Historie Orla
Druhá světová válka - zákaz Orla německými nacisty
Ukončena akce slučování tělovýchovy v Sokole. 16. září 1939 bylo přijato usnesení výboru Národního souručenství, že organizační samostatnost čtyř tělovýchovných svazů České obce sokolské, DTJ, Orla a skautského Junáka zůstává zachována. Orel znovu zvítězil. Orel začal žít po svém.
Br. Hanuš konstatuje, že Orelstvo se zachovalo jako nerozborný kádr a duch, který orelské jednoty a členstvo udržoval v pohotovosti a na stráži, překoval ve věrnosti orelským ideálům celou zlou dobu, byl vpravdě orelský, pevný a nezlomný.
Osvětová rada vydala již v lednu 1939 pokyn župám a jednotám, aby uspořádaly druhý běh osvětové školy. Br. V. Jílek, náčelník Orla, píše o tom: Nehleďte na okolnosti, pracujte klidně dál! Vykonejte co nejvíce pro blaho svých bližních, pro rozkvět milovaného národa a pro spásu svých duší. Lidský soud může dočasně i rozhodnout proti nám, nikdy však nemůže vyrvat dobrým apoštolům vlajku boje za vítězství kříže v našem národě.
Pouť na Hostýně
Přípravě duchovního sletu Orelstva 20. srpna na Sv. Hostýně a jiných poutních místech byla věnována velká pozornost. Orelská pouť, konaná po svatohostýnským heslem "Zůstaň matkou lidu svému", byla konána na Hostýně a dalších 20 poutních místech. V sobotu 19. srpna se konal na Hostýně světelný průvod 6.000 členů k pomníku padlým, kde měl kázání br. P. K. Fanfrdla. Nedělní účast odhadnuta na 60.000. V 11hod. na hlavní mši sv. přicházejí členové předsednictva, hosté a duchovenstvo. Mši sv. celebruje P. Fanfrdla, kázání pronesl univerzitní prof. ThDr. Hlouch, pozdější biskup v Č. Budějovicích. Celková účast orlů na 21 poutních místech odhadnuta na 150.000 poutníků. 1. září 1939 byl br. P. Karel Fanfrdla, jednatel Orla, zatčen a jeho kázání bylo předmětem vyšetřování.
Koncem roku byl provedena orelská vzdělavatelská škola v Brně - 218 posluchačů, ve Zlíně - 232 a v Praze - 128 posluchačů. V červenci se vzdal pro nemoc funkce ústředního vzdělavatele br. Jindřich Křenek, katecheta z Vyškova. Ústřední rada zvolila na schůzi 10. prosince 1939 novým ústředním vzdělavatelem P. PhDr. Augustina Schuberta, OSA, z Prahy (převor augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Malé Straně.
František Leiner starostou Orla
V téže schůzi ÚR byl zvolen br. František Leiner starostou Orla, protože br. Dr. Jan Šrámek opustil 27. července tajně území protektorátu a spolu s br. mons. Hálou ujeli do Polska - Francie - Anglie,kde pracovali jako členové exilové vlády za svobodu naší vlasti.
Otevření katolického domu v Mutěnicích
Mimořádnou událostí byla slavnost otevření Katolického domu v Mutěnicích, župa Šilingrova, ve Svatodušní neděli v květnu 1939, v době pro český národ a pro Orla politicky krajně vypjaté. Projekt vypracoval br. Ing. arch. Vladimír Richter. Na slavnosti ocenili obětavou práci mutěnických katolických sdružení Dr. Vojtěch Jílek, náčelník Orla a Vít Příkaský, náčelník župy Šilingrovy. Slavnost znamenala posílení národního a křesťanského ducha v této tragické době.
Úmrtí ses. Nečasové
4. srpna 1939 zemřela v Líšni sestra Julie Nečasová, náčelnice orlic od 5. ledna 1919 do 16. ledna 1938, kdy ze zdravotních důvodů odstoupila z funkce. Plných 17 roků stála v čele orelské ženské tělovýchovy, z náčelnického můstku řídila s br. Přikrylem orelské slety 1922 a 1929 a pomáhala při zakládání ženských složek v Mezinárodní unii katolické tělovýchovy. Orelstvo jí poděkovalo za její příkladnou práci na jejím pohřbu v Líšni ve velkém počtu, v čele s funkcionáři ústředních orgánů.
Sportovní akce
Také práce náčelnických rad byla úspěšná. Doba roku 1939 nebyla již vhodná pro hromadná vystoupení cvičenců na veřejných cvičeních a župních sletech, jednoty a župy se zaměřily více na činnost sportovní. Z mistrovství Orla 1939 bylo nejúspěšnější IX. mistrovství mužů Orla v lehké atletice. Na stadiónu v Semtíně u Pardubic byl vybojován závod o prvenství žup v lehké atletice 5. a 6. července. Účast 60 závodníků ze 14 žup. Prvenství získala župa Sušilova, 2. místo ž. Sedlákova, 3. ž. Šrámkova. Br. Dr. Jan Haluza, Újezd, župa Sedlákova, dosáhl 8. října 1939 vítězství mezi 23 nejlepšími vytrvalci v přespolním běhu republiky.
V celoroční soutěži mužů o putovní pohár Šrámkův stříbrný věnec za umístění na mistrovství Orla r. 1939 zvítězila župa Sušilova, Brno, 2. ž. sv. Metoděje, Tišnov, 3. ž. Pospíšilova, Praha.
Náčelnická rada žen uspořádala trojí mistrovství žen: v lyžování, společně s muži v únoru ve Frenštátě, 2. mistrovství v odbíjené 10. září v Brně a v pódiových vystoupeních 20. září v Kroměříži. Putovní věnec sestry Ludmily Kratochvílové získala ž. Urbanova, Kroměříž (44 bodů), 2. ž. Bauerova (40 b.), 3. ž. Sušilova (24 b.).
Ústřední škola v Jedovnicích
Nejdůležitější akcí náčelnické rady mužů v r. 1939 byla ústřední škola moderních směrů v tělovýchově pro muže v Jedovnicích od 6. do 16. července za účasti 27 posluchačů. Byla to škola nejvyšší úrovně přednášejících: vedoucí prof. J. Malášek; duchovní program - p. Šimčák, Dr. Slavotínek, prof. P. Josef Vrana, prof. Josef Veselka, Dr. Uher; tělovýchova a sport - prof.St. Cvek, JUC. Jan Jílek, F. Malík, F. Novotný, odb. učitel A. Slaný, prof. Zd. Svoboda. Frekventanty nebyli začátečníci, nýbrž zkušení tělovýchovní funkcionáři v jednotách a župách s velkými zkušenostmi a s odborností profesorů a odb. učitelů těl. výchovy na školách, kteří měli být dokonale připraveni pro funkce župních náčelníků a členů tělovýchovných odborných rad.
Část programu byla naplněna tématy ideového zaměření Orla: Poslání Orla v českém národě, tradice cyrilometodějská a svatováclavská, rodina a populace, smysl českých dějin, katolická literatura, novinářství a propagace. Část tělovýchovy a sportu sestávala z odborných přednášek doplněných bohatou praxí: Orelská tělovýchova, tábornictví v plném rozsahu, stopování, veslování, pádlování, plavání, košíková, odbíjená, střelba, lukostřelba, stavba tělovýchovné hodiny pro všechny kategorie.
V prostředí velmi vhodném u rybníka Olšovce, v sále Panského domu a v Boží přírodě se vytvořilo mezi frekventanty a vedoucími pravé bratrství, žité orelství, které mělo přinést bohaté plody tohoto školení našemu Orlu a českému národu.
S týmž programem a téměř s týmiž vedoucími byly uspořádány dva turnusy školy moderních směrů v tělovýchově pro muže a pro ženy v Jedovnicích v r. 1940. Ve škole mužů 28. 6. až 7. 7. - 27 bratří - strávil 4 dny nově zvolený vzdělavatel Orla Dr. Augustin Schubert, OSA, Praha. Měl dvě přednášky: Orel a církev a Orel a národ. Obě byly sledovány s velkým zájmem a vyvolaly vážnou debatu. Bylo to necelé dva měsíce před jeho zatčením. Vedoucím školy mužů byl br. Alois Slaný, člen náčelnické rady.
Ve škole žen 14. - 28. 7. - 29 sester - byl program rozšířen o rytmiku a národní tance. Vedoucí byla s. Ludmila Hudečková, přednášely sestry prof. Mlčochová, Trnková, Kubíčková, Kukulová, Poblová, Vaňková a Špatná. Duchovní část programu zajistili P. Vodák z Jedovnic a P. A. Kupka, člen osvětové rady.
Rok 1940
Rok 1940 a další začínal pro funkcionáře ústředí Orla otázkou, jak pokračovat v práci, co nám bude dovoleno. Proto byly velmi pečlivě a odpovědně připravovány programy v radě osvětové i v náčelnických radách mužů i žen programy tělovýchovné a sportovní. Oba programy byly schváleny na zasedání ústřední rady 10. prosince 1939, na které byl zvolen Dr. Augustin Schubert, OSA, vzdělavatelem Orla. Pod jeho vedením rozšířený program osvětový schválilo předsednictvo 11. ledna 1940. Za spolupracovníky osvětové rady byly přizváni P. F. Pokorný, redaktor Květů mládí, P. Alois Pekárek, P. K. Tomíček a J. Janík, odb. učitel.
V měsíci březnu se konaly exercicie žen na Velehradě - účast 203 žen z 11 žup. 16. května 1940 přijal Jeho Eminence Karel kardinál Kašpar, arcibiskup pražský a primas zemí koruny české, ve zvláštní audienci starostu Orla Františka Leinera a vzdělavatele P. Dr. Augustina Schuberta OSA, kteří u příležitosti 70. narozenin tlumočili Jeho Eminenci projev hluboké úcty, nezměrné úcty, nezměrné vděčnosti a vřelé lásky s blahopřáním všeho Orelstva. Pan kardinál s pohnutím vyslechl projevy oddanosti a prohlásil, že Orelstvo pro své poslání a za vše, co v národě vykonalo, je mu zvlášť blízké jeho srdci. Proto též s pomocí Boží vykonal vše, co bylo v jeho silách, aby byl Orel zachován. (Slučovací akce 1939.) Orelská delegace předala panu kardinálovi gratulační album, z něhož je malá ukázka textu:
"Orelství, toť šťastné setkání dvou ideálů: katolické víry a českého vlastenectví. Staletý kmen české lípy, rouben věčnou ratolestí čisté víry, roste z hroudy pozemské vlasti v končiny vlasti věčné. Je proto orelství cestou národa k Bohu a chce Bohu upravovat i cestu k duši národa."
Ústřední orelská pouť 1940
Ústřední orelská pouť na Sv. Hostýně a 22 poutních místech mariánských byla uspořádána 17. a 18. srpna 1940. Sv. Hostýn byl v těchto dnech středem Moravy i Čech, neboť z této výše se dívá na své věrné královna nebes. Sv. Hostýn je nejvyšší z třiadvaceti poutních míst Duchovního dne Orelstva.
V 7 hod. přistupuje k oltáři na schodišti před svatohostýnskou před svatohostýnským chrámem vzdělavatel Orla Dr. Augustin Schubert, OSA z Prahy, aby u nohou naší Matky přinesl Bohu oběť za všechno Orelstvo. Horoucí kázání měl P. Dr. Josef Skoupý (od r. 1946 biskup brněnský).
"V 10 hod., kdy začíná druhá slavná mše sv., sloužená mons. Dr. J. Skoupým z Brna za požehnání pro náš národ, je kostel přímo nabit. Slavná cyrilomětodějská píseň "Ejhle. oltář Hospodinův září" zaznívá z Hostýna do celé naší vlasti, neboť tuto slavnou mši svatou vysílá Český rozhlas všemi stanicemi. A pak přichází vrcholný okamžik - slavná adorace, vedená vzdělavatelem Orla Dr. Augustinem Schubertem, OSA. Zde nelze najít slov k popsání vroucích modliteb, zpěvu lidu a zpěvu na kůře za řízení prof. Josefa Veselky z Brna. To byl strhující plamen vděčných a prosících srdcí tisíců sester a bratří, který dosahoval výšin nebes." (čas. OREL 1940 - bv)
V čele zástupů vidíme náčelníka Orla i orlů Dr. Vojtěcha Jílka a Dr. R. Slavotínka a jednatele Orla Jana Hanuše, redaktory Vladimíra Kučeru a Josefa Juráka. Odpoledne závěrečným kázáním vzdělavatele Orla Dr. Augustina Schuberta OSA a sv. požehnáním končí hodiny, prožité v bratrském duchovním společenství. Slova kazatelova jsou jako démanty, které si odnášejí poutníci ze Sv. Hostýna. Celý průběh svatého požehnání na rozloučenou s adorací Dr. Schuberta a mohutným chvalozpěvem Te Deum na rozloučenou přenáší opět Český rozhlas do českých zemí. Poutníci se rozjíždějí, na jejich šatech stkví se posvěcená medailka moravského umělce Axmana s vyrytým obrazem Matky Boží s Děťátkem.
Hostýnská pouť Orelstva 1940 bude nerozlučně spjata se jménem P. PhDr.Augustina Schuberta, ústředního vzdělavatele Orla, který byl zvolen před osmi měsíci (10. prosince 1939) a projevil se za krátkou dobu jako výborný organizátor programu na r. 1940, jako nadšený hlasatel žitého orelství ve svých článcích v čas. OREL, jako ohnivý obránce ideálů Božích a národních na kazatelnách, v kurzech (Jedovnice) a na shromážděních v těžké době r. 1940. Po hostýnské pouti si pro něho přišlo 30. srpna Gestapo a odvedlo ho, odkud nebylo návratu.
Osvětová činnost
Na září organizovala osvětová rada uspořádání duchovní obnovy při svatováclavských oslavách. Připraveny kurzy pro knihovníky orelských knihoven, kurz hudební a loutkářský.
Největší rozsah a přínos pro osvětovou práci v jednotách měl kurz pro divadelní organizátory, režiséry a ochotníky. Konaly se tři dvoudenní školy: Ve Frenštátě 16. a 17. 11. 1940 - 86 posluchačů, v Praze 23. a 24. 11. - 102 účast, v Brně 30.11. a 1.12. - účast 236. Mezi přednášejícími byli prof. dramat. konzervatoře Rudolf Walter, režisér Zemského divadla v Brně František Klika, režisér Českého divadla v Olomouci Oskar Linhart, člen osvětové rady, Jaroslav Parma z Brna a redaktor Josef Jurák z Brna.
Po velkém úspěchu divadelních škol vyhlásilo předsednictvo 22. ledna 1941 podmínky pro divadelní soutěž, která bude probíhat po celý rok. Soutěž úspěšně zahájena v únoru v jednotách, do zastavení činnosti Orla bylo provedeno i druhé kolo soutěže v župách. Třetí kolo mezi župami už nemohlo být provedeno. "Divadelní soutěž 1941 ukázala velkou vyspělost a hlavně obětavost našich ochotníků a byla velkou vzpruhou v osvětové práci," konstatoval P.J.Konvička, vzdělavatel Orla na VIII. sjezdu v r. 1947.
Sportovní činnost
Začátek r. 1940 budil velké pochybnosti o možnostech rozvoje tělovýchovy a sportu, konečná bilance však přinesla mimořádné výsledky. Ústřední lyžařský kurs a VIII: ústřední lyžařské mistrovství konané 31.1. - 4.2. 1940 na Hostýně byly úspěšné. 70 kurzistů vedli jako instruktoři br. Jiří Malášek, vedoucí kurzu a novoměstští známí orelští závodníci bratři Vít Fousek, bratři Peňázové, Wurzel, Pejchal a Pejchalová a kněz Spáčil. Kurz byl zakončen lyžařskými závody, v nichž získali první místa závodníci z Nového Města n. M.
Za spolupracovníky náčelnických rad byli předsednictvem povoláni 14. března Dr. Karel Zelinka z Rajhradu, Ing. Jan Němec z Brna a Vilma Kadlíková z Brna. 31. března 1640 byl nářaďový kurs v Brně-Husovicích, účast32 bratří ze 6 jednot. Velmi úspěšné ve válečné době byly kurzy národních tanců. 21. dubna 140 bratří a sester nacvičilo v kurzu župy Sušilovy českou a moravskou besedu. Kurzy národních tanců uspořádala také ž. Klapilova ve Vyškově a ž. Brynychova.
Plavecké kurzy žen uspořádany 1. a 2. května v Hradci Králové - 52 žen z Čech, pro ženy z Moravy uspořádán kurs 19. května v Přerově - 26 žen. Další plavecký výcvik konán pro muže a ženy v jedovnických školách v měsíci červenci. Červenec byl sportovní činností přeplněn: Probíhaly školy moderních směrů v tělovýchově v Jedovnicích.
6. a 7. července konáno X. lehkoatletické mistrovství v Přerově - účast 117 závodníků ze všech orel. žup, rekord nebyl překonán. VII. mistrovství žen a dorostenek v lehké atletice bylo pořádáno v Praze na Strahově - účast 57 závodnic. Závody řídila s. Poblová z Prahy. Nejlepší atletky sestry Fischanzlová, ž. Jirsíkova, Plicková a Kadeřábková ze župy Pospíšilovy, Pernesová, ž. Sedlákova. V závodě dorostenek vynikla s. Hřibová z Brna.
Téměř všechny župy uspořádaly župní lehkoatletické závody.
Současně se školou v Jedovnicích probíhala škola pro 15 vybraných nářaďovců a 20 atletů ve Frenštátě pod Rad. Nářaďovce vedl prof. J. Malášek a atlety prof. Zdeněk Svoboda. Školu zahájil Dr. Slavotínek, náčel. orlů. Četu nářaďovců zastupoval br. K. Vedral, žup. náčelník z Českých Budějovic, četu lehkých atletů prof. Tvarůžek. Instruktory atletů byli naši výborní atleti Dr. Hrstka, Dr. Haluza a student techniky Jan Němec.
VIII. mistrovství v odbíjené mužů v Českých Budějovicích 24. a 25.8. vyhrála ž. Pospíšilova, 2. ž. Sušilova. Na mistrovství žen v Praze 7. září zvítězilo družstvo Kroměříže, ž. Urbanova, 2. Brno-Jundrov, ž. Sušilova. Výborná byla účast: u mužů 11 župních družstev, u žen 9 družstev. Orlice se vyznamenaly přehlídkou v pódiových vystoupeních, konaných 17. listopadu ve Vyškově, účast 5 moravských žup.
Vyhodnocení orelské činnosti osvětové i tělovýchovné bylo provedeno na zasedání ústřední rady 10. listopadu 1940, ve které byl projednán návrh na činnost v r. 1941. Místo odstupující náčelnice s. M. Jelínkové byla zvolena novou náčelnicí orlic ses. Ludmila Hudečková ze Šlapanic.
Národní duch Orelstva byl posilován z Londýna, odkud se v rozhlasovém vysílání ozval Dr. Jan Šrámek se svatováclavským poselstvím k českému národu. 15. listopadu byl vysílán jeho projev k prvnímu výročí popravy českých vysokoškolských studentů 17. listopadu 1939 a uzavření vysokých škol. Mluvil také 25. prosince 1940 k vánocům a k Novému roku 1941.
Činnost osvětové rady byla oslabena, poněvadž nástupce po zatčeném Dr. Augustinu Schubertovi byl zvolen až na schůzi předsednictva 22. června 1941. Ústředním vzdělavatelem byl zvolen P. Alois Kupka, ze Želechovic nad Dřevnicí, dosavadní vzdělavatel župy Velehradské a člen osvětové rady Orla.
Život v jednotách běžel zdánlivě v klidu dál podle pokynů žup a ústředí. Pomalu však ztrácel na intenzitě, lidé se báli a vyhýbali se spolčování.
Duchovní dny Orla 1941
Duchovní dny Orla 1941 byly zahájeny již 29. června duchovním dnem žactva, pokračovaly ve dnech 16. a 17. srpna na Hostýně, Velehradě, Vranově u Brna a na pěti místech v Ćechách. Byly v menším rozsahu, větší úspěch měly malé poutě v okresích.
Sportovní činnost v roce 1941
Také orelská tělovýchova zahájila mohutným pracovním elánem. Na Nový rok byla zahájena v N. Městě n. Moravě lyžařská škola - účast 64 z 11 žup. Instruktory byli známí orel. závodníci z N. Města: bratři Zajíček, Kosour, Vít Fousek,Petr Peňáz, Wurzel a Marek. Pozván byl odborník prof. Klepma ze Svazu lyžařů. Škola trvala 4 dny, pátý den bylo IX. lyžařské mistrovství Orla. Rekordní účast 202 startujících z 10 orel. žup. Závodníci z N. Města získali většinu prvních míst.
Téhož roku vyhrál br. Bohuš Kosour čestnou trofej "Zlatou lyži Českomoravské vysočiny" a br. Vít Fousek se stal 16. února 1941 mistrem Svazu lyžařů v běhu na 50 km v N. Městě na Moravě. V březnu bylo uspořádáno I. mistrovství Orla v košíkové v Brně, zvítězila župa Sušilova.
Zatčení Dr. Jílka
15. května 1941 byl Gestapem zatčen a vzat do vazby br. MUDr. Vojtěch Jílek, náčelník Orla od r. 1936. V čas. OREL nemohly být zprávy o zatčení uveřejňovány, členstvo však o zatčených vědělo ze společných shromáždění na kurzech, závodech, na poutích. Již v r. 1939 byl zatčen br. Antonín Hrubý, náčelník župy Vele hradské, 17.1. 1940 Bohuslav Koukal, člen náčelnické rady a náčelník župy Sušilovy a 12. srpna 1941 Vít Příkaský, náčel. župy Šilingrovy.
Po velmi úspěšném školení vybraných nářaďovců ve Frenštátě byly uspořádány ústřední nářaďové závody jednotlivců 8. června 1941 v Brně-Husovicích - 20 závodníků ze 7 žup. Pořadí: 1. Josef Prášek, 2. Karel Vedral, oba ze župy Jirsíkovy, 3. Oldřich Bednář, ž. Sedlákova. Přebor ve čtyřboji vyhrál přeborník Bébar, ž. Sedlákova, 2. Otto Herman, 3. Jan Stloukal, oba ž. Sušilova.
Rekordní účast 13 župních družstev se projevila na VI. mistrovství orlic ve volejbalu v Olomouci 29. června 1941. Zvítězila župa Pospíšilova. XI. mistrovství v lehké atletice mužů a dorostu se konalo 26. a 27. července 1941 na Andrově stadiónu v Olomouci. Přihlášeno 210 závodníků. Poslední mistrovství Orla s největší účastí a nejhodnotnějšími výsledky, jež znamenaly překonání rekordů v 6 disciplínách.
Tabulka rekordů na mistrovstvích Orla
Disciplína Výkon Jméno atleta Rok mistrovství Počet bodů
100 m 11,- vt. Horčic 1941 843
3.000 m 9:09,2 min. Kosour 1941 789
1.500 m 4:12,3 min. Dr. Haluza 1941 784
800 m 2:02,2 min. Dr. Haluza 1941 750
200 m 23:1 vt. Horčic 1941 745
Koule 13,29 m Dr. Hrstka 1936 744
4x100 m 45,5 vt. Pospíšilova župa 1941 740
400 m 52,7 vt. Kubíček 1934 730
Skok vysoký 175 Dr. Jílek 1930
Malý
Trojskok 13,45 Dr. Hrstka 1934 709
Skok o tyči 352 cm Michenka Pavel 1936 700
Disk 39,61 Klatovský 1934 700
Skok daleký 641 cm Dr. Hrstka 1936 654
Oštěp 50,50 m Dr. Hrstka 1936 597
200 m přek. 26,1 Schneider 1941
Lehká atletika zaznamenala od r. 1933 každoročně mimořádný vzestup. Objevují se noví a výkonnější atleti, kteří svými výkony získávají vítězství na mistrovstvích Orla, Mezinárodní unie (Dr. Hrstka, Dr. Haluza, Horčic).
Mistrovství Orla byla uspořádána v r. 1927, 1929, 1930, 1932, 1933, 1934, 1936, 1937, 1939, 1940, XI. - 1941. Po mimořádných výsledcích lehkoatletických mistrovství v Pardubicích-Semtíně v r. 1939 a v Přerově 1940 bylo uskutečněno první měření sil mezi atlety Čech a Moravy 15. září 1940 v Brně. Na tisíc bratří a sester a přátel orelské výchovy přišlo povzbudit atlety v jejich mezizemském utkání. Bylo to vyvrcholení bojů v lehké atletice, o čemž svědčí jeho výsledky i jeho průběh. Přítomni byli br. Jílek, sám velký atlet, a br. Leiner, starosta Orla, který stál před 15 lety u kolébky lehké atletiky v Brně.
Padly 4 rekordy: Miroslav Horčic, Čechy, 100 m - 11,1 vt., 200 m - 23,3 vt.-, Malý, Čechy, skok vysoký 180 cm Dr. Hrstka, Moravy, oštěp - 53, 47 m.
V prvním utkání zvítězila Morava 92 a půl bodu před družstvem Čech 66 a půl bodu. Druhé utkání Čech a Moravy se konalo 14. září v Praze: Vynikající atleti, vítězové disciplín: Horčic 100 m, 200 m, Dr. Haluza 800 m, 1500 m, Kosour 3000 m, Jindra 200 m., 4 x100 m Morava (Koukal, Bednář, Doupovec, Zaorálek), Malý skok vysoký, Vachet tyč, Velenovský koule, Zaorálek disk, jiránek oštěp. vítězné Čechy 74 b. - Morava 71 b. Byla to poslední ústřední sportovní akce před zrušením Orla.
Projev Šrámka
Orlům a všem Čechoslovákům dodává odvahu br. Jan Šrámek, předseda exilové vlády v londýnském vysílání. V červenci 1941 uznala čsl. vládu Velká Británie a Sovětský Svaz. Šrámek ve svém projevu připojuje: Víme, že zůstanete i nadále až do konečného vítězství věrni svému prezidentovi a své ústavní vládě, tudíž věrni sobě. Spojte drazí přátelé, pevně a radostně jistotu svoji s jistotou naší, že hodina osvobození se blíží.
Šrámkovi jsme věřili a orelská srdce takové povzbuzení naplňovalo radostí.
Největší událostí r. 1941 byl nástup německé armády proti Sovětskému svazu 22. června 1941. Začátek přepadu se Němcům dařil. Již v říjnu obklíčili Petrohrad (Leningrad) a v zimě stála německá vojska 100 km před Moskvou. Byly to pro český národ nepříjemné zprávy, ale za tím více jsme věřili zprávám, jež přicházely z Londýna.
Češi museli věřit sami sobě, když v době stanného práva bylo tisíce českých lidí popraveno a orli, když se z rozhlasu a tisku dověděli, že 30. září 1941 byl v Kounicových kolejích pod obrazem sv. Václava zastřelen náčelník Orla MUDr. Jílek, náčelník Orla, tím víc se zatvrdili.
Zastavení činnosti Orla
Pokračováním těchto opatření bylo i zastavení činnosti Čsl. Orla na Moravě, které se stalo výměrem policejního ředitelství v Brně ze dne 30. listopadu 1941, čj. 7256/I s příkazem, že jmění se zajišťuje, spolkové domy a úřadovny se uzavírají.
Tímto výměrem nebyla dotčena činnost Orla v Čechách a tím bylo možno učinit určitá opatření rázu hospodářského. Teprve 30. září 1942 K. H. Frank v zastoupení říšského protektora výměrem ze dne 23. září 1942 rozpustil "Tělocvičný svaz Orel" a vyhlásil zabavení jeho majetku s odůvodněním, že činnost Orla byla říši nepřátelská.