Opava, P. Kunický - Otrokovice.
Náčelnická rada mužů: prof. J. Malášek - Praha, prof. P. Dědičík - Brno, prof. J. Drkal - Boskovice, prof. Srovnal - Ostrava, prof. Zd. Svoboda - Uh. Brod, prof. Vinkler - Ostrava, J. Papež - Břeclav, L. Pospíchal - Znojmo, Mudr. Sovina - Brno, Ing. J. Němec - Brno, J. Hladký - Praha.
Náčelnická rada žen: M. Šmoková - Hradec Králové, L. Hudečková - Šlapanice, Řičánková - Kroměříž, Wintrová - Praha, Kainarová - Holešov, MUC. Žampachová, prof. H. Mlčochová, prof. Trnková-Svobo dová, Žabičková, Bubláková, Sázav ská, Leinerová, Jelínková - všechny Brno.
Hospodářská rada:Dr. Filip, Dr. Nečas, arch. Richter, Trnka, Dr. Ban zet, Dr. Drobný, Laichman a Neuge bauer - všichni Brno, Krček - Šlapanice, Ing. Hrubý - Praha, Zemek - Uherské Hradiště.

Do rukou těchto funkcionářů předsednictva a odborných rad Čs. Orla vkládali delegáti svůj hlas a pevnou víru, že dobře povedou orelskou organizaci do dalších čtyř let historie Čs. Orla a pod jejich vedením, že budou splněny všechny úkoly, které stanovil VIII. sjezd Čs. Orla: Kroměříž 1948 a Praha 1949. Kdo tušil, že za 7 měsíců budeme psát datum "únor 1948".

VIII. sjezd probíhal v době intenzivní činnosti v župách. Ve všech se konaly župní slety, které byly zrcadlem činnosti a připravenosti funkcionářů a cvičenců po stránce tělovýchovné i duchovní k tak velké akci. Byla jen krátká doba nácviku cvičení prostných a jiných vystoupení. Otázka nedostatku krojů způsobila na mnoha místech nejednotnost, ale zavinila i menší počet cvičenců na sletech. Slety překvapily počty cvičenců i diváků. Byly potvrzením, že se 2. obnova Čs. Orla podařila, že Orel má dostatek schopných vedoucích funkcionářů, že vzdělavatelské školy v r. 1945 a 1946 splnily svůj úkol a že dobře pracovaly odborné rady vzdělavatelská a náčelnické rady mužů a žen.

Župní slety

Před župními slety byla uspořádána veřejná cvičení, okrsková cvičení jako průprava pro masová vystoupení, která se nekonala v jednotách a župách od r. 1939. V mnoha místech se konala veřejná cvičení spojená se svěcením nových praporů jednot, spojená s dokončením opravených orloven a nejvíce s odhalením pamětní desky hrdinovi nebo hrdinům 2. orelského odboje, kteří položili život za svobodu vlasti. Byly to krásné slavnosti v době poválečné, naplněné vlasteneckým duchem opět svobodné Československé republiky. Mezi prvními byly slavnosti ve spolupráci s armádou a delegacemi sokolů, skautů, legionářů aj. organizací: v Bánově - Josef Bublík, Pardubice - letec Cibulka, v Hranicích, Kunovicích aj.

Velká slavnost spojená s veřejným cvičením se konala 22. června 1947 v Rudíkově na Třebíčsku, rodišti br. Jana Kubiše, parašutisty, který pro vedl atentát na Heydricha, říšského protektora, v r. 1942. Osobnost a čin br. J. Kubiše zhodnotili br. Dr. R. Slavotínek, náčelník Čs. Orla, a divizní generál Petr Novák za Čs. armádu: My všichni budeme o něm vyprávět svým potomkům jako o hrdinovi. V zastoupení ministra národní obrany vzdávám hold hrdinovi, jehož jméno, my vojáci, vyslovujeme s láskou a obdivem. 31. srpna se konalo veřejné cvičení v Třebovicích, spojené s otevřením první nové orlovny po válce ve Slezku, za účasti ústředí - Dr. V. Kučery, zástupců armády, úřadů a delegací místních spolků.

Župní slety byly konány ve všech župách, některé jako jednodenní slavnosti, ve větších župách byly spojeny se závody ve sportovních disciplinách a rozšířeny na dva dny. 5. července 1947 - ve svátek sv. Cyrila a Metoděje - zahájila župa Šrámkova v Olomouci, v neděli 6. 7. župa Kosmákova v Třebíči. Župa Šilingrova uspořádala 5. července župní slet v Hodoníně: úspěšný, dobře připravený, s malými nedostatky jako v jiných župách. V neděli 6. července se konal v Hodoníně velký národopisný den župy v Hodoníně, na kterém 3.000 orelské mládeže v lidových krojích předvedlo Slovácký rok - lidové zvyky a obyčeje, které v průběhu církevního roku jsou předváděny na slováckých dědinách jako součást života katolického lidu. Velkou zásluhu na uskutečnění Slováckého roku měl P. Josef Krejčí, jednatel župy Šilingrovy v Hodoníně. Po dva dny přihlížel orelským slavnostem britský velvyslanec P. Nichols s chotí a synem, který se zapojil do radostného projevu slováckého lidu. Byl to velký příslib pro Prahu 1949!

15. - 17. srpna se konal župní slet župy Brynychovy v Hradci Králové. 15.8. - župní lehkoatletické závody, 16.8. - večerní adorace a 17.8.: - bohatý program župního sletu: polní mši sv. na stadionu orlovny sloužil mons. ThDr. Mořic Pícha, biskup královéhradecký, odpolední průvod 6.000 orlů a orlic - 4.500 v orelských krojích, 7 kapel, 15.000 diváků bylo nadšeno předvedením prostných cvičení. Vynikaly ženy a žačky provedením roztomilé „Pohádky o slunci“. Řídila župní náčelnice M. Šmoková a nový župní náčelník J. Pokorný. Na župním sjezdu se rozloučila župa Brynychova s dlouholetým župním náčelníkem, br. J. Menclem (1919-1947), kterému předala uměleckou sochu za jeho 28 letou vzornou službu župního náčelníka největší orelské župy. Br. Josef Mencl pokračoval v orelské činnosti jako člen župního předsednictva.

Ve stejné dny 16. a 17. srpna 1947 se konal slet župy Velehradské ve Zlíně. Župa Velehradská získala v orelské práci prvenství v r. 1947. Dokázala to svým sletem, největším poválečným sletem vůbec. Kolik nadšení, obětavosti, vytrvalosti a lásky k Orlu bylo třeba, aby se slet uskutečnil. V mnoha jednotách se teprve začínalo, nebylo krojů, nebylo cvičitelů a přece se dostavil výsledek úměrný přípravám sletu.

V první sletový den 16. srpna se zaplnil stadion SK Baťa a orelské hřiště závodním ruchem. Muži závodili v závodě sdruženém (nářadí, atletika, prostná), na třech kurtech probíhalo mistrovství v odbíjené. Župní mistrovství mužů v lehké atletice - na startu 50 atletů, branný závod dorostu - 46 závodníků. Sobotní večerní akademie na hřišti: 2.000 návštěvníků, bohatý program: Koncert 40 členné dechové kapely z Val. Klobouk, rytmická cvičení žen, táborový oheň a slavnostní projev redaktora čas. Orel Dr. J. Juráka o významu, snahách a cílech orelské práce, jež je přípravou na orelské slavnosti v Praze 1949.

V neděli šestitisícový průvod na zlínské náměstí, na pontifikální mši sv. celebrovanou proboštem P. Loch manem z Olomouce. Odpolední ještě četnější průvod vylákal překvapené Zlíňany do ulic. Plocha stadionu se zaplnila modří a bělostí cvičebních úborů. Slet zahájil župní starosta J. Vičánek a náčelník Čs. Orla Dr. R. Slavotínek, Orelstvo složilo slib do rukou žup. vzdělavatele P. Maňáka. Následovala cvičení prostných všech kategorií: 432 žáků, 900 žaček, 200 dorostenců, 640 dorostenek, 360 mužů a 840 žen.

Hodnotíme-li provedení zlínského župního sletu, s obdivem uvádíme čísla, která dokazují, že Orel na Slo vácku své řady zdvojnásobil. A to pro nedostatek krojů, zvláště u mužských složek, nevystoupili všichni, kteří v jednotách cvičili.

Slet župy Velehradské byl dobrou přípravou pro slet středomoravských žup v Kroměříži 1948 a pro orelské slavnosti v Praze 1949. Pro zkušenosti s organizací velkého počtu cvičenců přijeli do Zlína ústřední vzdělavatel P. Josef Konvička, náčelník Čs. Orla Dr. Slavotínek, členové náčel. rad bratři Koukal, Malášek, Svoboda, Dědičík a s. Bubláková, delegace župy Šilingrovy, Šrámkovy, Urbanovy, Kadlčákovy, Bauerovy a Sedlákovy. Velehradská župa svým sletem dokázala, že je připravena pro dosažení dalších cílů po 2. obnově Čs. Orla.

Mons. Jan Šrámek, starosta Čs. Orla v r. 1947 ve věku 77 let