Historie Orla

Počátky Orla v Čechách

Na přelomu století vzniká v Čechách silné odborové hnutí katolického lidu, vyvolané vydáním encykliky "Rerum novarum" z r. 1881papežeLva XIII. Byla založena politická strana křesťansko sociální v Litomyšli r. 1849, proti agresivitě spolků protikatolicky zaměřených zakládány spolky katolické: Jednoty katolických tovaryšů, spolky katolického dělnictva a Svatojosefské jednoty.

Praha

Protože se v Sokole v této době projevovala protikatolická zaujatost, počaly se v katolických spolcích objevovat snahy vyvolat v život i samostatné hnutí tělocvičné pro katolickou mládež. Jako první byl ustanoven tělocvičný odbor při Jednotě katolických tovaryšů v Praze dne 14. března 1896. Odbor měl 45 členů. Na valné hromadě 9. září 1896 byli zvoleni předsedou ThDr. Josef Burian, kanovník vyšehradský , Karel Magerle náčelníkem a cvičitelé Riedl a Skořepa. O činnosti tělocvičného oboru přinášely zprávy pražské Dělnické noviny. Po dvou letech trvání odboru cvičilo se jen nepravidelně. V r. 1907 ujal se tělocvičného vedení br. Saidl (pozdější zemský náčelník). 10. října 1909 bylo při Patronátu mládeže na Malé Straně v Praze ustanoveno pro celou Prahu a okolí volné sdružení "Křesťansko sociálníSokol" podle návrhu Pavlíka Sychry, které však po roce zaniklo. Zásluhou mladého a obětavého br. ing. Bedřicha Pospíšila založen byl 22. října 1911 na Vyšehradě tělocvičný odbor Skupiny křesťansko sociální mládeže na Vyšehradě, jehož 11 členů cvičilo na župním orelském sletu v Hradci Králové r. 1912. Po schválení stanov vznikla ze Skupiny mládeže jednota "První pražský Orel" na Vyšehradě. Starostou byl zvolen P. Alois Tylínek, kooperátor a vikarista vyšehradský,náčelníkem zvolen Josef Čermák. Datum 22. října 1911 považujeme za založení Orla v Praze. Ustanovení první pražské jednoty se jménem Orel mělo velkou odezvu v pražských novinách, které "dštily oheň a síru na rozpínavé pražskéklerikály a na orlí hnízdo na Vyšehradě". Výroční zpráva Orla na Vyšehradě vydaná tiskem k 31. 12. 1913, uvádí: "Náš archív, který jsme si založili hned na začátku své činnosti, chová v sobě nesčetně článků a posměšných ilustrací, týkající senašeho Orla. Je to skvostné zrcadlo, v němž se jeví celá kulturní vyspělost pokrokové části národa". Útoky pokrokového tisku a hlavně příklad Prvního pražské Orla urychlily založení dalších orelských jednot v různých částech Prahy a okolí: Ještě v r. 1912 byly ustanoveny jednoty a odbory na Žižkově, v Liboci a při České lize Akademické v Praze. To dalo ing. Bedřichu Pospíšilovi podnět k tomu, aby na schůzi delegátů pražských jednot 11. listopadu 1912 založil "středočeskou orelskou župu". Mělotohlavně význam propagační. Župa se starala o propagaci orelské myšlenky katolické výchovy celého člověka, její funkcionáři se rozjížděli do venkovských měst a snažili se rozšířit župní síť, což se jim brzy po válce velmi podařilo. Prvním župním starostou byl zvolen její zakladatel a budovatel ing. B. Pospíšil, který se stal po převratu v r. 1918 poslancem revolučního národního shromáždění. Bohužel, zemřel v mladém věku 38 let 14. září 1919.

Východní Čechy - Hradec Králové

V Hradci Králové se projevil obrodný proces na přelomu století hlavně zásluhou biskupa Eduarda Brynycha, který velmi podporoval zakládání katolických spolků. Známe jeho heslo: "Proti knize knihu, proti spolku spolek". Už v roce 1897 při sjezdu katolíků vHradciKrálové, na schůzi důvěrníků katolických spolků pronesli Josef Polák z Hradce Králové a Pavlík - Sychra z Českých Budějovic prvnímyšlenky o opětování tělocviku při katolických spolcích. Polák navrhoval zakládat tělocvičné odbory při stávajících katolických spolcích. Pavlík už od r. 1906 navrhoval a zakládal jednoty křesťansko sociálního Sokola. Už v r. 1907 byla založena první jednota křesť. sociálního Sokola v Rapicích u Kladna, pak v Netolicích, Sokol - Puchmajer v Radnici u Plzně, Sokol Jirsík v Českých Budějovicícha později ve Sloupnici u Litomyšle. Josef Polák organizoval tělocvičné odbory při Všeodborovém sdružení křesťanského dělnictva. První odbor byl založen při odbočce v Hradci Králové 1906. Další odbory při Všeodborovém sdružení byly založeny v r. 1907 v Kostelci nad Orlicí v r. 1908 v Nové Pace a v Litomyšli, v r. 1909 v Libštátě a České Třebové, v r. 1911 v Roškopově, Náchodě, Hor. Radechově, Hor. Kostelci, Olešnici, Žďárkách, Ústí nad Orlicí a Lomnici nad Popelkou. V Ústí nad Orlicí byl při prvním veřejném cvičení slavnostním řečníkem P. Jan Šrámek z Brna. Na Moravě bylo dáno tělocvičným odborům jméno Orel 31. května 1909. Na základě tohoto pojmenování mělo se rozhodnout na Všeobecném katolickém sjezdu v Hradci Králové 31. 8. - 2. 9. 1909, zda má být v Čechách Orel či Katolický Sokol. Brzy po sjezdu na den sv. Václava,patrona České země, vznikla v Černilově první jednota orelská v Čechách pod jménem OREL BRYNYCH. Zápas o jméno tělocvičných odborů byl rozhodnut až na konferenci orelských a křesť. sociálních sokolských odborů 2. 10. 1910 v Hradci Králové, kdy byly přijaty návrhy br. Josefa Poláka: jméno OREL, společný kroj s Moravou s přídavkem čamar (černá a modrá barva), zrušení jednot křesť. sociál. Sokola a založení Svazu Orla pro království české. Odbory křesť sociál. Sokola se přeměnily na jednoty Orla. Na této poradě byl založen Svaz tělocvičných odborů pro východní Čechy - tak zvaná "Župa Královohradecká". Hlavním propagátorem orelského hnutí na Královéhradecku byl Josef Polák, který je zakladatelem Orla v Čechách. Výsledky jeho práce řadí J. Poláka po bok Dr. Jana Šrámka a P. Štěpána Klapila, zakladatelů orelského hnutí na Moravě a ve Slezku. "Cesta k dosaženým úspěchům Orla v Čechách nebyla lehká ani vděčná. Nedůvěra, lhostejnost k tělocvičné myšlence, nápor ostatních spolků,neuvědomění širších vrstev katolického lidu a tudíž přízeň jejich zachovaná Sokolu, byly příčinou, že mnozí dokonce varovali před zakládáním orelských tělocvičných odborů". "Tím se tříští národ", volali zaslepení i z katolické strany a bohužel i inteligence se chovala k orlům velmi chladně.Hlavnímiprůkopníky byli dělníci, kteří mají prvenství v Čechách i na Moravě, že jsou zakladateli mohutného šiku Orelstva. (Dějiny Orla v Čechách, 1921)

České Budějovice

Počátky snah o založení katolických tělocvičných odborů se datují od r. 1907, v r. 1909 byl založen Katolický Sokol zásluhou Pavlíka - Sychry, v r. 1911 bylo jméno přeměněno na Orel - Jirsík v Českých Budějovicích. Starostou zvolen br. Pavlík - Sychra, později br.Alois Jakeš. Dobře prosperoval i Orel v Netolicích. Lhenice po slibných začátcích přestaly vykazovat činnost. Válka přervala činnost všech jednot v českých zemích na dlouhé čtyři roky.

Plzeň

Náboženský život veřejný, náboženské přesvědčení a uvědomění katolického lidu na Plzeňsku na přelomu století velmi poklesly. První zmínka o Orlu je až z r. 1913, kdy na schůzi místní skupiny "Svazu české křesťanské sociální mládeže" byla tato skupina zrušena a znízvolen nový přípravný výbor tělocvičné jednoty Orla. Starostou zvolen br. Václav Malý, mistr krejčovský, duchovním rádcem P. Antonín Havelka, kaplan, kteří mají velkou zásluhu o založení Orla v Plzni.

Čechy - Morava

Vývoj etapy základní tělocvičných odborů při katolických spolcích v Čechách a na Moravě šel dvojí cestou. V Čechách byla hlavní centra nového tělocvičného hnutí v Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích a v Plzni. Nějvětší aktivitu s nejlepšími výsledky projevil Josef Polák v Hradci Králové, který se snažil sjednotit společnou cestu novému hnutí. Ne vždy se mu dařilo vytvořit společné vedení. Dne 2. října 1910 byl přijat na sjezdu všech odborů v Hradci Králové jeho návrh, aby se postupovalo v Čechách stejně jako na Moravě a ve Slezku: společné jméno OREL, kroj a jednotné zemské vedení. Vše bylo přijato i jeho návrh na ustavení Zemského svazu Orla pro království české. Bylo však stanoveno, že pokud nebude zřízena v Praze Zemská správa Orla, povede východočeská župa správu všech odborů jako Zemský svaz (Zemská rada v Praze pro Orla v Čechách byla zřízena až v r. 1921). Na Moravě bylo postupováno po celou dobu příprav vzniku Orla pod jednotným vedením. IV. sjezd křesť. sociální strany na Velehradě r. 1904 uložil zemskému výboru strany křesťansko sociální v Brně vypracovat instrukce pro zakládání tělocvičných odborů. V r. 1909 bylo vybudováno při Všeodborovém sdružení křesť. sociálním Ústředí tělocvičných odborů v Brně. A toto jednotné vedení na Moravě a úzká spolupráce mezi Moravou a župou východočeskou v Hradci Králové přinesly orelskému hnutí pevné kořeny a bohaté úspěchy v budování členské základny a pořádání veřejných cvičení a zemských sletů orelských cvičenců v době předválečné.