Historie Orla

30. léta historie Orla

Svatováclavské dny Orelstva - 2. slet Orelstva zůstal však posledním sletem Čs. Orla s velkou zahraniční účastí členů Unie. Plánované a již plně připravené a sjezdy čs. Orla odsouhlasené slety Čs. Orla 1939 a 1949 nebyly uskutečněny. V r. 1939 začalo pronásledování Orla německými nacisty a v r. 1949 již byl Orel zakázán komunisty.
Po návratu z Prahy potkalo pronásledování a zákaz činnosti Orla a Katol. Sokola v Jugoslávii. S jugoslávskými - slovinskými orly byli jsme spjati od svého založení. Podle nich jsme přijali i naše jméno Orel. Alexander I. , král Jugoslávie, vydal 5. prosince 1929 se svou vládou zákon, kterým se zřizuje státní „Sokol království Jugoslávie“, podle kterého se dosavadní tělovýchovné organizace Chorvatský Katol. Sokol a Slovinský Orel ruší. Na svou obnovu čekaly tyto organizace plných 8 let.
Zvýšená činnost od počátku 30. let se projevila v oblasti duchovní a kulturně výchovné. 15. července 1930 vedl nový ústřední vzdělavatel P. Jindřich Křenek, katecheta z Vyškova, kurz župních vzdělavatelů v Hradci Králové, na kterém bylo přijato důležité usnesení, aby povinné osvětové zkoušky byly zavedeny i pro všechny frekventanty ústřední orelské školy a všechny účastníky župních cvičitelských škol. Bylo to důležité a zásadní rozhodnutí, aby vedoucí žactva, dorostu i členstva byli vyškoleni do té míry, aby ve cvičení mohli pomoci po stránce náboženské, osvětové.
V 30. letech byla prohlubována činnost osvětové rady a náčelnických rad, každým rokem byly pozorovány pokroky v duchovní, tělovýchovné a sportovní činnosti celé organizace, v růstu členstva a odezvě tohoto vzestupu ve veřejnosti.
O náboženskou výchovu starala se osvětová rada se župními osvětovými sbory a vzdělavateli v jednotách. V r. 1933 byla stanovena doba 4 let, během které mají prodělat všichni funkcionáři a cvičitelé exercicie. Jednoty jsou vybízeny, aby pořádaly častá společná svatá přijímání.
Hned po sletě v Praze začalo se pracovat na nových stanovách, které byly předloženy ke schválení na mimořádném sjezdu Čs. Orla 2. března 1930 v Brně. Nejdůležitější změnou bylo zrušení samostatných zemských svazů a postavení nové organizační struktury Orla na pořadí ústředí župy a jednoty.
Usnesení mimořádného sjezdu o nových stanovách mělo bouřlivé následky v Čechách a hlavně na Slovensku. Objevila se snaha neřídit se usnesením sjezdu a provést úplnou autonomii Orla v Čechách. Ústřední rada zbavila až do odvolání Bedřicha Klimeše, zemského tajemníka v Čechách, všech funkcí a všech členských práv. Zásluhou župy Brynychovy a jejího starosty br. J. Poláka přijaly během r. 1930 české orel. župy usnesení mimořádného sjezdu o změně stanov.
Nové stanovy byly schváleny ministerstvem vnitra 12. dubna 1930.

21. dubna 1930 byl svolán V. řádný sjezd Čs. Orla v Brně.

Ústředí získalo nové prostory na Francouzské ul. v Brně pro orelskou nákupnu a orelské nakladatelství. Vydáno 7 publikací: Čítanka Za mladost a zdraví, Sborník mariánský, Den osvobození 28. října, V záři vánočního stromku, Orelský katechismus, 2 díly Památníku SDO Praha 1929.
Volby: starosta dr. Jan Šrámek, I. úřadující náměstek František Leiner, Brno, II. náměstek Josef Polák, Hradec Králové, III. Augustin Raška, Trnava, náčelník Metoděj Večeřa, Olomouc, náčel. orlů Bedřich Kostelka,, Vyškov, náčelnice orlic Julie Nečasová, Líšeň, nově zvolen ústřední vzdělavatel P. Jindřich Křenek, katecheta, Vyškov, jednatelé: P. Pospíchal, Brno, P. František Zřídkaveselý, Cetkovice, JUDr. František Tomášek, Brno, pokladník Karel Richter, Brno.
Návrh br. Adolfa Vodáčka z Olomouce, aby se v létě 1930 uspořádala ústřední orelská pouť na Svatém Hostýně, byl předán k uskutečnění osvětové radě. Br. Adolf Vodáček se tak stává propagátorem orelských hostýnských poutí, které pro orelstvo v pozdějších letech mnoho znamenaly, byly obnoveny i po r. 1990 a trvají dodnes.
První ústřední orelská pouť na Sv. Hostýně uskutečněna 24. a 25. srpna 1930. V sobotu večer světelný průvod k pomníku padlých - 5.000 orlů, v neděli po ranních bohoslužbách v 9 hod. orelská akademie na volném prostranství před Sarkandrovkou. Řídil P. Křenek, ústřední vzdělavatel, vystoupily pěvecké sbory z Holešova, Bystřice a Horního Újezda, promluvy P. Nesrovnal z Prahy, superior P. Jan Vraštil, Hostýn a br. Krejčí Vídeň.
Třicátá léta jsou v orelské tělovýchově spojena s brannou výchovou. Již v r. 1929 začalo jednání mezi Orlem a Svazem čsl. důstojníků o záležitostech branné výchovy. Uznávalo se, že branná výchova by byla velmi důležitá pro muže i ženy ve věku 14 - 50 let na školách a v tělovýchovných a sport. organizacích. Náčelnická rada povolila Šrámkově župě v Olomouci uspořádat první kurs branné výchovy ve spolupráci s vojenským velitelstvím v Olomouci. Bylo provedeno 12 výcvikových dopolední v olomoucké orlovně i na hřišti. Výcviku se zúčastnilo 90 - 126 frekventantů. Kurs se zdařil, členstvu se líbil, podána zpráva ministerstvu národ. obrany a to se vyslovilo o významu kurzu a dosaženém úspěchu s pochvalou.
V r. 1931 se zavádějí v jednotách pořadová cvičení podle vojenského vzoru (vypracoval br. Stanislav Cvek z náčel. rady).
V r. 1932 zavádí Čs. Orel jako první ze všech tělovýchovných spolků povinnou brannou výchovu ve svých jednotách, konstruuje osnovu branné výchovy a její ideologii, pořádá branné školy a vydává odborné příručky k provádění branné výchovy, z nichž „Branností národa k silnému státu“ (1934) patřila k nejodbornějším mezi vydanými.
Ke zvýšení tělesné zdatnosti usnesla se schůze župních náčelníků 23. října 1932 na návrh br. B. Kostelky organizovat závod o odznak zdatnosti a to od 18 let odznak bronzový, od 29 stříbrný a od 37 roků odznak zlatý. K závodu o odznak zdatnosti se do konce r. 1933 přihlásilo 355 členů ze 17 žup a 100 jednot. Jednou z podmínek odznaku zdatnosti byla i zkouška ideová.
Po nástupu německých nacistů v čele s A. Hitlerem k moci v r. 1933 je stále větší pozornost věnována branné výchově. Ve schůzi předsednictva 1. 6. 1933 podává br. Kostelka zprávu o ustavení komise pro brannou výchovu v Čsl. Orlu. Jejím předsedou byl zvolen br. František Leiner, členy bratři Metoděj Večeřa, Bedřich Kostelka, Josef Vičánek, František Novotný, Bohuslav Koukal a Ladislav Kristek.
V r. 1933 byly zavedeny orelské poutě v den konání hostýnské pouti i na jiných 12 poutních místech, aby co největšímu počtu orelských poutníků byla umožněna účast na mariánských setkáních.
Župa Pospíšilova v Praze uspořádala ve dnech 3. a 12. září 1933 orelskou pouť do Říma. Pouť vedl PhDr. P. Augustin Schubert, OSA, vzdělavatel Pospíšilovy župy a redaktor Václav A. Nesnídal. Svatý Otec Pius XI. přijal poutníky ve zvláštní audienci, ocenil oběť a námahy cesty orlů do Říma, připomněl svůj pobyt v Praze a poslal orlům své ocenění orelské práce:
„Radujeme se, když na vás hledíme, neboť vidíme, že svým šatem vyznáváte ve své vlasti katolickou víru přede všemi odpůrci. Ale i vaše jméno je tolik významné. Nazýváte se Orly. A Orel není pouhé jméno. Orel znamená boj, a sice boj o vítězství křesťanské myšlenky. Orel je také znakem evangelisty sv. Jana a znamená vysoký vzlet myšlenek. Tak je vaším úkolem, nejmilejší synové a nejmilejší dcery, boj o křesťanský život v každém ohledu. Proto také nepečujte o dokonalost pouze tělesnou, nýbrž také o křesťanskou dokonalost duše. Uskutečňujte heslo „zdravý duch ve zdravém těle“. Stáváte se tak vojskem, jehož šiky přinesou do vaší vlasti mírumilovné myšlenky“.

14. října 1934 konán VI. řádný sjezd Čs. Orla v Brně

Bohatá byla zpráva ústředního vzdělavatele. Uspořádáním mnoha školení pro vedoucí a kurzů pro členstvo zvýšila se činnost náboženská, ideová, zvýšen počet exercicií, orelských poutí, po stránce národní zviditelněna branná výchova i po stránce duchovní a po stránce sociální vysloven požadavek, aby se v orelstvu ve smyslu encyklik papeže Pia XI. projevila v probíhající hospodářské krizi bratrská láska pomoci finačně slabším.
V jednotách bylo evidováno 580 knihoven - 164. 817 knih - 156 čítáren - 1.478 časopisů. Jsou vydávány časopisy v počtu: Orel - 5.500, Květy mládí - 5.000, Tělesná výchova - 3000, Orelská osvěta.
Ve zprávě náčelnických rad konstatován větší počet župních sletů, které jsou pořádány při příležitostech svěcení nových orloven, na oslavu 25. nebo 20. výročí založení jednoty, župy, při velkých náboženských slavnostech.
Příklady:
1931 - župa Sušilova - otevření orel. stadionu Orla Brno I.
1931 - Vídeň slavila 20 let trvání Orla, zájezd 3.000 orlů z Čech, Moravy a Slovenska 14. - 16. května do Vídně
1932 - župa Bauerova - Odhalení pomníku sv. Václava ve Štramberku
1932 - župa Pospíšilova - Slavnosti 200. výročí korunovace Panny Marie v Příbrami
1932 - 25 let trvání župy Brynychovy
1933 - zájezd Orla z Čech a Moravy na Pribinovy slavnosti v Nitře
8. září 1934 - 25. výročí I. zemského sletu Orla ve Vyškově 9. září 1909 - vzpomínkový slet, 1.480 cvičenců, 5.000 diváků
Náčelnické rady vydávají každoročně sestavy pro hromadná cvičení žactva, dorostu a členstva. Jsou pořádána každoroční mistrovství Orla v lyžování, plavání, lehké atletice, ve volejbalu, házené a v nářaďovém tělocviku, ženy v pódiových vystoupeních. Přijat návrh náčelnických rad mužů a žen na uspořádání III: sletu Čsl. Orla v Praze v r. 1937.
Ve volbách zvoleni starostou Dr. Šrámek, I. úřadujícím náměstkem starosty F. Leiner, II. náměstek Jos. Polák, Hradec Králové, III. náměstek Dr. Matěj Huťka, Michalovce. Vzdělavatel - P. J. Křenek, Vyškov, náčelník Čs. Orla B. Kostelka, Vyškov, náčel. orlů F. Novotný, Brno, náčelnice orlic J. Nečasová, Líšeň, Jednatelé P. K. Fanfrdla, Brno, Alois Krček, Šlapanice, Vl. Kučera, Brno-Kr. Pole, pokladník K. Richter, Brno.
V r. 1935 vytýčila ústřední rada 11. ledna na zasedání v Brně směrnice k činnosti osvětové, tělovýchovné, branné, sociální a organizační.
Do osvětové činnosti zařazeny oslavy 85. narozenin prezidenta republiky T. G. Masaryka.
V dubnu 1935 byl uspořádán ústřední osvětový kurs pro výchovu vzdělavatelů-bohoslovců arcibiskupském semináři v Olomouci. Podobně se konaly exercicie pro kněze vzdělavatele Orla na sv. Kopečku, účast 27 kněží.
27. - 30. června 1935 se konal v Praze Sjezd katolíků, na kterém se Orelstvo podílelo v celé naší vlasti. Mohutné dozvuky sjezdu se projevily na Velehradě, kam 5. července přijel kardinál Verdier, arcibiskup pařížský a papežský legát Sjezdu v Praze. Orelstvo jej na Velehradě pozdravilo a předalo mu krásně vypravenou adresu, kterou vyzdobil akad. malíř Hoplíček.
Tělovýchovná činnost probíhala souběžně s brannou výchovou. Primát ve sportovních soutěžích roku 1935 získala župa Hlinkova z Ružomberka a stala se držitelkou putovní ceny Šrámkova stříbrného věnce.
Na zasedání ústřední rady 17. listopadu žádali zástupci slovenských žup, aby se schůze zabývala vyjasňováním poměru Orla ke Slovensku.
Předsedající Dr. Šrámek a jeho náměstek Leiner nechtěli změnu programu připustit, zástupci Slovenska se zvedli a ze schůze odešli. Přerušili spolupráci s Brnem, pověřili dočasným vedením Orla na Slovensku Dr. Matěje Huťku a usnesli se vydávat časopis Slovenský Orol. Tím ovšem spor neskončil, byl vyvolán jen další zmatek, který bohužel trval až do konce Orla na Slovensku v r. 1939, do zřízení Slovenského štátu.
Ústřední rada na tomto zasedání rozhodla na návrh jednatele P. Fanfrdly odložit rozhodnutí o konání III. sletu v Praze.
17. prosince 1935 ohlásil president Československé republiky T.G. Masaryk, že se vzdává prezidentství. Zpráva se dotkla i Čsl. Orla.
T.G. Masaryk se na počátku své vědecké činnosti za Rakouska-Uherska nestavěl vždy k náboženství kladně. Zato ve starším věku a po celoživotních zkušenostech dával najevo svému lidu, čím je mu náboženství, víra a Prozřetelnost Boží. Přišel také na orelský slet v Praze 1929 a ukázal nám smířlivého ducha při různých příležitostech. Proto si ho orelstvo velmi vážilo.
Již 18. prosince 1935 zvolilo Národní shromáždění druhého prezidenta ČSR, věrného Masarykova spolupracovníka, Dr. Eduarda Beneše, na jehož zvolení za prezidenta měl velkou zásluhu starosta Orla, ministr Dr. Jan Śrámek.
Německá vláda na jaře 1935 zavedla všeobecnou brannou povinnost mužů od 17 let do 35 let, čímž se zvýšil mírový stav německé armády ze 100.000 na půl milionu. To vedlo ke zvýšení obav o udržení míru v Evropě. Branná výchova zvyšovala svou důležitost pro obranu státu.
1. a 2. července se v Brně konala konference župních vedoucích branné výchovy z celé republiky. Přítomni zástupci 20 žup. Projednána ideologie brannosti, organizační struktura výchovy k brannosti, praktické provádění ochrany proti plynům, osnovy branných závodů, výchova k brannosti ve spolku a ve státě, otázky předvojenské výchovy. Přednášeli bratři Leiner, Kučera, kpt. Tejkal, Musil a Kristek, o výcviku orlic v pomocných službách ses. MUDr. Helena Lenzová-Vincentová.
Všechny župy uspořádaly branné závody, složené z trojího hodnocení: 1. chování 2. tělesná zdatnost, 3. branné dovednosti. Závody byly provedeny v župách za účasti vojenských odborníků, vysokých důstojníků, v Jaroměřicích v červnu za účasti ministra národní obrany Bradáče.
Kongres Mezinárodní unie katolické tělovýchovy se konal ve dnech 14. a 15. září 1935. Orla zastupovali bratři Leiner, i. místopředseda Unie a prof. Jiří Malášek. Usneseno pořádat příští mezinárodní závody ve dnech 12. a 14. června ve Vídni jako katolickou olympiádu. Kongres vzal s politováním na vědomí zprávu o rozpuštění Svazu německé katolické tělovýchovné organizace „Deutsche Jugendkraft“ vládou nacistů.
Velký rozmach orelské činnosti osvětové a tělovýchovné způsobil také velký vzrůst členské základny a zvýšení počtu jednot. Přehled 1931 - 1935:

Rok počet jednot členstva + jednot + členů
1931 1.179 112.501
1932 1.205 121.589 + 26 + 9.088
1933 1.239 126. 295 + 33 + 4.706 Celkem
1934 1.278 141.910 + 39 + 15.615 + 47.788 členů
1935 1.325 160.289 + 47 + 18.379 + 146 jednot
17. ledna 1936 se vzdal br. Bedřich Kostelka funkce náčelníka Čs. Orla. Funkci převzal br. MUDr. Vojtěch Jílek, člen náčelnické rady mužů od r. 1930. Náčelnickou funkci nastoupil ve schůzi předsednictva 24. června 1936.
7. května 1936 se dožívá úřadující náměstek starosty Čs. Orla br. František Leiner 50. let. V časopise Orel je vysoce hodnocena jeho činnost mnoha jeho spolupracovníky.
Br. František Leiner si zaslouží zvláštní pozornosti, protože byl vedoucí osobností orelského ústředí, iniciátorem mnoha orelských podniků, zakladatelem orelské branné výchovy, reprezentantem Orla v Mezinárodní unii katolické tělovýchovy a v dalších institucích. Viceprezidentem Unie byl naposledy zvolen na výroční konferenci 25. října 1936.
V květnu přijal delegaci Čs. Orla (br. Leiner, J. Nečasová, P. Fanfrdla, K. Richter, A. Krček a Fr. Novotný) prezident republiky Dr. Eduard Beneš. Zástupci Orla tlumočili panu prezidentovi vřelý pozdrav orelského bratrstva a vyjádřili mu slavný slib, že jako věrní synové a oddaní občané Československé republiky budou vždy plnit povinnosti k tomuto státu a hájit jeho samostatnost a jeho hranice. Pan prezident poděkoval za projev oddanosti a zdůraznil, že si Orla váží. Mimo jiné prohlásil, že považuje náboženství za nejpevnější základ charakteru lidské osobnosti.
V r. 1936 se v den konání hostýnské pouti konala velká orelská pouť na Velehradě. Účast 10.000 v krojích, přijely jednoty ze Slovenska a Vídně.
Ve dnech 12. a 14. června 1936 konány závody, hromadná cvičení a akademie Mezinárodní unie katolické tělovýchovy ve Vídni. Orelskou výpravu, čítající 441 osob, vedl Dr. Rostislav Slavotínek. Při příjezdu do Vídně byla uvítána starostou Svazu křesť. turnerů, Dr. Pultarem. Patronát nad slavnostmi převzal rakouský kancléř Dr. Schuschnig a kardinál Dr. Innitzer.
Největšího úspěchu dosáhli naši atleti a naše ženy. Ženy vystoupily na akademii národů v Konzerthausu, přítomni byli nejvyšší představitelé Unie a státní a církevní představitelé Rakouska.
Osm orlic v ladných úborech předvedlo působivou rytmickou skladbu sester Svobodové a Mlejnkové, členek náčelnické rady. Cvičení doprovázel smíšený sbor české menšiny ve Vídni v národních krojích, u klavíru prof. Malechová v národ. kroji.
Cvičení bylo nazváno zlatým hřebem akademie národů. Bylo provedeno ještě na večeru Čsl. Orla ve Vídni, také s mimořádným úspěchem.
Také naši atleti měli mimořádný den. Bratři Hrstka (běh 110m překážek), Jan Němec (v trojskoku) a Kubíček (400m překážek) stali se mistry Unie a teprve začínající atlet Jan Haluza byl třetí v běhu na 800m.
V nářaďovém čtyřboji umístili se naši bratři Bébar jako pátý, Kuchař šestý a Hromádka devátý.
V devítiboji (nářadí a lehká atletika) se orelské mužstvo umístilo za Francií a Švýcarskem.
Orli ze Slovenska předvedli na stadionu národní tance - 90 tanečníků v národních krojích s vlastní hudbou.
Na mistrovství Orla v atletice 15. a 16. srpna vynikli závodníci:
Štěpán Hrstka zvítězil v 7 disciplinách (100m a 200m překážek, skok daleký, trojskok, koule, disk, oštěp); Jan Haluza (běh 800m a 3.000m); Kubíček (200 a 400m); Dvořák 1.500m, Vičar skok vysoký a štafeta 4x100m župa Sušilova.
Na mistrovství republiky Čs. amat. atletické unie 29. a 30. srpna 1936 v Brně zvítězil br. Štěpán Hrstka v desetiboji v novém čsl. rekordu 6.135 bodů.
26. a 27. září 1936 byly uspořádány první ústřední branné závody před veřejností:
1. Závody branných čet - pochod 25 km se 6 kg. zatížením ze šesti míst do Brna, účast 400 mužů
2. Zkoušky z terénu, orientace a vojenských dovedností, účast 210 branců
3. Na hřišti Moravské Slávie před diváky a hosty z vojenského velitelství a orelskými funkcionáři v čele se starostou Orla Dr. Šrámkem předvedlo žactvo, dorost i muži a ženy ukázky z branné výchovy.
V závodech zvítězili branci župy Kadlčákovy a stali se držiteli Šrámkova putovního meče. Druzí byli branci župy Jirsíkovy a třetí ze župy Urbanovy z Kroměříže.
Náčelník čs. Orla v letech 1921 - 1934 br. Metoděj Večeřa se dožil 50 let. Bratru Večeřovi udělil sjezd Čs. Orla nejvyšší vyznamenání „Orel zásluze“.
Na podnět náčelníka Čs. Orla MUDr. V. Jílka navrhla náčelnická rada zřízení odboru orelské rekreační akce (ORA) pro uskutečnění života orel. mládeže v přírodním prostředí, tedy v letních i zimních koloniích, táborech, pod stany. Do čela ORLA byl postaven nový člen náčel. rady, br. Jan Hanuš.