Dějiny Orla
Třetí obnova Československého Orla 1990
Před 55 lety skončila 2. světová válka, byl zničen německý nacismus, skončilo nepřátelství, začala mírová spolupráce národů. U nás, bohužel, trvala jen 3 roky. V roce 1948 nástupem komunistického režimu byla zničena naděje národa a všech jeho demokratických organizací na mírový vývoj, spolupráci, obnovu morálních hodnot po skončené 6leté válce.
41 let jsme čekali na převratnou změnu politických, ekonomických a morálních hodnot v naší společnosti. Sametová revoluce v listopadu 1989 nám tyto možnosti přinesla. Nepřipravená společnost však byla zmatena, jen pomalu přebírala moc a zodpovědnost za nové zákony v této zemi.
Čs. Orel, se zakázanou činností po únoru 1948, pronásledovaný po celou dobu své 41 leté ilegality, také na svou obnovu nebyl připraven. 13. prosince 1989 se sešli bývalí funkcionáři Čs. Orla, aby rozhodli, zda a jak provést jeho 3. obnovu. Svolavatelem byl bratr Alois Večeřa a pozváni byli: bratři Koukal, Morávek, Dr. Pištělák, Kozlovský, Procházka, Dědičík, Jakeš a sestra Kainarová. Rozhodnutí nebylo snadné ani jednotné. Byl zvolen přípravný výbor, který měl organizačně 3. obnovu provést.
Členy přípravného výboru Čs. Orla byli zvoleni: Bohuslav Kou kal, býv. náčelník orlů, br. František Morávek, býv. jednatel Čs. Orla, br. Miroslav Kozlovský, býv. zaměstnanec ústř. sekretariátu, br. Alois Večeřa, býv. jednatel orelské župy Sušilovy.
Přípravný výbor se scházel na pravidelných úterních poradách, na které zval ke spolupráci na obnově Orla bývalé funkcionáře ústředních a župních orgánů. Nejčastějšími úterními hosty byli: prof. Pavel Dědičík, člen náčel. rady. Anežka Kůřilová z Boršic u Kyjova, Au gustin Navrátil z Lutopecen u Kro měříže, Adolf Dohnálek z Moutnic, Jarmila Holíková z Brna-Ko má rova, M. Leinerová-Kammlerová z Brna-Králova Pole, členka náčelnické rady, Jan Konvica, Staré Brno, Antonín Samohýl z Brna, Josef Papež z Brna-Černovic, člen náčelnické rady, manželé Procházkovi z Brna-Bohunic, Ing. Petr Peňáz, z Nového Města na Moravě a br. Vojanec z Čebína.
Členové přípravného výboru se dali do mravenčí práce. Nebylo podkladů a záznamů z organizace zakázané před 42 lety, majetek byl zabaven v roce 1948, osobní kontakty byly narušeny a na mnoha místech nebyla ani snaha tuto situaci změnit. Za podpory Městského výboru ČSL, který poskytl přípravnému výboru místnost, telefon, cyklostyl a jinou pomoc, podařilo se přípravnému výboru obnovit
50 jednot a 14 orelských žup a shromáždit kartotéku asi 300 "objevených" sester a bratří, kteří byli připraveni zapojit se do orelské činnosti.
Na úterních poradách se vedly diskuse o budoucnosti orelské činnosti. Po schválení stanov ministerstvem vnitra 6. 6. 1990 byl svolán Manifestační sjezd Čs. Orla, na kterém bude Orelstvo i veřejnost seznámena se stavem příprav ke 3. obnově Čs. Orla.
IX. manifestační sjezd Československého Orla v Brně 30. června 1990 byl zahájen mší sv. v jezuitském kostele, kterou celebroval Otec mons. Jan Podveský, kněz známý z "babického procesu", který v kázání vpravdě orelském zhodnotil význam Čs. Orla a jeho poslání v českém národě. Za vše, čím jsem byl, i za to, že jsem se stal knězem, vděčím Orlu
- bylo jeho osobní vyznání. Slavnostní okamžiky prožívalo všech 250 delegátů Manifestačního sjezdu při zpěvu "Ejhle, oltář Hospodinův září" a při slavnostní eucharistii. Byla to mše svatá, jakou prožíváme jen několikrát v životě. Děkovali jsme Pánu, že jsme se tohoto sjezdu dožili a prožívali radost ze šťastného shledání po 42 letech.
(J. Papež)
Na odpoledním zasedání se prezentovalo 283 delegátů a hostů z Čech, Moravy a Slezska i z ciziny. Referáty přednesli br. Bohuslav Koukal - Úvodní projev, br. Fran tišek Morávek - Zásady ideového programu orelského hnutí, br. Alois Večeřa - Organizační a hospodářská činnost Orla a br. Miroslav Kozlovský, mluvčí přípravného výboru, přednesl zhodnocení činnosti přípravného výboru a návrh kandidátů předsednictva Čs. Orla a členů odborných rad.
Sjezd pozdravili bratři z orel ského exilu: br. Oldřich Holubář z USA, br. Václav Jiří Vostřez z Kanady, br. Ing. František Pinďák z Holandska, br. P. Zeman z Venezuely. Naši bratři z orelského exilu přinesli kromě námětů k činnosti a pozdravů od krajanů také finanční podporu pro počáteční činnost Čs. Orla po 3. obnově.
Pozdravné dopisy a telegramy poslali místopředseda FICEP pan Arnolf Vriends z Holandska, předseda ČSL Dr. Josef Bartončík, Dr. Karel Svoboda, starosta orelské župy Jirsíkovy, prof. Jakub Drkal, člen náčel. rady, ses. Ludmila Kostelková, vdova po náčelníku Čs. Orla Bedřichu Kostelkovi, ses. Dr. Jílková, vdova po náčelníku Čs. Orla MUDr. Vojtěchu Jílkovi.
Ve volbách byli zvoleni: čestným starostou br. Bohuslav Koukal, Brno, starostou br. Josef Papež, Brno, místostarostou br. Dr. Jan Sedlák, Praha, ústřed. tajemníkem br. Alois Večeřa, Brno, Dr. Ivana Krejčová, Praha - zástupkyně ústřed. tajemníka, členy předsednictva bratři Dr. Karel Svoboda, České Budějovice a Augustin Navrátil, Kroměříž; br. Ing. Zdeněk Krejčí, Praha - předseda revizní komise, br. František Morávek, Bílovice nad Sv. - předseda osvětové rady br. Gabriel Lauterbach, Žatčany - předseda tělovýchovné rady, br. Ing. Zedník, Vyškov - předseda hospodářské rady, br. Antonín Sa mohýl, Brno - předseda organizační rady.
Mandát novým funkcionářům na provedení 3. obnovy Čs. Orla byl dán na 2 roky, na rok 1992 bylo stanoveno svolání X. jubilejního sjezdu Čs. Orla. Nově zvolení funkcionáři převzali činnost přípravného výboru podle bodu 4 sjezdového usnesení: "Schváleno působení přípravného výboru, jehož činnost volbou předsednictva Čs. Orla zaniká.""
Odeslány pozdravné dopisy Sv. Otci Janu Pavlu II., kardinálu Františku Tomáškovi, prezidentu republiky, předsednictvu ČSL, MŠMT a dalším.
Schváleny sjezdové dokumenty "Provolání k lidu a vládám ČSFR" a "Návrh usnesení manifestačního sjezdu."
Před závěrem vystoupil nově zvolený starosta Čs. Orla br. Josef Papež, poděkoval za důvěru, nastínil otázky, které nutno řešit a popřál novému rozvoji Čs. Orla hojnost Boží pomoci. Po bohaté diskusi župních delegátů, jednot a jednotlivců a po nadšeném zpěvu „Vzhů ru, Orle slovanský“ byl IX. manifestační sjezd ukončen. Čs. Orel byl potřetí obnoven k novému životu, ke službě Bohu a vlasti.
První veřejnou akcí, které se účastnila orelská delegace bratří Koukal, Papež a Večeřa, byla vzpomínková slavnost ČSL v Grygově a ve Velkém Týnci 11. srpna 1990, která se konala u příležitosti 120. výročí narození Dr. Jana Šrámka, předsedy ČSL a starosty Čs. Orla, kterému byla na jeho rodném domě v Grygově odhalena pamětní busta. U jeho hrobu ve Velkém Týnci zhodnotil jeho životní dílo br. Josef Papež, starosta Čs. Orla.
Obnovená pouť na Sv. Hostýně 26. srpna 1990 byla projevem díků Matce Boží Svatohostýnské za radost z obnovení orelské činnosti po 42 letech komunistického režimu. Celebranty hlavní poutní mše sv. v r. 1990 a 1991 byli kněží jezuité ze Sv. Hostýna P. Jan Chromeček, TJ, superior a P. Josef Tomeček, TJ, farář na Sv. Hostýně.
P. J. Chromeček v homilii: Jsme zde, abychom poděkovali za to, že Bůh, ten nebeský orel, nás nesl a pronesl všemi bouřemi života, že můžeme zase tvořit rodinu Božích dětí, které čekají na zaslíbení věčné slávy, věčného štěstí, věčného života.
Účast na 30.000 poutníků, podáno 10.000 sv. přijímání. Orelské shromáždění po mši sv. moderoval br. Alois Večeřa, ústřední tajemník Čs. Orla. Slavnostní projevy na prvních poutích přednesl br. Papež, starosta Orla. Br. Bohuslav Koukal, čestný starosta Orla, přednesl pozdravný projev r. 1990, v r. 1991 poslal pozdrav z nemocnice a za měsíc 28. září 1991 umírá. Shromáždění v r. 1990 pozdravil i br. prof. Jiří Malášek, který přijel z exilového pobytu v Mnichově.
Je přímo symbolické, že orelská pouť na Sv. Hostýně 1948 orelskou činnost končila a poutí v r. 1990 po 42 letech zákazu Čs. Orla obnovená činnost opět započala. Orelské poutě bývaly nazývány „duchovními slety Orla“. Také obnovená pouť 1990 si tohoto názvu plně zasloužila. Odpovídala tomu duchovní náplň i návštěva orlů a orlic, kteří přišli poděkovat za zdařilou obnovu Čs. Orla i za radostná setkání po 42 letech. Objevily se slzy radosti na mnohých tvářích sedmdesátníků i osmdesátníků.
Chvála Kristu za obnovení činnosti Orla 1990
- jsou slova vytesaná do mramoru kříže manželů Roz prýmových v polích u Újezda u Brna, jsou slova která bylo možno číst i ve tvářích orelských poutníků na Hostýně r. 1990.
Nově zvolené předsednictvo v období 1990 - 1992 věnovalo maximální pozornost nově vznikajícím jednotám a župám. Obnova postupovalo velmi pomalu. Na Manifestačním sjezdu bylo převzato asi 50 obnovených jednot, koncem r. 1991 bylo obnoveno 203 jednot a všech 19 žup, členů 3.130.
Zasedání předsednictva se konala měsíčně a řešila organizační akce: pořádání a financování akcí tělovýchovné rady, osvětové rady, evidence nových jednot a žup, počet členstva, jednání v tělovýchovné radě MŠMT (br. Papež), ve finační komis (br. Večeřa), rozpočty ústředí, žup, hospodaření s dotacemi Sazky a MŠMT.
Aby byl umožněn stálý kontakt s nově vznikajícími jednotami a jednotlivci - příznivci Čs. Orla, bylo nutno obnovit vydávání časopisu OREL, po vzoru 30 ročníků, které pod vedením redaktorů Žampacha, Vl. Kučery a J. Juráka byly vydávány na vysoké úrovni až do 23. února 1948.
Časopis byl povolen v únoru 1991, předsednictvo pověřilo funkcí redaktora br. JUDr. Josefa Bártu jeho řízením. Br. Bárta, orel od svého dětství, vedl časopis s velkou obětavostí na vysoké ideové úrovni od 1. čísla 30. ročníku až do 6. č. 33. ročníku (1991 - 1993). Dr. Bárta osobně propagoval časopis OREL na Hostýnských poutích, na zasedání ÚR, při každé vhodné příležitosti. Má velkou zásluhu o jeho rozšíření a jeho vysokou úroveň.
Pro záhlaví byl použit návrh br. Oldřicha Holubáře, náčelníka Sva továclavské župy exilové, New York. OREL vycházel jako dvouměsíčník, číslo 4 Kč.
První zasedání ústřední rady Čs. Orla bylo svoláno na 23. února 1991. Sestavení programu bude zajímavé pro srovnání s programy zasedání ÚR v postupujících letech 1991 - 2000.
1. Zahájení: Modlitba, program, účast delegátů.
2. Projev duchovního rádce Orla
P. Boh. Cempra, 5 min.
3. Situační zpráva ústředního tajemníka br. Večeři - 20 min. Písemná zpráva přiložena k pozvánce.
4. Zpráva tělovýchovné rady, br. Lauterbach, 20 min.
5. Zpráva osvětové rady (tisk, Orel, propagace, br. Dr. Bárta., 15 min.
6. Zprávy delegátů žup (6 min.) -
2 hod. 15 min.
7. Diskuse k jednotlivým bodům - 2 hodiny
8. Usnesení a závěr.
Byla to první ÚR, bylo potřebí znát situaci v župách, jaká je činnost tělovýchovná a sportovní, činnost kulturní, spolupráce s farními úřady, problémy finanční, vracení majetku, dotazy na ústřed. funkcionáře. Župy úspěšné a méně aktivní. Více než 10 jednot měly župy: Brynychova - 14, Sedlákova - 13, Kadlčákova - 13, Sušilova - 10, Velehradská - 10, Kubišova - 10. Dobré zkušenosti byly předávány slabším, diskuse živá, obohacující. Skončeno ve spěchu, málo času. Každý začátek bývá těžký!