Historie Orla

Mezi dvěma slety (1922 Brno—1929 Praha)

Koncem sletového roku 1922 vykazoval Čs. Orel podle zemí: Čechy—27.989, Morava-Slezsko—67.616, Slovensko—25.628, Podkarpatská Rus—28, Vídeň—918, celkem 122.182 příslušníků a 1.110 jednot.

Příprava sletu ukázala, že při velkém vzrůstu počtu členstva a jednot byla organizace sletu jen velmi těžko zvládnutelná, proto byly na III. zemské konferenci tyto župy podle jejich vlastního rozhodnutí rozděleny. Podle usnesení Sušilovy župy z 26. 12. 1922 vznikla rozdělením župa Sušilova a župa Brněnská, v r. 1925 přejmenovaná na župu Dr. Jana Sedláka. Ze župy Šrámkovy - Olomouc vznikla podle rozhodnutí předsednictva ÚR z 29. září 1922 župa Severomoravská - Zábřeh n. Mor., později nazvaná Stojanova a podle téhož usnesení z ostravské župy Kadlčákovy severní část pojmenována na župu Křížkovského - Opava.
1. května 1923 sešel se v Brně II. řádný sjezd Čs. Orla. Byl sjezdem pracovním, byly projednány problémy v oboru organizačním, osvětovém a tělovýchovném. Byly vydány nové řády Čs. Orla, nové žákovské a členské přihlášky a legitimace, aby mohla být provedena řádná kontrola stavu členstva. Ve zprávách funkcionářů byly kladně hodnoceny výsledky sletu Brno 1922 po stránce ideové-osvětové a technické-tělovýchovné.

Při volbách byli zvoleni: starostou mons. Jan Šrámek, JUDr. Ladislav Daněk, gener. tajemník a zemský starosta moravskoslezský v Brně, Jakub Filip, zemský starosta v Čechách. P. Augustin Raška, zem. star. na Slovensku, vzdělavatelem P. Frant. Pospíchal - předseda ústřed. osvět. rady, náčelníkem František Přikryl, ředitel ve Slatinicích - předseda tělovýchovné rady a náčelnice, Julie Nečasová, úřednice v Líšni.

Orel ve Vídni dosáhl schválení svých stanov 1. 4. 1921 a téhož roku utvořil Zemskou radu rakouskou. V r. 1923 vychází první čísla čas. Orelská osvěta a Tělesná výchova.

29. listopadu 1923 zemřel orelský pěvec, básník a spisovatel P. Karel Dostál Lutinov, jemuž vděčí Orelstvo za básnickou sbírku Orlí fanfáry.

III. řádný valný sjezd Čs. Orla se konal v Brně 1. února 1925, řídil jej starosta Orla a ministr Jan Šrámek. Na sjezdu projednány návrhy na změnu stanov a záležitosti organizační. Při volbách nenastaly změny.

Ve větší míře konáno školení cvičitelů v župních a ústředních kurzech orelských, schopnější ženy a muži byli vysíláni do státních kurzů ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy. Provádění cvičitelských kurzů bylo vyvoláno rozhodnutím Zemského škol. výboru na Moravě a ve Slezsku (výnos z 1. 10. 1925, č. 59258) a Zem. škol. výb. v Čechách (4. 12. 1925, č. 134238), podle kterých jsou povinni vedoucí žactva v tělocvič. spolcích vykázat se vysvědčením o absolvování kurzu pro tělovýchovné vedení žactva.

Na IV. řádném sjezdu Čs. Orla v Brně dne 17. října 1926 přijato usnesení, že příští stanovy mají být vypracovány na základě správních jednotek: jednoty, župy a ústředí v Brně. Vynechány zemské rady v Brně, Praze a Bratislavě. V organizační zprávě bylo odůvodnění, že "Organizační zřízení, jak máme v Orlu nyní, jeví se velmi těžkopádné. Vývoj směřuje ke změně: k odstranění zemských rad."

Usnesení IV. sjezdu o odstranění zemských rad z organizační struktury Čs. Orla zavdalo příčinu k velkým sporům s Orlem na Slovensku a od r. 1930 i v Čechách, a bylo příčinou malé aktivity a malé účasti Slovenska na Svatováclavských dnech Orelstva v Praze 1929.

Čeští Orli ve Vídni mohli uspořádat po delší době veřejné cvičení 23. května 1926, na které přijelo 126 hostů z ČSR.V průvodě šlo 584 osob v orelských krojích, veřejnému cvičení přihlíželo 3.000 diváků.

V r. 1927 byly konány cvičitelské kurzy ve všech župách, velká byla účast i na státních kurzech, organizovaných ministerstvem zdravotnictví a těl. výchovy: v Čechách 65, na Moravě a Slezsku 151, na Slovensku 4, celkem 220 účastníků. Byly to odborné kurzy atletiky, her, plavání a tělovýchovy žactva.

Výchova nových cvičitelů přinášela zvýšenou aktivitu do jednot a žup, jež se projevovala pořádáním veřejných cvičení jednot a okrsků, župních sletů téměř u všech žup v českých zemích.

Rok 1928 byl jubilejním rokem 10. výročí vyhlášení svobodného státu Československé republiky a předsletovým rokem příprav pro Svatováclavské Dny Orelstva (SDO) v Praze 1929. Byly to přípravy v oblasti duchovní - uplyne 1.000 roků od smrti sv. Václava a přípravy tělovýchovných slavností II. sletu Čs. Orla v Praze.

Nejbohatší činnost v jednotách a župách patřila tělovýchově. Již 15. ledna 1928 byly schváleny sestavy prostných a závodní řády pro SDO. Žáci - cvičení s chocholky, autor Jan Kuncek; žačky - cvičení se šátečky, M. Jelínková, Lud. Kratochvílová; dorost - cvič. s kopím, br. Mučka; dorostenky - cvič. se stuhami; ses. Nečasová a Pitsmausová; muži - prostná, Met. Večeřa a cvičitelský sbor v Říčanech; ženy - prostná, ses. Chládková a Habánová. Závodní řády vypracoval Bedřich Kostelka. Hudební doprovody ke všem skladbám mají jediného autora, je jím ThDr. Rudolf Šetina. Omezena veřejná cvičení v jednotách a pořádány velké akce - župní slety a akademie k oslavě 10. výročí ČSR.

Již od roku 1921 počala výstavba orloven a spolkových domů (Katolické a Lidové domy), jejichž otevření a slavnostní posvěcení bývalo velkou slavností pro obec, okrsek nebo celou župu. Těchto slavností se často zúčastňoval starosta Orla, ministr Dr. Jan Šrámek a celá řada státních a církevních představitelů. Slavnosti bývaly spojovány se župním sletem nebo zájezdem části župy s akademií v předvečer slavnosti.

Každým rokem bývalo slavnostně otevřeno 10 - 20 těchto domů. V jubilejním roce 1928 byla dokončena výstavba 43 spolkových domů, což byl nejvyšší počet během 10 let trvání naší jubilující ČSR.

V červnu 1928 dlel na Moravě prezident republiky T. G. Masaryk. V mnoha místech, která navštívil, vítali jej orli a orlice v krojích.

Zemský slet Československého Orla v Bratislavě

Po velkých přípravách se konal 4. a 5. srpna 1928 I. zemský slet Čs. Orla v Bratislavě. Byl spojen s jubilejním holdem Československé republice. Slet Orelstva měl velký význam národní i státní. Odhaduje se účast na 30.000 osob. Vedle Slováků-orlů přijelo asi 2.000 orlů z Čech, Moravy a Vídně. Bratislava byla vyzdobena prapory na podnět bratislavského starosty Dr. Okánika. Slet byl konán pod patronátem celého slovenského episkopátu, 4 ministrů, zem. prezidenta, bratislavského starosty a dvou čestných starostů slovenského Orla: Andreje Hlinky a Dr. Koválika.

Sletovým slavnostem předcházela slavnostní akademie v městské redutě. Program byl sestaven z 23 čísel kulturních a tělocvičných. Vedoucí slovenský politik mons. Andrej Hlinka ve svém proslovu nejdříve vyzdvihl účast bratrských Čechů, Moravanů a br. z Vídně, jako projev katolické jednoty z celé naší vlasti. Zdůraznil orelskou myšlenku jako ideu demokratickou. Na podkladě historie prohlásil, že "Republika československá bude věčně trvat, neboť stojí na základech spravedlnosti a pravdy. Proti těm, kteří by chtěli rozbít stát, vlast a národ, ať se katoličtí orli chopí meče a brání jednotu státu, vlasti, národa." Hlinkův projev měl samozřejmě velkou odezvu, ale nejen v obecenstvu při akademii, nýbrž i v tisku a veřejnosti.

Po symbolické scéně "Nad Tatrou sa blýska" promluvil zemský prezident slovenský Drobný, který provolal slávu čsl. státu, prezidentu Masarykovi a Slovensku. Mezi hosty byla řada osobností: starosta Bratislavy Dr. Okánik, Dr. Kolísek, starosta bratislavského Orla, a hosté z Čech, Moravy a Vídně. Akademie proběhla ve vynikající atmosféře. Hlavní sletový den 5. srpna 1928 byla mše sv. venku na Jakubském náměstí. V průvodě šlo 6.000 orlů v krojích orelských a národních. Mši sv. sloužil Dr. Karol Kmeťko, biskup nitranský. Odpoledne se konalo veřejné vystoupení na hřišti ŠK Bratislava. Cvičilo 216 žaček, 312 žáků, dorostenek 310, dorostu 238, žen 444 a mužů 406. Vystoupilo také 49 vojáků. Bratislavský orelský zemský slet měl velmi dobrou odezvu u veřejnosti a nejvyšších církevních a s politických míst.

Přípravy na Svatováclavské Dny Orelstva v Praze 1929

Po velké úspěchu orelského sletu v Brně 1922 začalo se v náčelnických radách uvažovat o dalším sletu Orla za 5 roků. Poněvadž však finační deficit sletu nebyl ani za 5 roků plně uhrazen, přenesl se zájem na svatováclavský slavnostní rok 1929, který bude jubilejním rokem 1.000. výročí od mučednické smrti sv. Václava 28. září 929 ve Staré Boleslavi.

Ústřední rada Čs. Orla rozhodla 11. prosince 1927 svolat začátkem r. 1928 mimořádný valný sjezd Orla, aby rozhodl o konání sletu.

1. mimořádný sjezd Čs. Orla se konal v Brně dne 8. ledna 1928.

Předcházely mu porady ve všech župách. Sjezd zahájil úřadující nám. starosty Čs. Orla br. František Leiner. Přítomni byli členové předsednictva, ÚR, členové zemských rad, zástupcové žup a hosté, celkem 128 delegátů a 38 hostů, celkem 166.

Sjezd pojednal o navrhovaném sletu v rámci SDO po stránce organizační, finanční, tělovýchovné a dalších. Zprávy přednesli: br. Žapach - organizační, br. Leiner - finační, o přípravách a provedení - br. Pospíchal, tělovýchovnou - br. Večeřa a ses. Nečasová. Podle finančního návrhu mělo přispět členstvo mimořádným příspěvkem, aby neskončil slet deficitem. Počítá se se zahraničními hosty. Budou uskutečněny závody slovanského Orelstva a mezinárodní závody Unie katolické tělovýchovy.

Starosta Orla Dr. J. Šrámek zdůraznil velký národní až světový rámec do kterého budou zasazeny SDO v Praze. "Svatováclavské milenium (tisíciletí) bude slaveno celonárodně pod patronací čsl.vlády. Orlům připadá povinnost stát se svatováclavskými duchovními rytíři, kteří osvědčí své rytířství provedením slavného sletu, aby se povznesla sláva československého jména na celém světě".

Všechny návrhy byly delegáty sjezdu jednomyslně schváleny. Svatováclavským chorálem byl první mimořádný valný sjezd Orla ukončen.

12. února 1928 byla vydána proklamace Ústř. rady Orla k Orelstvu a jeho přátelům, vyzývající k zahájení příprav k SDO v Praze 1929. Náčelnická rada navrhla program sletových slavností od 28. června do 6. července 1929. Počet členů Čs. Orla k 31. 12. 1928: Morava-Slezsko -63.453, Čechy 24. 863, Slovensko - 14. 025, Vídeň - 960. Celkem 103. 301.