Odkazy

Dáváme sportu smysl...




Technika mluveného projevu – pracovní listy

Pohybové ústrojí - výchozí vzpřímený postoj

Chodidla jsou na šířku pánve, váha je rovnoměrně rozložena na celá chodidla – uvědomění si chodidel, propružená kolena, mírné stažení hýždí, vtažení konečníku, tah páteře vzhůru, ramena rozložíme – směřují dolů a do šíře se zapojením hrudníku, nakonec hlavu rovnovážně „usadíme“ na krk – hlava v protažení páteře

Dechové ústrojí a bránice

Myslet na pravidelný dech, maximální výdech pomocí břišních svalů nám umožní hluboký nádech do bránice a žeber tzv. kombinovaný nádech, který potřebujeme při mluveném projevu, mluvený projev vyžaduje krátký, hluboký a tichý nádech a co nejdelší výdech, pomalý rovnoměrný výdech nám umožňuje ovládání bránice - plochý sval, oddělující dutinu břišní od dutiny hrudní, umožňující svou pružností hluboký nádech do plic spolu s rozšířením hrudníku, co nejdéle rozprostřená bránice uchycená v pevném rámu rozšířeného hrudního koše, slouží k co nejdelšímu rovnoměrnému výdechu ( bránice jako „opratě“ pro výdechový proud), který umožňuje spolu s rezonančními dutinami tvorbu znělého hlasu, tzv. posazení hlasu

Dechová cviční, cvičení na uvědomění a posílení bránice

(všechna cvičení provádíme ve výchozím vzpřímeném postoji, soustředěně, s živou představivostí, naplno)

- maximální výdech za pomoci břišních svalů – zadržíme – tělo nechat nadechnout jak potřebuje – opět maximální výdech - několikrát opakovat
- začít opět výdechem – dlouhý vydatný nádech do bránice a do žeber – opřít a zadržet – prudký výdech pomocí břicha – několikrát opakovat
- nafukování matračky nebo balónku – překonávání odporu opřením se do bránice – pozorně sledovat a vnímat, co dělá bránice a hrudník
- krátký, tichý nádech do bránice a žeber = kombinovaný nádech – dlouhý výdech na sssssssssssssssssss - udržovat rozprostřenou bránici širokým postavení žeber
- pružnost bránice – prudce vyrážet -š-/-š-/-š-/-š-… - hra na mašinku za pomoci silového přitahování rukou k tělu – po každém -š- tělo automaticky nadechne ( představa dechu jako pružiny - stlačení pružiny – výdech a puštění tzn. vyskočení pružiny - nádech ), napřed pomalu, postupně zrychlovat, úplně stejně pracovat s kombinací hlásek -s-/-š-/-s-/-š-… , to samé, ale pouze na dechu, bez použití hlasivek - -tk-/-tk-/-tk-…. -tk-/-tyky-…. -tk-/-tuku-…. -pb-/-pb-/-pb- ….

Hlasové ústrojí a rezonanční dutiny

Hlasivky, nacházející se v hrtanu, slouží k tvorbě hlasu, při fonaci (hlasivkové svaly se přitáhnou k sobě) jsou rozráženy výdechovým proudem, který je rozechvívá, hlasivky vibrují a vydávají zvuk, ten je zesilován rezonančními dutinami (hrudní, hrdelní, ústní, čelní) a rezonance těchto dutin dává hlasu znělost, nosnost a zabarvení, schopnost používat rezonanční dutiny k rozeznění hlasu (základem rezonancí je správný dech) zabraňuje přepínání hlasivek, které vede k jejich překrvování a následnému poškození

- k rozeznění hlasu je potřeba otevřená hrdelní dutina – uvolněný krk – viz. výchozí vzpřímený postoj, dále možno navodit - zívnutí, kousnutí do jablka - hrudní rezonance - -h-h-h-hhhhhh, -ž-ž-ž-ž-žžžžžžžžžž
- čelní, hlavová rezonance – mmmmmmm, mimimimimi, mongmongmong, mumumimimumumimi atp.
- jak cvičit posazení a rozeznění hlasu, vždy vycházet z propojení -h- a -m- - -hmmmmm- tzn. vycházet z opory bránice a propojit hrudní a hlavovou rezonanci
- „posazený“ hlas vedeme uvolněným otevřeným krkem-pod horním patrem- otevřenou dutinou ústní směrem ven
- rezonanční cvičení – vždy začínat z jemného, lehkého brumenda -hmmmaaaaeeeiiiiooouuu…, - hmauauauau…, -hejááááááááá, -hahooooouuu…, -bim-bam-bim-bam…, mňaaaauuuu-nahoru i dolů, podobně siréna-úúúúúúúúú

Artikulační ústrojí:
čelist, jazyk, zuby a rty umožňují tvořit slova, lehce a svižně se otvírající čelist ( otvírání úst) vypouští rozezvučený hlas, vedený širokým hrdlem, ústní dutinou (ne nosní) ven do prostoru, pomocí jazyka, zubů, rtů a dechu se tvoří hlásky a z hlásek slova, aktivní používání rtů ( pevnost a pružnost – roztažení koutků) vede k lepší srozumitelnosti

Artikulační rozcvička:
klapání čelistí ( otvírat jako při zakousnutí se do jablka), vyplazování jazyka, promasírovat rty přes zuby, jazykem zevnitř úst kolem rtů, našpulit rty a zkousnout mezi zuby – opakovat, profouknutí uvolněných rtů, jazykem promasírovat lícní svaly – ping-pong, rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr, tamtadamtadam-temtedemtedem-tumtudumtudum atp., davadevedividovo

Cvičení na uvolnění mluvidel a posazení hlasu:

Volno, Váňo, dále! Halóóóó, hááááááááló! Mami, babi, mami, babi!
Mimi, moje Mimi! Míní, méně, Máňa… papapapapagénó!
Tam ten den, tam ten den…. Lalalalala Lera…….. na pipipipipi na…
Malá, malá, malá,… kač, kač, kač, kač,… Na ťuťuťuťu…
Ťuťuťu muťuťu…, čičičičičičičičí….. kokokokodák…
Vrkůůůůůůůůů…, cilililililink…….Kutututututututlů…., kutulululululů…
Mananmanamanamana…menemene…mini….mono…munu…

Jazykolamy:

Vlky plky, drbu vrbu, vlk zmrzl, prst zvlhl, zhltl hrst zrn.
Strýc Šusta suší švestky v sušárně. Osuš si šosy. Sčeš si vlasy s čela.
Sklapla piksla, piksla sklapla, sklapla piksla, piksla sklapla, splaskla piksla z pleksiskla.
Kdy zas zašustíš sukní? Pět švestek, šest švestek. Z čeho chceš sčítat čísla?
Pan kaplan plakal v kapli. Oblemujeme-li mu to či neoblemujeme-li mu to?
Jetelem letěl jelen, jelen letěl jetelem. Potkal se s peklem pod Popokatepetlem.
Zamete to ta teta nebo nezamete to ta teta? Bratře Petře, nepřepepři toho vepře.
Naše okenice je mezi okenicemi ta nejokenicovatější.
Pokopete-li mu to pole nebo nepokopete-li mu to pole?
Pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty šli do pštrosáčárny.
Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora
nebo nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora.
Třistatřiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes třistatřiatřicet stříbrných střech