Dějiny Orla
Hostýnská pouť 1947 - Konec etapy Čs. Orla 1945-1948
Řada úspěšných župních sletů vyvrcholila duchovním sletem Orelstva 24. a 25. srpna 1947 na Sv. Hostýně. Na 50.000 poutníků přišlo k Panně Marii Svatohostýnské poděkovat za poskytnutou ochranu a duchovní posilu v orelské činnosti a poprosit o vytrvalost, věrnost a orelské nadšení pro úkoly, které je čekají.
Impozantní světelný průvod za večerního šera byl planoucím věncem díků, věrnosti a lásky k těm, jímž především patřily myšlenky u pomníku padlých: světcům našeho národa a nesčetným obětem za jeho svobodu. Právě v těchto místech jména MUDr. Vojtěcha Jílka a Dr. Augustina Schuberta byla obsahem vzpomínek a modliteb.
O půlnoci byly slouženy mše svaté v přeplněném chrámu a to i u bočních oltářů. Lidé se modlí a zpívají i venku u kaplí Křížové cesty, u pomníku padlých. Všude plno lidí, noc chladná, deštivá …
Velký počet mší sv. v chrámě vrcholily dopoledne bohoslužbou na prostranství před chrámem pod bílým křížem. Mši svatou sloužil vzdělavatel Čs. Orla P. Josef Konvička s ministranty Dr. Rostislavem Slavotínkem, náčelníkem Čs. Orla a Slávkem Koukalem, náčelníkem orlů. Po mši svaté společnou adoraci před vystavenou Nejsvětější Svátostí řídil spirituál kněžského semináře v Olomouci. Na jeho výzvu desetitisíce adorujících prosili o dar víry nejen pro sebe, ale i pro všechny v této zemi, pro lid i pro ty, kteří ho vedou.
Po adoraci se shromáždili poutníci na prostranství lemovaném kaplemi Křížové cesty, aby vyslechli projevy ústředních funkcionářů Čs. Orla. Mezi přítomnými bylo asi 200 Slováků, kteří přijeli z dalekých míst, aby se setkali s českými orly a pro jevili nejen radost ze setkání, ale i touhu znovu obnovit působnost Čs. Orla i na Slovensku a účastnit se už jako slovenští orli slavností v Praze 1949. Z velkolepého orelského shromáždění v závěru hostýnské orelské pouti vytryskl radostný návrh: Znovu postavit Mariánský sloup na Staro městském nám. v Praze, potupně stržený 3. listopadu 1918. V okamžiku provedena sbírka a vybráno 41.549 Kčs.
Přítomnost Slováků na hostýnské pouti byla výsledkem kontaktů, které navázali bývalí funkcionáři Čs. Orla na Slovensku s obnovenou činností Orla v českých zemích, zvláště s orly župy Velehradské. Na župním sjezdu 23. 3. 1947 se objevili jako hosté bratři Slováci Vojtěch Bunda a Josef Zbudil. A když se V. Bunda ve svém pozdravném projevu zmínil, že je na Slovensku silné hnutí pro orelskou myšlenku, pro znovuvybudování orelských jednot, bouře nadšení potvrdila, jak velké sympatie chová moravské Slovácko ke svým bývalým bratřím na Slovensku. Výsledkem bylo po zvání a účast 200 Slováků na Sv. Hostýně.
Na podzim svolalo župní předsednictvo ž. Velehradské pracovní konferenci na Velehrad. Odpolední slavnostní schůze ve Slovanské dvoraně se účastnila delegace 120 orlů ze Slovenska. Br. Josef Pavlačka, úřad. nám. župního starosty, podal přehled o velmi úspěšné práci Velehradské župy v r. 1947, zdůraznil úspěch župního sletu ve Zlíně a vzrůst župy o 25 nových orelských jednot. Po referátu ústředního jednatele JUDr. J. Piště láka, o slavnostech 1948 a 1949 promluvili br. Slováci: Dr. Emil Kamoda z N. Mesta n. V., Vojtěch Bunda z Bánovců, Dr. Emil Vargač z Trenčína a Alois Ševčík z Bánovců. Z řeči br. Bundy: My chceme manifestovat svou početnost a sílu a proto chceme Orla na Slovensku, neboť jen v Orlu se mohou dobře uplatnit všechny složky katolického spolkového života. Naší vůlí je vybudovat jednotnou katolickou frontu v celé ČSR a Orel nechť je její anvatgardou. Jde nám přitom o důstojnost slovenského katolicismu, při čemž chceme veřejně vyznávat ideu čsl. státnosti a hlavně katolické sounáležitosti”.
Svůj významný projev zakončil br. Bunda slibem bratrství, lásky a věrnosti orelským ideálům.
Pokračováním bylo jednání na zasedání předsednictva 12. listopadu 1947. Po zprávě o jednání na Velehradě v ž. Velehradské byl přijat návrh na uspořádání konference slovenských katolických pracovníků v N. Mestě n. V., na které by se jednalo o obnově některých jednot Čs. Orla na Slovensku a na kterou by byli pozváni i zástupci předsednictva Orla.
K plánovanému jednání už nedošlo, na Slovensku Orel v letech 1945-48 obnoven nebyl. Obnovy Slovenského Orla v Bratislavě dne 7. března 1992 se účastnila delegace obnoveného Orla v českých zemích: Josef Papež, starosta Čs. Orla, Božetěch Kostelka, generální sekretář a Dr. Josef Bárta, redaktor obnoveného čas. OREL. Slovenský Orol byl obnoven po 53 letech (1939-1992).
Velkou posilou pro aktivitu Orla v Praze a v župě Pospíšilově v r. 1947 bylo založení jednoty vysokoškoláků v Praze. Starostou zvolen Dr. V. Hrnčář, jeho náměstky prof. J. Malášek, Dr. Jurák a studenti MUC. Jan Mlejnek z Velké na Slovácku a P. Gazdík ze Slovenska. Jednatelem se stal J. Jakeš z Čes. Krumlova, náčelníkem K. Mencl z Hradce Králové, do rady V. Malášek. (známá jména orelských rodin). Podpořil je Dr. Vaško, sekční šéf, který byl spoluzakladatelem orelského odboru při České lize akademické.
Koncem r. 1947 sešlo se v místnostech Orla Brno I. na 100 orlů - vysokoškoláků a založilo vlastní odbor Orla při jednotě Brno I. S brněnskými a pražskými vysokoškoláky bylo počítáno pro odpovědná místa v přípravě pražských slavností v r. 1949.
V r. 1946 byla po velkém boji úředně povolena orelským jednotám činnost divadelní. Hlavně v zimních měsících byly hrány vhodné hry, doporučované v čas. OREL. Divadelní činnost měla velký význam pro obohacení života v obcích po stránce kulturní a pro jednoty byly jednou z možností finančního zajištění.
Také loutkářské ústředí projevovalo velkou aktivitu od svého založení. Uspořádalo řadu školení a kurzů, z nichž kurzy v Červeném Kostelci a v Brně vynikly vysokou úrovní i počtem účastníků - v Brně 247 účastníků z Čech a Moravy a mnoho hostů ze Slovenska. Na obou vystoupilo loutkové divadlo "Výraz" z Červeného Kostelce a jeho vedoucí br. A. Šrůtek svým tvůrčím uměním předvedl vysokou odbornost. Koncem r. 1947 bylo registrováno 214 orelských loutkových scén.
Náčelnické rady mužů a žen i přes bohatý program, spojený s přípravou a provedením župních sletů, VIII. sjezdu Orla a prázdninových kurzů pro cvičitele, organizovaly pravidelné závody a mistrovství Čs. Orla.
XIII. mistrovství lehkých atletů, mužů a dorostu, se konalo na hřišti Orla Brno III. za účasti 13 žup. Zvítězila župa Sušilova.
7. září 1947 bylo uspořádáno střetnutí Východ - Západ (orelských žup na Moravě), zvítězil Západ rozdílem 20 bodů. Nejlepší výsledky z obou lehkoatletických utkání:
100 m ........ Klimánek 11,3
200 m ........ Klimánek 23,7
400 m ........ Schliberger 54,5
800 m ........ Vykoupil 2:03,7
1.500 m ........ Tyllich 4:27,4
3.000 m ........ Kosour 9:37,6
Výška ........ Lipovský 170 cm
Dálka ........ Hilský 655 cm
Tyč ........ Lauterbach 320 cm
Trojskok...... Hilský 13,45
Koule ........ Řičánek 12,88 m
Disk ........ Pochop 35, 91 m
Oštěp ........ Haferník 52,85 m
4 x 100 m ..... Západ 47,04 vt
Za rok soustavné práce v župách dosáhli lehcí atleti zlepšení výsledků proti r. 1946. Br. Hilský vyrovnal orelský rekord v trojskoku br. Hrstky z r. 1934, zlepšil rekord br. Hrstky v dálce 641 cm z r. 1936 a br. Haferník dosáhl rekordu v oštěpu, br. Hrstka 50,50 m z r. 1936.
Již X. mistrovství Čs. Orla v odbíjené mužů ukazuje na dlouholetou tradici této oblíbené a nejrozšířenější sportovní hry v Orle. Zásluhou studentů - orlů, kteří poznali odbíjenou na středních školách se odbíjená (volejbal) velmi rozšířila. Brzy se konaly závody okrsků a žup.
I. mistrovství bylo uspořádáno ve Vyškově r. 1931, zvítězilo družstvo Bílovic nad Sv., župa Sedlákova. Další 3 ročníky v Praze, Olomouci a Přerově vyhráli olomoučtí bohoslovci - Olomouc, ž. Šrámkova. R. 1935 v Žilině zvítězila jednota Ru žomberok, ž. Hlinkova, ve Zlíně r. 1937 zvítězila jednota Kostelec nad Orlicí, ž. Brynychova, Praha vyhrála ve Střelicích 1939 a 1940 v Českých Budějovicích. V r. 1946 získal titul mistra Černilov, ž. Brynychova.
X. mistrovství Čs. Orla v odbíjené se konalo v Jihlavě, účast 15 družstev, mistrů orelských žup, která předvedla 700 divákům technicky velmi vyspělé boje, zvláště zásluhou pražských orlů, kteří zvítězili bez ztráty jediného setu. Několik z nich hraje za Spartu, Praha, br. Svoboda hrál za čs. národní mužstvo proti Francii.
Na mistrovství odbíjené žen 21. září 1947 v Hradci Králové účast 6 žup, zvítězila Praha, župa Pospíšilova. Závody v pódiových vystoupeních žen uspořádala NR žen 29. a 30. listopadu v Brně. V neděli odpoledne byla provedena v divadle Reduta akademie z nejlepších čísel závodů. Účast 18 družstev, úroveň velmi vysoká. Líšeň zvítězila ve skupině rytmických sestav, Kroměříž ve cvičení na nářadí.
Stolní tenis v pražských jednotách dosáhl světové úrovně:
V letech 1945-1947 jsou zaznamenány v Čs. Orlu velké úspěchy jednoty Praha III. ve stolním tenise. 5. června 1946 se utkalo družstvo této jednoty s národním mužstvem Rakouska, nad nímž zvítězilo 5:1. Za jednotu Praha III. nastoupili bratři Tereba, Kulík, Pressig. Br. Tereba, mnohonásobný mistr ČSR, Německa, Egypta, Francie a Belgie, byl hodnocen jako jeden z nejlepších světových hráčů.
V Paříži se konalo v r. 1947 mistrovství světa ve stol. tenise, které přineslo velké úspěchy barvám Československa. Mistrem světa se stal Čech Bohumil Váňa. Z velmi početné výpravy bylo 5 členů Orla: Tereba, Hrušková a Zelenková z Orla Praha III., Štípek z Orla Praha-Žižkov a Fürstová z Praha II. a VI. Avšak i vynikající hráči B. Váňa a Šlár jsou odchovanci pražského Orla a ještě nedávno za Orla hráli. Brzy po mistrovství světa se konal mezinárodní turnaj v Londýně, ve kterém v semifinále br. Tereba porazil mistra světa Váňu a ve finále zvítězil nad Čechem Andreadisem.
Do dalších zápasů nastupuje Orel Praha III. s touto sestavou: Tereba, Kulík, Hruška, Pressig, Vořechovský, Wünsch, Hrušková, Zelenková a Krebsová.
Bývalý mistr světa Barna sestavil žebříček nejlepších hráčů světa ve stolním tenisu: L. Váňa - ČSR, 2. Myles - USA, 3. Tereba - Orel Praha.
O prázdninách provedla náčelnická rada ústřední kurzy pro výchovu v přírodě, pro vedoucí prázdninových táborů. Nejdůležitější byly kurzy v Jedovnicích u rybníka Olšovce v objektu ž. Sedlákovy, v nichž členové náčel. rad vypracovali sestavy prostných cvičení pro všechny kategorie cvičenců.
Byla vypracována těmito autory:
- Žákyně - Ludmila Řičánková - Hrabalová, Kroměříž;
- Žáci - Josef Papež, Břeclav;
- Dorostenky - prof. J. Trnková, Líšeň
- Dorost - prof. Jakub Drkal, Boskovice
- Ženy - M. Šmoková, Hradec Králové
- Muži - prof. J. Hrabal, Kroměříž
Autoři cvičení prostných pro sletové slavnosti v Praze 1949 předvedli v sobotu 27. září 1947 v tělocvičně dívčího gymnázia škol. sester v Masarykově čtvrti v Brně nácvičné sestavy pro jednotlivé kategorie komisi náčelnických rad pro cvičení prostná. Po určitých úpravách budou skladby přezkoušeny s návrhem hudebních doprovodů, které zpracovávají bratři M. Kozlovský, L. Novák, prof. J. Veselka a Prokop.
Jako příprava pro Prahu 1949 byly provedeny náčelnickými radami dva cvičitelské kurzy pro výchovu župních náčelníků a náčelnic a župních cvičitelů, na kterých byla věnována zvýšená pozornost cvičením prostným a pořadovým, která budou základem úspěchu pražského sletu. V Hradci Králové státní cvičitelský kurz pro muže, 23.-30. srpna 1947, 89 bratří, v Brně 4.-8. října 35 sester župních náčelnic a župních vedoucích. Všichni byli dobře připraveni provést podobné kurzy ve svých župách.
Odborné školení lyžování, 112 mužů a 38 žen, ve dnech 26. prosince 1947 - 1. ledna 1948, pro vedoucí zimní rekreace, vedené členy náčel. rady br. Ing. Němcem a s. R. Wintrovou, bylo posledním kurzem v orelské tělovýchově po 2. obnově Čs. Orla. Lyžování, sport v Čs. Orle velmi oblíbený a rozšířený, jehož úroveň byly vždy vysoká zásluhou orlů a orlic z Nového Města na Moravě (z Vysočiny), ž. Metodějova, ze župy Brynychovy a župy Bauerovy, získal 150 nových instruktorů, kteří získané poznatky už v praxi neuplatnili. Ani plánované mistrovství Čs. Orla v lyžování koncem února se již neuskutečnilo.
610 nových orelských cvičitelů v různých druzích tělovýchovy a sportu prošlo v etapě druhé obnovy Orla 1945-1946 stáními tělovýchovnými a sportovními kurzy pořádanými ministerstvem školství a osvěty. Kurzy vedli členové náčelnických rad s aprobací tělesné výchovy pro střední a měšťanské školy, takže kurzy probíhaly v duchu orelském. Orel vyslal na tyto kurzy ze všech tělovýchovných organizací poměrně nejvíce svých členů.
Další tisíce nových cvičitelů získalo základní školení v župních cvičitelských kurzech, vedených členy župních náčelnických rad, jejichž bohaté zkušenosti z cvičitelské praxe nahrazovaly nedostatky teoretického vyučování. Díky kněžím a učitelům, kteří se zapojili do činnosti jednot. Zvláště ve venkovských jednotách byli velmi vítáni a velmi váženi, neboť jejich činnost přinášela jednotám úspěchy po stránce cvičitelské, režisérské, osvětové a společenské. Díky všem, kteří se zapojili do vedení orelské práce v jednotách.
Na památku orlů, kteří obětovali své životy v boji proti německým nacistům za svobodu naší vlasti, byly odhalovány pamětní desky na orlovnách i veřejných budovách, často za účasti státních úřadů, čsl. armády, bratrských tělovýchovných organizací a velkého počtu Orelstva a katolického lidu.
V neděli 31. srpna byla odhalena pamětní deska umučenému ústřed. vzdělavateli Čs. Orla PhDr. Schubertovi, OSA, v Praze I. na chrámu sv. Tomáše na malé straně. Slavnosti se zúčastnilo na 3.000 pražských orlů a orlic. O jeho životě a zásluhách promluvil jednatel župy Pospíšilovy V. A. Nesnídal a jednatel Čs. Orla z Brna, br. František Morávek.
V paměti vděčné se sklání se Orelstvo před památkou bratří a sester, kteří položili život za národ a vlast.
- Plucnar Klement, Plucnarová Anděla - umučeni 10. 4. 1945 v Mathausenu
- Bardinová Olga - padla 2. 5. na Tesáku
- Letfus Adolf - umučen 17. 4. 1945 v Saalu
- Vítamvás Bohuslav - padl 15. 4. 1945 u Dunkergue
- Orlové z Bystřice pod Hostýnem - všech pět obětovalo své životy necelý měsíc před skončením 2. světové války. Zajímavá je i skutečnost, že tyto pamětní desky vydržely na svých místech i po celou dobu 42 let komunistické moci.
28. října 1947 byla odhalena pamětní deska na pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze 7 hrdinům, kteří tam zahynuli 18. června 1942, mezi nimi jména orelských hrdinů Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka, Josefa Bublíka a Josefa Valčíka, kteří provedli atentát na Němce Heydricha. Odhalení se zúčastnila velká delegace pražského Orelstva, která položila věnec na místo, kde padli za naši svobodu.
16. listopadu 1947 uplynul rok od ustavující valné hromady Československého tělovýchovného svazu, v němž 40 tělovýchovných organizací se spojilo a vytvořilo federativní společenství, usilující o maximální rozvoj tělesné výchovy ve všech jejích odvětvích.
Před dvěma roky se nezdařil pokus o organické sjednocení tělovýchovných organizací pod hlavičkou Sokola. Po roce vzájemné spolupráce v ČsTS zmizely vzájemné třenice a nedorozumění a byly postupně nahrazeny důvěrou a spoluprací.
Jednotlivé tělovýchovné organizace upravily vzájemné vztahy i po stránce ideologické. Největší neporozumění bývalo mezi Sokolem a Orlem od jeho založení. Snahou vzdělavatelů Čs.Orla bylo vysvětlovat veřejnosti, na jakých základech je postavena orelská tělovýchova, poněvadž poznali, že nejvíce neporozumění povstalo z neznalosti. To byl začátek přesvědčovacích aktivit, které vedly k porozumění, toleranci a vzájemnému uznání.
Všichni pracovníci v oblasti tělovýchovy již dospěli k názoru, že tělesná výchova je nedílnou součástí celkové výchovy člověka. A je-li výchova založena na zásadách antických, ateistických, socialistických či komunistických, které mají možnost svobodného uplatňování a podporu svých vyznavačů ve společnosti, proč byla tato svobodná volba a podpora části občanů - občanů věřících - odepřena Orlu, který postavil svou organizaci na světovém názoru křesťanském, katolickém, na jednotě života a náboženství, to znamená na prostoupení života jedince i společnosti zákony Božími.
Druhá - všem demokratům samozřejmá zásada: Demokracie je zárukou svobody učení a svědomí a náboženského vyznání, demokracie znamená závaznou spolupráci všech tvůrčích a vysoce mravních ideologií na výchově národa i výstavbě státu. Kdo by chtěl upírat toto svaté právo světovému názoru křesťanskému, katolickému. Hledejme zdravé a pevné kořeny Orla vyrůstající z půdy věčně živé kultury křesťanské, v níž má své kořeny život celého našeho národa a ihned nám bude zřetelná orelská touha po ideové svébytnosti.
Taková byla orelská idea vedoucí ke spolupráci s ostatními tělovýchovnými organizacemi, do níž Orel vstupoval jako rovnocenný partner, který ve slučovacím procesu v letech 1945 zdůraznil možnost svobodné volby a demokratické metody rozhodování. Nakonec orelská idea zvítězila, bylo přijato federativní sjednocení, které za rok přineslo pozitivní hodnocení, ke kterému svým jednáním v letech 1945 - 1948 přispěl Čs. Orel.
Zvýšená činnost odborných rad, zvláště vzdělavatelské pod vedením ústředního vzdělavatele P. Josefa Konvičky, náčelnických rad pod vedením náčelníka Čs. Orla Rostislava Slavotína, náčelníka Orlů Bohuslava Koukala a náčelnice orlic Marie Kubíčkové a organizační činnost předsednictva, zvolného na VIII. sjezdu 31. července 1947, přinesla dobré výsledky: V r. 1947 bylo založeno 231 nových orelských jednot, z nich polovina v pohraničních oblastech. V Čechách se organizace rozšířila na Mostecku a Liberecku, na Moravě zvláště na Znojemsku (rozdělena župa Kosmákova).
23. ledna 1948 přijal kancléř prezidenta ČSR Jaromír Smutný delegaci Čs. Orla, kterou tvořili jednatel Dr. Jan Pištělák, náčelník orlů Bohuslav Koukal, náčelnice orlic Marie Kubíčková a člen osvětové rady Dr. Josef Jurák. Delegace přivezla vyznamenání, které p. prezidentovi, Dr. E. Benešovi, udělil VIII. sjezd Čs. Orla: zlatou medaili „Orel zásluze” a diplom, umělecká díla akademického malíře Marka. Orelstvo tímto projevem vzdalo úctu a díky prezidentu republiky za jeho demokratický postoj i za pochopení, jež projevil při slučování tělovýchovných organizací, když podpořil samostatnost Orla a jeho právo na náboženskou výchovu svých členů. Orelstvo svou poctou vzdalo slib věrnosti prezidentu Budovateli a Československé republice.
V přátelském hovoru se členy delegace pojednal kancléř o organizačních záležitostech Orla, o připravovaných slavnostech v Praze 1949, o spolupráci se Sokolem a DTJ, o Orlu na Slovensku a zajímal se o orelský odboj za 2. světové války.
Pan prezident byl po nemoci, jeho rekonvalescence probíhá dobře, ale hromadné návštěvy jsou omezovány a proto nemohl přijat orelskou delegaci osobně.
6. února 1948 přijal orelskou delegaci osvětové rady Čs. Orla ThDr. Josef Beran, arcibiskup pražský a primas český. Delegaci uvedl známý kněz, partyzán P. Vojtěch Král, farář ze Zdounek, který představil další členy: P. Josefa Kunického, Otrokovice, Dr. Josefa Juráka, redaktora čas. OREL, Boh. Valuška, starostu župy Křížkovského, Jana Kachlíka, učitele z Vyškova a Vítězslava Horynu, orelského básníka a redaktora Orlíka.
Delegace ujistila Otce arcibiskupa svou oddaností církvi a jejím představitelům a podporou jejich snah o vyřešení sporů s představiteli státní moci. Pan arcibiskup požehnal všemu Orelstvu a jeho práci a důrazně požádal: „Modlete se za sebe i za mne, za nás za všechny, za celý národ a jeho lepší budoucnost.” Slib delegace byl závazný a vyzývá Orelstvo, aby oživilo víru v národě a upevnilo mravnost, která vychází z Desatera, aby ukázala společnosti, co dává Kristus člověku, národu a lidstvu.
Jako projev díků za spolupráci s Ćs. Orlem ať jsou zaznamenána jména biskupů, kteří svou podporou orelské činnosti na poli duchovním se zasloužili v této těžké etapě 1945-1948 o velký úspěch a uznání Čs. Orla: ThDr. Leopold Prečan, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, pronesl známá slova: Já jsem vždy orlem byl a orlem zůstanu”.
ThDr. Mořic Pícha, biskup v Hradci Králové, velký příznivec orelského hnutí, celebroval mši sv. na župním sletu v srpnu 1947.
ThDr. Antonín Eltschkner, světící biskup pražský, aktivní funkcionář v pražském Orlu.
ThDr. Josef Beran, arcibiskup pražský a primas český, od r. 1965 kardinál.
ThDr. Karel Skoupý, biskup brněnský, biskup. svěcení 30. 6 . 1946, známý z hostýnských orel. poutí, vřelý vztah k Orlu.
ThDr. Josef Hlouch, biskup. svěcení 15. 8. 1947, intronizován v Českých Budějovicích 7. 9. 1947, celebrant a kazatel na hostýnských poutích.
Poslední 3. číslo časopisu OREL vyšlo 23. února 1948. vyšlo v něm slavnostní provolání předsednictva Čs. Orla k Orelským slavnostem, které začínají 29. února 1948 slavnostní mší svatou, kterou bude sloužit ThDr. Josef Beran, arcibiskup pražský: (jen stručný výtah)
Orelské slavnosti 1949
Orelskému bratrstvu a katolické veřejnosti.
Nastupte do příprav Orelských slavností 1949 v Praze!
Kristus člověku, národu, lidstvu, toto heslo musí jíti od úst k ústům, od srdcí k srdcím, od duší k duším, musí proniknout naše duchovní přípravy obnovami, exerciciemi, musí se zrcadlit v kulturních přípravách, vyplývat z tělovýchovné činnosti a musí přinést plod v práci sociálně-hospodářské.
Naplňte tělocvičny, ale naplňte také chrámy a exerciční domy, naplňte své domy, své domovy, vesnice i města orelstvím a jeho prací.
Do zápasu o duše, do zápasu o zdar Orelských slavností 1949!
Ať je vaše práce ke cti našim duchovním vzorům, sv. patronům!
Ať skrze ni nalezne hojnost srdcí útěchu v milostech Církve!
Ať přinese mír, klid a radostné soužití v naší drahé Čs. republice!
Zdař Bůh! Předsednictvo Orla.
Cvičíte už prostná pro rok 1949, ptá se prof. Jiří Malášek ve 3. čísla ORLA. Ano, náčelnické rady Orla připravovaly hromadné nácviky prostných cvičení pro všechny kategorie. Na dny 21. a 22. února byl svolán nácvik pro vedoucí žáků v Praze. Br. Papež vzpomíná: Přijel jsem do Prahy brzy ráno, Václavské náměstí téměř prázdné, kameloti vykřikovali: ministr Drtina se pokusil o sebevraždu, v místě nácviku nikdo. Pražané znali situaci. Právě probíhaly únorové události, 22. února se konal sjezd závodních rad, které požadovaly demisi ministrů, kteří se postavili proti politice Gottwaldovy komunistické strany. Lidové milice se objevily v ulicích Prahy. Komunistický puč a akce převzetí moci právě probíhaly. S nemilými pocity jsem se vracel do Břeclavě
Takový byl začátek konce slavné etapy Československé Orla 1945-1948.