Historie Orla

Ohrožení Československé republiky - Mnichovská dohoda 1938

3. mimořádný sjezd Čsl. Orla 1937

Předsednictvo svolalo 3. mimořádný sjezd Orla na 31. ledna 1937 v Brně. Celé jednání sjezdu vyznělo v nadšení pro uskutečnění III. sletu, který s heslem "Branností za víru a vlast" se měl uskutečnit v r. 1939 (místo původně stanoveného data 1937), 10 roků po památných Svatováclavských dnech orelstva v Praze 1929. Slet v r. 1939 měl mít za patrona sv. Vojtěcha, na památku přenesení jeho ostatků po 900 letech z polského Hnězdna do Prahy. Referát o plánovaném sletu přednesl jednatel Orla P. Fanfrdla. Po souhlasných projevech delegátů bylo usnesení o konání sjezdu jednomyslně přijato. Starosta Orla ministr Dr. Jan Šrámek po hlasování prohlásil: "Věřím, že III. slet bude největší manifestací, kterou kdy Orel pořádal."
Župní vzdělavatelé se na svém sjezdu v srpnu na S. Kopečku zabývali otázkami orelské výchovy po stránce náboženské, mravní a národní ve spojitosti s prováděním branné výchovy. Vrcholem duchovní činnosti byla orelská pouť na sv. Hostýn v jubilejním roce korunovace obrazu Matky Boží ve dnech 22. a 23. srpna 1937 za účasti 35. 000 poutníků.
Náčelnické rady se plně zapojily do přípravy III. sletu, věnovaly však i maximální pozornost organizaci mistrovství ve sportovních odvětvích v Orlu zavedených.
Ve dnech 30. a 31. ledna 1937 bylo vybojováno orelské lyžařské mistrovství na Radhošti, na němž se velkou převahou zvítězili závodníci z Nového Města na Moravě. Objevila se nová jména závodníků, kteří dlouhá léta znamenali výkonnostní špičku mezi lyžaři orelskými i ve Svazu lyžařů.
Orelští lyžaři z N. Města se umístili i na republikových závodech: br. Bohuš Kosour byl v r. 1936 vyhlášen nejlepším lyžařem v Čsl. armádě. Startoval s br. Vítem Fouskem ve vojenské hlídce na zimní olympiádě v Garmisch Patenkirchenu a byl členem vítězné hlídky v lyžař. závodě armád Malé dohody na Radhošti v únoru 1937. Br. František Zajíček se umístil na 1. místě v závodě na 18 km o přebor čsl. důstojnictva.
Další mistrovství byla konána:
Mistrovství družstev i jednotlivců v závodě sdruženém, plavání v červenci v Olomouci, v lehké atletice v srpnu v Praze, závody žen a dorostenek v pořadových, prostných a v leh. atletice, ve volejbalu v srpnu ve Zlíně.
Pořadí žup v závodě o putovní stříbrný věnec Dr. Jana Šrámka pro r. 1937: 1. župa Pospíšilova, 2. ž. Metodějova, 3. ž. Kadlčákova.
Velká orelská delegace se zúčastnila orelských slavností ve Vídni ve dnech 15. a 16. května 1937, kdy konána večerní akademie za účasti české menšiny ve Vídni a rakouských a čsl. přátel a veřejná cvičení na hřišti Českého srdce za řízení zem. náčelníka br. Cyrila Moučky a sestry zem. náčelnice Hedviky Štěpánkové. Obě akce provedeny s velkým úspěchem.
Menší výprava 140 členů Orla uspořádala 4. - 12. 7. zájezd do Paříže. Opláceli jsme Francouzům jejich návštěvy na našich sletech 1922 a 1929. S výpravou přijelo družstvo dorostenek z Prahy a žen z Brna a asi 5o členná skupina v národních krojích z moravského slovácka s kapelou. Při večerním vystoupení na ozářeném stadionu dosáhly naše dorostenky a ženy velkých úspěchů, protože ženy ve francouzské organizaci dosud necvičily. V rámci programu předvedly slovácké skupiny své národní tance a ženy povinná prostná s barevnými kužely.
V Paříži se po sedmi letech setkali naši orli a orlice s bratry Slovinci, kteří přijeli po obnově Orla v Jugoslávii zase mezi své bratry z Unie.
V úterý 14. září 1937 zemřel prezident Osvoboditel T.G.Masaryk. 15.9. se sešlo předsednictvo Čs. Orla, aby uctilo památku zesnulého prezidenta a poklonilo se jeho velikému duchu. Orelstvu byla tato smutná zpráva sdělena zvláštním poselstvím, které podepsali bratři Leiner a Kučera. vyzvali členstvo k modlitbě, aby prezidentova duše byla přijata v náruč Boží. Pohřbu v Praze se zúčastnila orelská delegace: bratři náměstek starosty Leiner, náčelník Orla MUDr. V. Jílek a jednatel Vladimír Kučera, dále v pražských ulicích 800 krojovaného členstva z Prahy s prapory. T. G. Masaryk se dožil 87 let, narodil se 7. března 1850 v Hodoníně na Moravě.
Světová politická situace přinášela a nové a nové vzrušující události.
V Sovětském svazu prováděl Stalin čistky mezi generály i svými komunisty. V Německu Hitler provedl pogromy na Židy, pronásleduje komunisty a jeho zloba se obrací proti křesťanům, zvláště katolíkům, kterým zakázal tělovýchovnou organizaci Deutsche Jugendkraft. Zuří občanská válka ve Španělsku, Čína se brání Japonsku. Ve Francii se silně zbrojí, staví se Maginotova linie, opevnění proti nacistickému Německu. Válečný konflikt v Evropě je na spadnutí.
Česká vláda se snaží zmařit konflikt s Henleinovou politickou stranou, ale nedaří se. Propaganda z Německa naznačuje úmysly s našimi pohraničními kraji obývanými Němci. Československo také silně zbrojí a musí připravit český národ na obranu proti případnému útoku.
K tomu má sloužit branná výchova lidu. 1. července 1937 byl vydán zákon o provádění branné výchovy čís. 184 Sb. Branná výchova, prováděná Orlem již od r. 1932, nabývá zákonné normy.
Všechny tři organizace, kterým bylo svěřeno provádění branné výchovy v ČSR, tj. Československá obec sokolská, Svaz dělnických tělocvičných jednot a Československý Orel vydaly 1. května 1938 společná prohlášení, že "spjati nerozlučnými osudy a věrni své vlasti na život a na smrt, stojíme v jediném ukázněném šiku k obraně hranic i ústavy samostatného československého státu za všech okolností a do všech důsledků."
V provádění branné výchovy pak všechny organizace usilovně pokračovaly.
Přes tato výstražná znamení a přes všechny hrozby ze zahraničí život v Orlu nepřestal. Ústředí, župy, okrsky a jednoty se snažily udržet činnost v normálních kolejích, aby nezvyšovaly strach z přípravy konfliktu u nás a za hranicemi našeho státu. A nebylo toho od začátku r. 1938 málo. Již 13. března napadl Hitler Rakousko a zničil jeho samosprávu. Samozřejmě zakázal Svaz rakouských katolických turnerů.
Také vedoucí činitelé naší republiky se snaží upokojit občanstvo před hrozícím nebezpečím, ale také nabádají k obětem, nutným pro obranu republiky. Prezident Dr. Ed. Beneš ve svém vánočním poselství r. 1937 volá, že hlavním účelem jubilea r. 1938 - 20 let ČSR - je připravit všechny podmínky k vytvoření ducha solidarity, dobré vůle a lásky k bližnímu.
K novému přírůstku členstva v Orlu došlo na Podkarpatské Rusi, která byla do r. 1939 součástí Československé republiky. V r. 1937 a 1938 bylo založeno za podpory ústředí v Brně a Bernolákovy župy v Košicích 43 orelských jednot, aby mohla být prováděna branná výchova na východě republiky. Velkou zásluhu na této akci měl řeckokatolický biskup mons. Alexandr Stojka z Užhorodu.

VII. řádný sjezd Čsl. Orla

VII. sjezd Orla se konal 10. dubna 1938 v Brně. Starosta Orla br. Dr, Jan Šrámek při jeho zahájení konstatoval, že sjezd se schází v době, kdy je mimořádně rozrušena celá Evropa a s ní náš národ, klade důraz na nutnost, aby "v té chvíli byla u nás nejdůležitější národní jednota, ale opravdová jednota myslí a srdcí celého národa bez jakéhokoliv omezení".
Sjezd projednal změny a doplňky stanov, rozhodl o změnách cvičebních úborů pro všechny kategorie cvičících, ustavena nová župa s názvem "Řeckokatolická župa Čsl. Orla na Podkarpatské Rusi a východním Slovensku".
V referátu P. Jindřicha Křenka, ústředního vzdělavatele, bylo konstatováno zvýšení aktivity v osvětové práci, zkvalitnění a rozšíření exercicií a duchovních cvičení členstva, školení vzdělavatelů a spoluúčast vzdělavatelů v provádění branné výchovy.
V referátu tělovýchovném připomněl náčelník Orla Dr. V. Jílek změny v náčelnických radách, mocný rozmach branné výchovy v Orlu a zřízení orelské rekreační akce. Podal zprávu o přípravách na III. slet Orla 1939 a o připravovaném zájezdu na slet slovinských orlů v Lublani 1938.
Jednatel Orla, br. P. K. Fanfrdla, přednesl zprávu o situaci Orla na Slovensku, o záležitostech a přípravách III. sletu a provádění branné výchovy. S nadšením vyslechli delegáti sjezdu statistická čísla za poslední 4 roky od sjezdu Orla 1934:
Na počátku r. 1934 měl Čsl. Orel 1.239 jednot a 126.295 členů, v r.1938 1.421 jednot a 169.374 členů. Během čtyřletého mezisjezdového období 1934 - 1938 bylo založeno 182 nových jednot a přistoupilo 43.079 nových členů.
Čsl. Orel 1938: žactvo - 62.207, dorost - 24.890, dospělých - 16.374; Čechy - 34. 988, Morava a Slezsko - 79.986, Slovensko - 46.504, P. Rus - 7.896 členů.
Referát hospodářsko-finanční přednesl br. ředitel Karel Richter.
Ve volbách na nové období byli zvoleni většinou staří funkcionáři:
Šrámek, Leiner, Polák, 3. náměstek starosty, zástupce Slovenska, nebyl zvolen; P. Křenek, MUDr. V. Jílek., Dr. Slavotínek, ses. Jelínková, jednatelé P. K. Fanfrdla, P. Vraštil, Hanuš a pokladník Richter. Nově byli zvoleni Dr. Slavotínek, náčelníkem orlů, za odstupujícího br. Frant. Novotného, který přešel do ústředního sekretariátu a Marie Jelínková, náčelnice orlic, za ses. Julii Nečasovou, která po 17 letech ze zdravotních důvodů se vzdala funkce. Ses. Nečasová byla vyznamenaná zlatou plaketou "Československý Orel - zásluze". Br. Jan Hanuš převzal funkci 3. jednatele.
Členové náčelnické rady mužů: MUDr. Görlich, P. Vrana, Koukal, Svoboda, Malášek, Třešňák. V náčelnické radě žen sestry Hudečková, Poblová, Kubíčková, Mlčochová, Svobodová a MUDr. Lenzová.
Za mimořádných politických událostí v r. 1938 byl uspořádán 26. - 29. června zájezd Čs. Orla na slet Svazu katolické mládeže slovinské. Orelská výprava měla ukázat spolubratřím, bývalým slovinským orlům, jak zmohutněl Orel počtem i vyspělostí za 20 let svobodného vývoje ve svobodné vlasti a měl oživit přátelské styky, bratrské svazky a manifestovat plnou jednotu našich organizací ve víře a bratrství.
Záštitu nad slavnostmi převzal Petar II.,nový král Jugoslávie od r. 1935, v čestném předsednictvu předseda vlády Dr. Stojadinovič, Dr. Krek, Dr. Korošec a další političtí a církevní hodnostáři.
Na mezinárodní akademii vystoupili muži z Uher. Brodu a ženy z Kroměříže a Hradce Králové. S velkým úspěchem vystoupilo Pěvecké sdružení katolických akademiků pod vedením dirigenta Josefa Veselky.
Vrcholem slavností byla hromadná vystoupení na stadionu 29. června. Dopoledne mši sv. celebroval biskup lublaňský dr. Rožman, průvodu přihlíželi zástupci královského rodu, vlády, náš Dr. Šrámek spolu se slovinskými orly Dr. Krekem a Dr. Koročcem. Vystoupili ve velkém počtu muži a ženy Čs. Orla.
Z členů předsednictva se zúčastnili br. Leiner, Polák, MUDr. Jílek, Dr. Slavotínek, ses. Jelínková, Hanuš, Kučera aj. Výprava čítala přes 2.000 účastníků.
Br. Leinerovi, náměstku starosty Čs. Orla, byl 7. června 1939 odevzdán na jihoslovanském generál. konsulátě v Praze velkokříž Řádu sv. Sávy, který mu propůjčil za zásluhy o bratrské styky mezi národy Jugoslávie a českým národem jihoslovanský král Petar II.
Zájezd Čs. Orla splnil velkou úlohu i po stránce politické, bylo na něj dlouho vzpomínáno na obou stranách. Byl to poslední zájezd Orla do zahraničí před II. světovou válkou. Připravovaný zájezd do Polska se již neuskutečnil.
Rok 1938 byl posledním rokem před blížící se válkou, v němž se aktivita orelské práce osvětové, tělovýchovné, sportovní, branné a organizační zvyšovala maximem daných možností.
Branná výchova zaznamenala celoroční vzestup. Již začátkem února 1938 pořádané kurzy v Michalovcích a v Užhorodě přinesly úspěch počtem zúčastněných 160 kněží a učitelů připravených vést brannou výchovu na Podkarpatské Rusi. Přednášeli náčelník Dr. Jílek a jednatelé Vraštil a Vl. Kučera.
Branné závody všech žup stanoveny na 14. a 15. srpna.
III. ústřední branné závody uskutečněny 3. a 4. září v Brně. Nastoupilo 11 hlídek mužů, 11 hlídek dorostu a 11 hlídek žen. Zvítězili muži - župa Pospíšilova, dorost - ž. Křížkovského a ženy - ž. Pospíšilova. Župa Pospíšilova se stala držitelkou Šrámkova putovního meče pro r. 1938.
Přípravy zájezdu do Jugoslávie, zdařilá vystoupení v masových cvičeních na župních sletech většiny žup byly dobrou přípravou na III. slet Orla v Praze 1939. Ukazovaly sílu orelské organizace jak po stránce kázně a duchovní přípravy, tak po stránce tělovýchovné a sportovní. Také počty cvičenců byly dobré.
Koncem září politické napětí ve vztahu s nacistickým Německem vrcholí. V Sudetech dochází ke konfliktním situacím mezi Němci a Čechy. Dochází i k přestřelkám.
22. září vydává náčelník Čs. Orla Dr. V. Jílek v rozhlase výzvu Orelstvu, aby každý vykonal co nejlépe svou povinnost v práci pro vlast a národ.
23. září vyhlašuje br. Leiner pohotovost všeho členstva od 17 do 50 let.
23. září byla vyhlášena čsl. vládou mobilizace.
29. září se konala konference Anglie, Francie, Německa a Itálie.
Československo bylo poraženo, bylo nařízeno velmocemi vydat Německu pohraniční kraje s německým obyvatelstvem - Mnichovská dohoda velmocí o nás bez nás. Zpráva byla čsl. vládě doručena 30. září 1938. Po poradě s prezidentem Benešem rozhodla vláda přijmout požadavky mnichovské dohody. Naši spojenci nás zradili.
Co znamenalo splnění této dohody pro čs. Orla: Orelstvo ztratilo 2 moravské župy: Stojanovu-Zábřeh a Křížkovského-Opava, 160 jednot v Čechách a na Moravě a 15.293 členů; na Slovensku ztráta 24 jednot s 6.376 členy.
Přes tyto rány se věřilo, že zbytek Československa - 2. republika bude žít svým životem, svobodně. Prezident, předseda vlády, ministr národní obrany vyzývali lid, aby neztrácel naději do budoucna. Bratři Leiner a Fanfrdla vydali výzvu k Orelstvu, že nepřítel nám sice způsobil krutou ránu, ale "nedokázal zničit naši víru, odhodlání a sílu pro nový život." Br. redaktor Orla píše: "Ztrácíme část hraničářských jednot. Ale spravedlnost je věčná. Věříme, že přijde den, který porazí všechnu nespravedlnost". Dr. Rostislav Slavotínek: "Jsme obětí světového míru. Výzvu vlády k zachování klidu musíme podporovat. My, orelští cvičitelé a cvičitelky, přispějeme nejvíce naší milované vlasti, udržíme-li klid a pořádek a budeme-li dále pracovat na svých místech. Musíme býti jako katolíci apoštoly vyrovnanosti a klidu".
Prezident republiky Dr. Eduard Beneš se po Mnichovu dne 5. října 1938 vzdal prezidentského úřadu, odjel do USA, kde přednášel na univerzitě v Chicagu. V r. 1940 vytvořil v Londýně čsl. emigrantskou vládu, v jejímž čele stál až do r. 1945 Dr. Jan Šrámek, předseda Československé strany lidové a starosta Čs. Orla.
Třetím prezidentem tzv. pomnichovské republiky byl zvolen Dr. Emil Hácha 1938-1945.
18.prosince byla svolána schůze ústřední rady v Brně, která po referátu br. náměstka starosty F.Leinera o změnách jednot a žup v pohraničí a s ohledem na hospodářské a politické poměry se usnesla, aby se slet, projektovaný na . 1939 v Praze, nekonal.

Druhá světová válka - Protektorát Čechy a Morava - zákaz Orla nacisty

Brzy po mnichovských událostech a návratu našich bratří z mobilizace byl ustaven 17. října 1938 Svaz občanské pohotovosti z tělovýchovných organizací. Předsedou zvolen ministr Dr. Bukovský (Sokol), místopředsedou br. F. Leiner (Orel), a poslanec Veverka (DTJ). Utvořením SOP vzniklo pracovní souručenství, představující sílu více než milionu organizovaných občanů, ukázněných a připravených kdykoliv čelit vnitřnímu i vnějšímu nepříteli.
V r. 1939 se zdálo, že nastanou klidnější časy, protože se Československá republika obětovala a přijala rozhodnutí velmocí z 29. září 1938 v Mnichově o připojení sudetských oblastí k Německu, aby byl zachráněn evropský mír.
Uvnitř 2. republiky přicházelo ke změnám v mnoha oblastech. Také v oblasti tělesné výchovy a sportu si přála nová vláda (předseda Rudolf Beran) co nejužšího soustředění tělovýchovné činnosti, neřekla však jasně, jak si to představuje. Sokol se nabídl, že je ochoten být nositelem sjednocovací akce se všemi atributy pravého sokolství. Čs. Orel se ohradil dne 8. ledna 1939 a vydal pamětní spis zpracovaný a podepsaný bratry Františkem Leinerem, náměstkem starosty a P. Karlem Fanfrlou, jednatelem Čs. Orla. Pamětní list byl zaslán prezidentu republiky Dr. E. Háchovi, kardinálu Dr. Kašparovi, všem členům vlády, čsl. episkopátu a národní radě československé. Obsahoval zdůvodnění, proč se orel nemůže slučovat s některým ze spolků s laickou morálkou a musí zůstat samostatným, aby vedl mládež k Bohu, církvi a národu.
Totéž stanovisko katolického Orla a zavedení jednotné státní tělovýchovné organizace Sokol v Jugoslávii.
V polovině března 1939 zasadilo hitlerovské Německo smrtelný sněm 14. března utvoření samostatného štátu, který se stal vasalem nacistického Německa. Zároveň Maďarsko obsadilo Podkarpatskou Rus. Prezident Dr. Emil Hácha se marně snažil vzdorovat tragickému vývoji. Nakonec při jednání s Hitlerem v Berlíně podlehl psychickému nátlaku a 15. března 1939 podepsal souhlas s okupací českých zemí hitlerovskými vojsky. Adolf Hitler vstoupil jako vítěz na pražský hrad a 16. března 1939 podepsal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
Prezidentem protektorátu zůstal Emil Hácha, protektorát měl i svou vládu. Skutečnou moc nad celým územím však vykonával říšský protektor, jímž byl jmenován Konstantin von Neurath a státní sekretář, kterým byl po celou dobu trvání protektorátu fanatický sudetský Němec, Karl Herman Frank.
Zpočátku se život v protektorátu odvíjel klidně, ačkoliv již v prvních dnech proběhla první vlna zatýkání. Česká společnost v sobě znovu objevila silné vlastenecké zaujetí. Brzy propukly však i masové protesty, které vyvrcholily 28. října, při nichž byli zastřeleni dělník V. Sedláček a vysokoškolský student Jan Opletal, jehož pohřeb dal nacistům podnět k perzekuci českého studentstva a uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939.
Zřízení slovenského státu znamenalo konec Orla na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Češi byli ze Slovenska vypovězeni a stěhovali se domů, do Němci zřízeného protektorátu. loučení nebylo bratrské, bylo však bez krve a v pořádku. V Trnavských novinách o tom napsal 26. března 1939 P. Alexej Izakovič člen krajinské rady Orla na Slovensku: Češi odcházejí. Propouštíme je s vyslovením díků za to dobré, co vykonali a odpouštíme to větší zlo, které mnozí z nich zde spáchali. V poslední díváme jako na své budoucí sousedy a slovanské bratry. Chceme žít v pokoji s každým i se slovanskými Čechy. Slovenská republika oceňuje kladné hodnoty českého národa, který bude vítán i v budoucnosti. Nás nevede zlost a chceme věřit, že bez zlosti budou odcházet i oni, neboť slovenský národ není vinen tím, co se stalo. Odcházejícím Čechům podáváme ruku a voláme: S Bohem a na shledanou na poli vzájemné spolupráce".
V protektorátě Orel hned nebyl zrušen, ale rozpustit branné oddíly a odevzdat zbraně, které byly vydány jednotám k brannému výcviku, bylo nařízeno výnosem ministerstva vnitra ze dne 29. března 1939, čís. 17.281. Tím byla branná výchov v Orle ukončena.